Počet žen, které rodí „císařem“, oproti těm, které rodí přirozenou cestou, stoupá
Operačních porodů je stále víc, ač odborníci varují před riziky pro matku i dítě.
Porod císařským řezem zažívá nebývalou popularitu. Vědci zjistili, že ve světě nápadně přibývá dětí, které se narodili právě tímto způsobem. Za posledních 15 let se počet císařských řezů zdvojnásobil. V roce 2015 přišlo na svět císařským řezem celkem 21 procent ze všech narozených dětí.
Odborníci Světové zdravotnické organizace WHO a mnozí další upozorňují na to, že císařské řezy jsou, především v bohatých zemích, používány mnohem častěji, než je ve skutečnosti nutné. Podle lékařů je přitom počet porodů, při nichž je opravdu nutné použít císařský řez, někde mezi 10 a 15 procenty.
Nejčastěji se císařské řezy využívají na amerických kontinentech. V severní Americe se v roce 2015 narodilo císařským řezem 32 procent novorozenců. Úplně nejvyšší podíl císařských řezů ale hlásí Brazílie, kde to v roce 2015 bylo téměř neuvěřitelných 55,5 procent všech narozených dětí. Ve velkých městech rodí „císařem“ až 90 % Brazilek. To už je skutečně na pováženou.
Česko v tomto směru dohání svět mílovými kroky. Za posledních pětadvacet let se více než trojnásobně zvýšil podíl porodů, při kterých děti v českých porodnicích přišly na svět císařským řezem. Aktuálně takto přijde na svět zhruba čtvrtina českých novorozenců.
Důvodů, proč ženy (ale i lékaři) stále častěji volí chirurgický zákrok, může být několik. Může to být snaha vyhnout se porodní bolesti i subjektivní pocit pohodlí. V případě českých lékařů pak i motivace finanční - za císařský řez porodnice dostane od zdravotní pojišťovny přibližně dvakrát tolik peněz než za klasický porod.
TIP: Vylepšení císařského řezu: Mikrobi z vagíny pomohou novorozencům
Císařský řez ale není podle lékařů banálním zákrokem. Až sedmkrát častější výskyt časných dechových obtíží, vliv na imunitní systém, vyšší riziko astmatu, cukrovky, obezity a dalších obtíží. To jsou možné důsledky pro dítě, které přijde na svět císařským řezem. Pooperační komplikace hrozí také matce - jde například o delší období hospitalizace spojené s pooperační bolestí, rizika komplikací spojených s anestezií ale i zvýšené riziko ruptury dělohy v dalším těhotenství (jizva na děloze po předchozím císařském řezu není tak pevná jako okolní dříve neporušená stěna dělohy).
Lancet
VědaVykopávky s mamuty před stavbou nového letiště v Santa Lucíi.
HistorieKuba říká…
Američané jsou přesvědčení, že hra „Simon říká…“ patří k jejich kulturnímu dědictví. A Angličané kontrují, že rozhodně vznikla u nich. Jasně se v ní přece hovoří o muži jménem Simon de Montfort, který v bitvě u Lewes v roce 1264 polapil krále Jindřicha III. i jeho syna, a proto „vydával rozkazy celé zemi“. Po nějaký čas tehdy platilo, že co říká Simon, má stejnou váhu jako slova krále.
Nebojte, Britové nemají patent na všechny hloupé hry. Stejný design, při kterém vedoucí postava hry předkládá nejrůznější úkoly ostatním hráčům a ti je musí plnit (ovšem jen za předpokladu, „že to říká Simon“, jinak by je to diskvalifikovalo), je totiž důvěrně známý po celém světě. Česká varianta „Kuba říká“ sice nezní zrovna původně, ale turecké Yakup der ki nebo vietnamské Tôi báo už působí vcelku originálně.
Kořeny těchto her totiž sahají rozhodně dál, než aby se daly považovat za důsledek nějaké středověké třenice mezi anglickými barony. Portugalským a norským dětem při této hře rozkazuje Král, španělským Kozel, japonským Kapitán lodě, francouzským Jacques, čínským Učitel a německým Kommando Pimperle.
VesmírVýtrysk černé díry systému MAXI J1820+070 na snímku observatoře Chandra
ZajímavostiStroj v dražbě je uchován v dřevěném kufříku a na první pohled připomíná psací stroj. Odhadovaná cena jednoho z mála zachovaných strojů se pohybuje mezi 30 a 40 tisíci eur.
PřírodaNosorožec černý (Diceros bicornis) – všimněte si protáhlého horního pysku.
