Lidé s vytříbenou chutí jsou zřejmě více chráněni proti pandemickému viru

23.06.2021 - Stanislav Mihulka

Pokud nemáte rádi hořká nebo třeba pálivá jídla, nejspíš jste lépe vybaveni proti infekčním nemocem

<p>Vnímavost vůči hořké chuti souvisí s ochranou proti patogenům.</p>

Vnímavost vůči hořké chuti souvisí s ochranou proti patogenům.


Reklama

Pokud jde o virové infekce, jednou z velkých záhad pro nás stále je, proč jsou někteří lidé postižení takovým onemocněním mnohem méně než jiní. Američtí odborníci ve své nové studii nedávno zjistili, že lidé, kteří jsou vysoce citliví na hořkou chuť, jsou zároveň zřejmě více odolní vůči pandemickému koronaviru.

Schopnost lidí vnímat chuti těsně souvisí s genem pro receptor hořké chuti TAS2R38. Podle toho, jestli člověk má dvě, jednu nebo žádnou specifickou kopii tohoto genu, tak je odborníci někdy rozlišují na „superchutnače“, „chutnače“ a „nechutnače“ (anglicky supertasters, tasters, nontasters).

Nečekaná výhoda

Lidé se dvěma kopiemi genu, tedy superchutnači, intenzivně cítí především hořké chutě, což má vliv na složení jejich stravy, protože se obvykle vyhýbají jídlům s výraznou chutí. Vedoucí výzkumu Henry Barham z Baton Rouge General Medical Center v Louisianě byl k tomuto výzkumu inspirován vlastní zkušeností. Sám je superchutnač a zúčastnil se operace, při níž se jeho kolegové nakazili covidem-19, ale on nikoliv. 

V rámci výzkumu studovali celkem 1935 dobrovolníků. Jednoduchým testem chuti je rozdělili na superchutnače (508), chutnače (917) a nechutnače (510), a následně sledovali jejich osud během pandemie covid-19, v období mezi začátkem července a koncem září 2020. Výsledky jsou přesvědčivé. Nechutnači byli mnohem častěji pozitivně testováni s pandemickým virem, byli častěji hospitalizováni a měli příznaky choroby delší dobu. V nemocnici skončilo kvůli covidu 55 účastníků výzkumu a 47 z nich byli nechutnači.

TIP: Otázka pohlaví: Je pravda, že covid-19 zasáhne hůře muže než ženy?

Z předešlých výzkumů je známo, že superchutnači nejsou jen vnímavější vůči výrazné chuti. Mají také větší počet brv na buňkách uvnitř nosu a dutin a jejich těla produkují více hlenu a oxidu dusnatého. To zvyšuje jejich přirozenou obranu proti patogenům. Vědci ale zároveň upozorňují, že tato obrana není stoprocentní. I superchutnač se může nakazit pandemickým virem a vážně onemocnět, například je-li vystaven velkému množství virových částic.

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Věda
Historie
Reklama

Magnetické pole Jupiteru. Vlevo měsíc Io.

Vesmír

Mexické tučnice většinou tvoří dva typy růžic – letní masožravé a zimní s kratšími, sukulentními listy, díky nimž rostlina přečkává suché období. Listy zimních růžic jsou křehké, snadno se odlomí a jednotlivé listy jsou pak schopné zakořenit. Některé druhy mají báze listů zapuštěné v zemi, a tak se chrání před vyschnutím či v suchém ročním období vytvářejí pod povrchem země šupinaté cibulky.

Květy tučnic jsou opylovány hmyzem. Semena těchto rostlin jsou jemná, mají strukturovaný povrch. Ve vodě se díky tomu na jejich povrchu drží bubliny, které semena nadnášejí a umožňují jejich šíření pomocí menších i větších vodních toků. Na snímku Tučnice ocasatá (Pinguicula moranensis). Snad nejznámější, často pěstovaný druh tropické tučnice

Příroda
Zajímavosti

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907