Otázka pohlaví: Je pravda, že COVID-19 zasáhne hůře muže než ženy?

27.03.2020 - Stanislav Mihulka

Jak si s infekcí koronaviru poradí imunita mužů a žen? Jsou muži nákazou zranitelnější než ženy?

<p>Faktor pohlaví hraje při pandemiích svou nepřímou roli, týká se to ale většiny infekcí.</p>

Faktor pohlaví hraje při pandemiích svou nepřímou roli, týká se to ale většiny infekcí.


Reklama

Jak se postupně množí údaje z Číny a hlavně také z prvních zasažených zemí, jako je Itálie, dozvídáme se velmi důležité informace o tom, jaké skupiny lidí jsou pandemií COVID-19 nejvíce ohrožené. Z dostupných údajů vyplývá, že kromě vyššího věku a dalších vážných zdravotních problémů je rizikovým faktorem i pohlaví pacientů.

Skutečně to vypadá, že muži jsou v tomto případě ohroženějším „druhem“. Zdá se, že muži infikovaní koronavirem umírají častěji než ženy, a také v mladším věku. Dokonce i u nakažených mladších 16 let, kteří obvykle nejsou v ohrožení života, převažují kluci nad holkami. Pandemie COVID-19 v tomto navíc není nijak výjimečná. Stejnou situaci známe z řady předchozích epidemií, jako byl SARS v roce 2003 anebo neblaze proslulá Španělská chřipka z roku 1918. I tehdy byli zřetelně více ohroženi muži.

TIP: Špatné zprávy: Lékaři potvrzují, že koronavirus mohou přenášet lidé bez příznaků

Proč tomu tak je? Epidemiologové nejsou překvapeni, protože to vídají neustále, nejen u pandemií. Muži mívají těžší průběh u řady respiračních infekcí. Biologické důvody tohoto jevu ale zatím nejsou příliš známé. Významnou roli by mohlo hrát to, že ženský pohlavní hormon estrogen je zřejmě důležitý pro imunitu. Důležité může být i to, že muži mívají méně „zdravý“ životní styl a volnější přístup k osobní hygieně.

  • Zdroj textu:

    ILF Science

  • Zdroj fotografií: CC0 Creative Commons

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Hamlet a duch jeho otce na obraze Pedra América de Figueiredo e Mello z roku 1893.

Zajímavosti
Historie
Revue

Operace pomocí dálkově řízených robotů najdou v budoucnosti uplatnění nejen v dobách krize.

Věda

Vostok: Poprvé do kosmu

1961-1963

Pionýrskou pilotovanou kosmickou loď vypustil 12. dubna 1961 Sovětský svaz pod názvem Vostok 1. Na palubě se nacházel první kosmonaut světa Jurij Gagarin. Plavidlo tvořily dvě části: Kabina kulového tvaru o průměru 2,3 m, jejíž povrch pokrýval ablativní štít pro zajištění bezpečného návratu na Zemi, byla určena pro jednoho člověka. Kosmonaut měl na sobě po celou dobu letu skafandr. Druhou část představoval přístrojový úsek s raketovým motorem. V rámci programu Vostok se uskutečnilo šest letů, při posledním z nich zamířila do vesmíru první žena, Valentina Těreškovová.

Vesmír

Francouzských jednotek se operace Michael téměř nedotkla

Válka

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907