Lidské srdce se dokáže samo opravit: Jak taková oprava funguje?

02.06.2022 - Stanislav Mihulka

Lidské srdce se do jisté míry dokáže samo opravit. Nedávné zjištění amerických vědců ukazuje, které mechanismy jsou pro takovou nápravu klíčové

<p>Makrofágy, imunitní buňky z první linie obrany, se aktivně podílejí na hojení a obnově srdečně tkáně poškozené infarktem.</p>

Makrofágy, imunitní buňky z první linie obrany, se aktivně podílejí na hojení a obnově srdečně tkáně poškozené infarktem.


Reklama

Lidské tělo se bohužel neumí samo regenerovat v takové míře, jak to vidíme například u některých obojživelníků nebo třeba ploštěnek. Zároveň to ale neznamená, že jsme při obnově poškozených tkání a orgánů odkázáni jen a pouze na medicínu. Naopak – lidské tělo je v opravách sebe sama až překvapivě zdatné.

Lékaři dobře vědí, že když dojde k infarktu a pacient přežije, srdce se dokáže z části opravit samo. Patolog Edward Thorp z americké Severozápadní univerzity v Evanstonu a jeho spolupracovníci přišli na to, že v regeneraci poškozeného srdce hraje klíčovou roli imunitní systém.

Makrofágy v akci

Konkrétně jde o makrofágy – imunitní buňky z první linie obrany těla, které požírají cizorodé mikroby i nečistoty, a také se podílejí na spuštění zánětlivé reakce. Když dojde k infarktu, makrofágy jsou mezi prvními buňkami, které dorazí na „místo katastrofy“. Jejich úkolem je odstraňovat, tedy požírat, poškozenou či mrtvou tkáň v místě infarktu.

Tím ale jejich role nekončí. „Makrofágy kromě úklidu zničené srdeční tkáně také uvolňují speciální protein, růstový faktor C (VEGFC). Ten spouští tvorbu nových lymfatických uzlin v okolí a podporuje hojení srdeční tkáně,“ vysvětluje v recenzovaném lékařském magazínu Journal of Clinical Investigation Edward Thorp.

Zároveň s těmito makrofágy ale v místě infarktu působí i „zlí hoši“, čili makrofágy, které neuvolňují zmíněný protein, nýbrž spouštějí zánětlivou reakci. Ta může snadno napáchat mnohem více škody než užitku. Budoucí výzkum by se měl zaměřit na to, jak při léčbě infarktu zvýšit počet „hodných“ makrofágů a omezit počet těch, které hojení srdce sabotují.

TIP: Jako mloci: Lidé mají skrytou schopnost regenerace kloubní chrupavky

Lepší pochopení procesů, které vedou ke kardiovaskulárním onemocněním, umožní lékařům lepší a včasnější diagnostiku rizik srdečních selhání, které jen ve Spojených státech ročně usmrtí stovky tisíc lidí. V Česku jsou kardiovaskulární onemocnění příčinou přibližně třetiny všech úmrtí.

Reklama




Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Stepan Bandera v exilu spolupracoval s několika zpravodajskými službami, například s CIA, Brity i Západním Německem v pozici konzultanta na země za železnou oponou. Zemřel v roce 1959 v Mnichově po útoku kyanidem. Příkaz k jeho zavraždění vydal tehdejší nejvyšší představitel Sovětského svazu Nikita Chruščov. (foto: Wikimedia Commons, CC0 - kolorováno)

Historie

Florencie, kolébka renesance

Země: Itálie
Počet obyvatel: 366 tisíc
Vzdálenost z Prahy: 742 kilometrů (vzdušnou čarou); autem: 9 h 47 min (1 028 km)

Jméno metropole malebného Toskánska, založené římskými vojáky, znamená „Kvetoucí“. Největší rozkvět města nastal v období renesance, z nějž pochází i typická kupole nejikoničtější stavby Florencie: katedrály Santa Maria del Fiore. Stavba samotné budovy začala na konci 13. století, dokončení se však protáhlo. Nečekaným technickým problémem se ukázala výstavba obří kupole, s níž si dokázal poradit až Filippo Brunelleschi – kupole byla dokončena roku 1434. Florencií protéká řeka Arno, na níž stojí i jeden z nejslavnějších mostů světa, Ponte Vecchio. (foto: Shutterstock)

Zajímavosti

Ropucha coloradská – její kůže a jed obsahují 5-MeO-DMT a bufotenin, halucinogenní tryptaminy. (foto: Wikimedia Commons, WildfeuerCC BY-SA 3.0 CZ)

Věda

Astrovan přepravující astronauty na start mise STS-135. (foto: NASA, Jim GrossmannCC BY 4.0)

Vesmír

Trosky Reichstagu jen pár dní po skončení bojů. (foto: Wikimedia Commons, Imperial War MuseumsCC0)

Válka

Svatojakubskou cestu spousta křesťanů dodnes absolvuje především z náboženských důvodů, s rostoucí popularitou se ale na cestu vydávají lidé různých náboženství a motivací. Od roku 1993 patří Camino de Santiago do seznamu světového dědictví UNESCO. (foto: Shutterstock)

Zajímavosti

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907