Louis Vuitton: Otec moderních zavazadel

Za dnešní luxusní módní značkou stojí muž, který proslul tvrdohlavostí a pracovitostí. Od jeho narození sice uplynula již téměř dvě století, ale nadčasové zboží s monogramem LV se dodnes těší oblibě po celé planetě

07.11.2020 - Nikol Patíková



Před necelými dvěma sty lety se v malém francouzském městečku Anchay narodil muž, který měl dát světu moderní obdélníkové kufry, a navždy tak změnit podobu cestování. Jeho zavazadla byla nejen skladnější a snáz se přenášela, ale zároveň zaujala originálním designem. Jmenoval se Louis Vuitton a značka LV dnes zdobí také luxusní oblečení. 

Dva roky do Paříže

Zpočátku nic nenasvědčovalo, že by se Louis dal na dráhu návrháře a podnikatele. Pocházel totiž z dělnické rodiny a mezi jeho předky patřili mlynáři, farmáři či tesaři. Snad jen po matce, kloboučnici, mohl zdědit vztah k odívání. Bohužel však zemřela, když mu bylo deset, a otec se sice záhy znovu oženil, ale posléze se také odebral na věčnost. Louis tak zůstal sám s panovačnou macechou, ve čtrnácti letech ovšem pohár jeho trpělivosti přetekl: Odešel z domu, vydal se pěšky do Paříže a posléze tam započal svou slavnou kariéru.

Téměř pět set kilometrů dlouhá cesta do metropole mu nakonec trvala dva roky, během nichž si na živobytí vydělával, jak jen to šlo. Střechy pařížských domů poprvé spatřil, když mu bylo šestnáct. Psal se rok 1837 a městem již naplno otřásala průmyslová revoluce. Na jedné straně se tak Paříž rozvíjela, ale na druhé bojovala s epidemií moru a s chudobou. Louis se nejdřív živil coby poslíček a poté nastoupil do učení k úspěšnému výrobci zavazadel Maréchalovi. V Evropě 19. století šlo o velmi váženou profesi a díky píli i zápalu se Vuitton za pár let vypracoval na jednoho z předních profesionálů.  

Miláček císařovny

V roce 1851 se stal francouzským panovníkem Napoleon III., z čehož brzy profitoval i Vuitton: Císařova žena Evženie z Montija byla totiž známou milovnicí módy a ve společnosti se ráda ukazovala v toaletách z atlasu, hedvábí či krajek a v krinolínách, jež se nedotýkaly země. Jakmile se doslechla o šikovném Louisovi, ihned jej najala coby svého osobního výrobce kufrů, přičemž měl za úkol také „balit ty nejkrásnější šaty tím nejluxusnějším způsobem“

Někdejšímu poslíčkovi se tak otevřely dveře ke královské a elitní klientele. Největší úspěch měl ovšem teprve přijít, a to brzy po svatbě se sedmnáctiletou Clemence-Emilií Parriauxovou. Vzali se na jaře 1854 a o pár měsíců později Vuitton opustil Maréchalův obchod, aby si otevřel vlastní dílnu na výrobu zavazadel. Na vývěsním štítu stálo: „Bezpečné balení těch nejkřehčích předmětů. Specializace na balení módy.“ V té době se s rozvojem železniční a lodní dopravy začalo mnohem víc cestovat, takže skladné a dobře přenosné kufry představovaly velmi žádané zboží a úspěch na sebe nenechal dlouho čekat.

Ostré hrany, velký zájem

Roku 1858 přišel Vuitton s revolučním návrhem nového zavazadla z šedého plátna trianonu, které nahradilo kůži. Kromě toho měl kufr ploché tvrdé dno i víko. Novinka okamžitě vzbudila ohromný zájem, jelikož se s ní cestovalo snáz než s běžnými zaoblenými zavazadly, a navíc byla odolnější vůči vodě i prachu. 

Po uvedení nových kufrů na trh Vuittonova firma téměř nestíhala vyřizovat objednávky, a tak rozšířila výrobu i do nedaleké obce Asnières-sur-Seine. Brzy však přišla nečekaná rána v podobě prusko-francouzské války, jež trvala od července 1870 do května následujícího roku. Po jejím skončení našel Vuitton Asnières v troskách, dílna byla zničena a veškeré zařízení rozkradeno. 

Přesto se nenechal odradit a okamžitě se pustil do obnovy podnikání. Během pár měsíců otevřel nový obchod na prominentní adrese 1 Rue Scribe v srdci Paříže a následně představil kufr z béžového plátna s červenými pruhy. Jednoduchý, ale luxusní design okamžitě oslovil francouzskou elitu a předznamenal znovuzrození slavné značky Louis Vuitton.

Jak bojovat s příživníky?

Zavazadla návrhář zdokonaloval další dvě dekády, až do svého skonu v únoru 1892. Poté výrobnu i obchod převzal jeho syn Georges a právě on v roce 1896 vymyslel slavný monogram LV. Šlo přitom o reakci na padělky, s nimiž módní dům bojuje dodnes. 

TIP: Madam Burda: Královně odívání pomohly k úspěchu manželovy zálety

V roce 1914 pak Georges otevřel na Champs-Élysées největší světový obchod s kufry i dalšími zavazadly a jeho patronkou se stala proslulá návrhářka a módní ikona Coco Chanel. Během následujících let vzniklo pod značkou LV mnoho cestovních tašek a zavazadel, jako třeba kabelka Noé: Původně měla sice sloužit k přepravě šampaňského, ale nakonec se stala oblíbeným doplňkem mnoha dam. Díky nadcházejícím generacím Vuittonů si tak alespoň někteří z nás mohou luxusní kufry, kabelky i oblečení koupit také dnes. 

Miliardová značka

Louis Vuitton patří mezi nejhodnotnější firmy zabývající se výrobou luxusního zboží: Většina jejích produktů nese monogram LV a profit z každého kusu údajně činí až 30 %. Celková hodnota značky je přitom určena v přepočtu na 1 056,8 miliardy korun. Kromě kufrů a doplňků produkuje například i hodinky a v roce 2016 se po více než sedmi dekádách vrátila k parfémům, pro jejichž výrobu dokonce vybudovala zcela novou továrnu.


Další články v sekci