Lovec fosilií objevil na australské pláži vzácné zuby dávného megažraloka

11.08.2018 - Stanislav Mihulka

<p>Majitel těchto zubů lovil velryby před 26 miliony let.</p>

Majitel těchto zubů lovil velryby před 26 miliony let.


Reklama

Ani když jste vrcholový predátor obřích rozměrů, smrt se vám nevyhne. Tím jediným co po vás v takovém případě zbude, jsou fosilie, které pak (při troše štěstí) objeví budoucí lovci fosilií. Nedávno se to povedlo amatérskému paleontologovi Philipu Mullalyovi, který našel jednu z nejpozoruhodnějších fosilií velkých žraloků.

Mullaly nejprve na pláži v australském státě Victoria objevil jeden zub třetihorního megažraloka. Paleontologové organizace Museums Victoria poté našli více než 40 dalších zubů, které pravděpodobně všechny pocházejí z jediného zvířete.

TIP: Dávný předek dnešních keporkaků a plejtváků byl velkým a zuřivým predátorem

Zuby náležejí megažralokovi druhu Carcharocles angustidens, který žil před 25 miliony let, tedy na sklonku období oligocénu. Byl to strašlivý devítimetrový dravec, který se živil velrybami střední velikosti. Jeho blízkým příbuzným byl legendární megalodon, ještě větší megažralok, který děsil obyvatele moří ještě asi před 2,6 miliony let.

  • Zdroj textu:

    Museums Victoria

  • Zdroj fotografií: Museums Victoria

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Událost, známá jako železniční neštěstí v Montparnassu, se objevila i v trikové scéně Scorseseova filmu Hugo a jeho velký objev či na obalu jednoho alba hardrockové skupiny Mr. Big.

Historie

O transport amerických speciálů na Takur Ghar se staraly vrtulníky MH-47E Chinook.

Válka

Modré šipky ukazují nově objevené slinné žlázy

Věda

Kamera pro cizí světy Lunar ExoCam

Vesmír

Zbarvení samců a samiček se liší hlavně v oblasti genitálií. Pokud v intimních partiích kosatky při výskoku nad hladinu zahlédnete bílý ovál se třemi černými skvrnami, jde o samici.

Zajímavosti

Leopold II. se svou početnou rodinou. Se svou ženou Marií Ludovikou Španělskou měl 16 dětí (12 synů a 4 dcery).

Historie

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907