Majitel těchto zubů lovil velryby před 26 miliony let.
Ani když jste vrcholový predátor obřích rozměrů, smrt se vám nevyhne. Tím jediným co po vás v takovém případě zbude, jsou fosilie, které pak (při troše štěstí) objeví budoucí lovci fosilií. Nedávno se to povedlo amatérskému paleontologovi Philipu Mullalyovi, který našel jednu z nejpozoruhodnějších fosilií velkých žraloků.
Mullaly nejprve na pláži v australském státě Victoria objevil jeden zub třetihorního megažraloka. Paleontologové organizace Museums Victoria poté našli více než 40 dalších zubů, které pravděpodobně všechny pocházejí z jediného zvířete.
TIP: Dávný předek dnešních keporkaků a plejtváků byl velkým a zuřivým predátorem
Zuby náležejí megažralokovi druhu Carcharocles angustidens, který žil před 25 miliony let, tedy na sklonku období oligocénu. Byl to strašlivý devítimetrový dravec, který se živil velrybami střední velikosti. Jeho blízkým příbuzným byl legendární megalodon, ještě větší megažralok, který děsil obyvatele moří ještě asi před 2,6 miliony let.
Museums Victoria
ZajímavostiOpravený člun Stødig se do svého důchodu ještě nechystá.
HistorieChamtivá markýza Marie Margareta Brinvilliers (vlevo) a Kateřina Deshayesová přezdívaná „La Voisin“.
Zajímavosti<h3>Relikt z pravěku</h3><p>Ostrorepi jsou označováni jako živoucí fosilie a při pohledu na ně se není čemu divit. Jejich vyhynulí příbuzní, kyjnožci, dorůstali až tří metrů. Dnešní ostrorepi se (naštěstí) spokojí s šedesáti centimetry – největším druhem je ostrorep americký, menší zástupce pak najdete na indickém a japonském pobřeží. </p>
VesmírVizualizace rychle rotující hvězdy J040643.
PřírodaOblíbený domácí mazlíček a nejrozšířenější poddruh želvy nádherné má dnes v Evropě „červenou“. A díky červeným skvrnám za očima ho také bezpečně poznáte.
