Maďarský sopečný kopec Somló vydal poklady z doby bronzové i železné
Tisíc let staré poklady z bronzu a jantaru ukryté pod vinohrady osamělého maďarského kopce Somló odhalují tajemstvími zahalenou historii dávného osídlení.
V jinak rovinaté krajině západního Maďarska se do výšky výšce 431 metrů vypíná osamocený kopec vulkanického původu Somló. Obklopují ho vinice, kterým zdejší sopečná půda velmi prospívá. Shodou okolností to byli právě vinaři, kteří koncem 19. století začali na Somló nacházet dávné artefakty.
Šlo o řadu zajímavých nálezů, zahrnujících šperky, zbraně nebo třeba bronzové nádoby. Jejich množství a kvalita naznačovaly, že v dotyčné oblasti bylo v době mezi 13. a 6. stoletím před naším letopočtem početné osídlení. Vědci ovšem dodnes netuší, kdo tehdy v západním Maďarsku žil a identita lidí ze Somló tak dodnes zůstává do značné míry záhadou.
Poklady ve vinicích
Bence Soós z Maďarského národního muzea a jeho kolegové se rozhodli prozkoumat Somló pomocí detektorů kovů a dronu vybaveného LIDARem. Během prvního roku intenzivního průzkumu se jim podařilo objevit nejméně šest pokladů s celkem téměř tisícovkou kovových artefaktů. Pocházely z mladší doby bronzové (1450 až 800 před naším letopočtem) a starší doby železné (800 až 450 př. n. l.).
Kromě kovových předmětů vědci na Somló objevili také jantarové korálky, zbytky látek a kůží, a také zuby prasat divokých i domácích. Většina nálezů pochází z plošiny na jihovýchodní straně kopce. Badatelé vzhledem k povaze nálezů soudí, že výroba bronzu tehdy probíhala přímo na místě a že jde o „lokální produkty“.
V okolí Somló se již dříve podařilo odhalit monumentální pohřební mohyly s pohřebními obětinami odpovídajícími starší době železné. Podle některých odborníků mohlo jít o sídlo elitní vrstvy válečných velitelů, kteří ovládali kmenovou nebo klanovou společnost. Výzkum na Somló každopádně stále pokračuje a je tak pravděpodobné, že nešlo o poslední překvapení, které toto místo ukrývá.
