Magická oka tropických podražců: Orchideje Jižní a Střední Ameriky

22.11.2016 - Romana Rybková

Podražce rostou od tropů až po jižní Evropu. Druhům tohoto rozmanitého rodu jsou společné především květy bláznivých tvarů, pasti uchystané na opylující hmyz a obsah jedovatých látek

Aristolochia arborea -<p>Půvabné „houbičky“ květů Aristolochia arborea jsou velké 4–5 cm a na keři vytrvávají několik týdnů. Objevují se pouze na kmeni a nejsilnějších větvích, nejvíce jich vykvétá těsně nad zemí</p>
Aristolochia arborea -

Půvabné „houbičky“ květů Aristolochia arborea jsou velké 4–5 cm a na keři vytrvávají několik týdnů. Objevují se pouze na kmeni a nejsilnějších větvích, nejvíce jich vykvétá těsně nad zemí


Reklama

Uprostřed středoamerického deštného lesa jsem si fotila nějaké nepříliš zajímavé a drobátko okousané květy uprostřed fádního roští rozcuchaného sekundárního lesíka, který ještě nesl stopy spálenin. V okolí šplhaly závěsy jedlých mučenek – obvyklého plevele, jenž vyrůstá podél stezek dřevařů. Ti šťavnaté plody s oblibou svačí, slupky i s nalepenými semeny odhazují a šíří mučenky víc než je zdrávo. Tenké liány se zachvěly ve větru a mé periferní vidění zaznamenalo nějaký pohyb. Obrátila jsem pohled tím směrem a v první vteřině úplně nadskočila leknutím. Z čokoládově hnědého oválu velikosti lidské hlavy na mě zíralo jediné žhavě žluté oko se zlověstným výrazem. Mezi slabými stonky mučenek se táhlo pořádné „lodní lano“ a na něm květ jak z čertovy zahrádky. První Aristolochia v mém životě mi úplně podlomila kolena …

Bizarní, jedovaté, rozmanité ...

Podražce, latinsky Aristolochia, daly jméno nevelké čeledi podražcovitých (Aristolochiaceae), která obsahuje pouhých deset rodů (z nich v naší přírodě kromě podražce křovištního roste ještě kopytník evropský). Je jim společný bizarní vzhled květů a jedovatost.

Podražce jsou rodem rozsáhlým, více než 500 druhů obývá tropické i subtropické podnebné pásmo celého světa kromě Austrálie. Některé podražce zasahují až do mírného pásma a několik druhů roste i v jižní Evropě. Severoamerický Aristolochia (Isotrema) macrophylla se jako okrasný druh pěstuje i v našich zahradách. V taxonomii příliš jasno není, k mnohým druhům podražců naleznete bohatou nadílku synonym.

Slovo rozmanitost charakterizuje nejen vzhled jednotlivých druhů, ale i jejich stanovišť a ekologických požadavků. Podražce obývají tropické deštné lesy (A. arborea, A. grandiflora, A. gigantea), polopouště (A. chilensis), horské sezónně suché oblasti, kde rostou plazivě (A. lindneri) i skalnaté svahy, na nichž obrůstají různé křoviny (A. fimbriata). Mezi podražci najdete byliny, jemné i mnohametrové liány, keře a dokonce malé stromy. Některé druhy vytvářejí i podzemní hlízy, anebo jejich část vyčnívá na povrch. Část podražců má listy opadavé, část patří mezi rostliny stálezelené.

Skrýš pod zemí a lákadlo pro mravence

Podražce upoutají především květy, na jejichž neskutečné tvary často zůstáváme nevěřícně hledět. Zvlášť to platí o těch velkých. Například květ A. gigantea bývá dlouhý kolem 30 cm, květ A. grandiflora zhruba také tak a k němu je navíc připojen dlouhý pentlicovitý přívěsek, který prodlužuje květ na téměř metrovou délku. Malokvěté druhy mají stejně bláznivý tvar, ale délku sotva několik centimetrů. Květy mají trubkovitě srostlou a typicky esovitě prohnutou korunu. Pohlavní orgány jsou na dně květní trubky a plodem je mnohosemenná tobolka.

Zvláštností je drobný jihoevropský druh Aristolochia microstoma, jehož stonky se plazí v suti a proplétají se vrstvami suchého listí mezi kameny. Květy dlouhé asi 3 cm se vytvářejí pod povrchem půdy a vrstvou listí – tento druh patří do malé skupiny rostlin, která kvete pod zemí a je opylována půdním hmyzem. Květ je uzavřen až na asi 2 mm velký otvor, jímž proleze opylovač, ale zároveň pronikne co nejméně nečistot.

Na semenech mají podražce jakési „masíčko” (arillus), který velmi chutná mravencům. Když dozraje tobolka a otevře se, mravenci vytahají semena do okolí, dál od mateřské rostliny a tím zajistí, že semenáčky budou mít větší šanci vyrůst v dospělou rostlinu.

TIP: Mravenčí ubytovny aneb Soužití mravenců a "mravencomilných" rostlin

Pasti a léčky

Všechny podražce jsou mistři šalby a pastí a mají mimořádně zajímavou strategii opylování. Květy většiny druhů mají esovitě prohnutou korunu na okraji rozšířenou do jakéhosi límečku.

Na něm přistávají opylovači, často různé druhy much. Většina podražců vydává silnou vůni, která nám podle druhu připomíná citrón, čokoládu nebo odporně páchnoucí výkaly či zkažené maso. Pro mouchy je to ovšem prvotřídní lákadlo a „magické oko“ jim pomáhá v orientaci, kam se za slibným pachem vydat. Hmyz se dere do dutiny květu skrz úzkou vstupní trubku, vystlanou dovnitř směřovanými chlupy, proti nimž není možné dostat se ven. Od tohoto okamžiku se stávají mouchy vězni, protože záklopka je jen jednosměrná a květ funguje jako dočasná past. Rostlina si je uvězní na tak dlouho, dokud ji neopylí. Poté začne květ uvadat, sesychat a hmyzu se uvolní východ ven.

Keřovitý druh Aristolochia arborea vykvétá na kmínku a na jeho bázi mnoha drobnějšími květy. Květy mají nápadnou bílou skvrnu, která nízko při zemi připomíná podhoubí (mycelium), navíc vydávají silný houbový zápach. Láká bedlobytky, mušky, které kladou vajíčka do hub, a oklamané bedlobytky rejdí v nastrčené houbičce, přičemž opylují květy. Další druh Aristolochia salvadorensis kvete z úplné báze a jeho květy se objevují přisedlé na zemi okolo rostliny. Na stranách houbovitě vypadajícího květu jsou ještě dvě průsvitná „okna“, aby se snad hmyz nebál tmy a nerozmyslel si cestu dovnitř.

Otravuje i léčí

Všechny podražce obsahují nebezpečné jedovaté isocholinové alkaloidy nebo kyselinu aristolochovou, množství se liší podle druhu. Některé podražce mají v malých dávkách léčivé účinky, ovšem amatérské užívání se důrazně nedoporučuje. Kořeny Aristolochia albida slouží jako povzbuzující lék a prostředek proti střevním parazitům.

Větší počet druhů z Brazílie a Karibské oblasti používají místní domorodci po uštknutí hadů a štírů jako protijed, z některých se přímo vyrábí sérum. Podobné účinky má také A. pallida z Malé Asie nebo A. longa ze Středomoří. Za léčivku byl kdysi považován i náš domácí podražec křovištní (A. clematitis), používali ho již staří Egypťané, Řekové i Římané, je však prokázáno, že poškozuje ledviny. Výjimečným druhem je středomořská A. rotunda – její mladé výhony silné jako tužka a dlouhé asi 15 cm se sklízejí, vaří, upravují a jedí jako chřest.


Ohrožené podražce

Některým druhům, jako například A. westlandii nebo A. utriformis hrozí vyhynutí. Náš domácí podražec křovištní (A. clematitis) je jediným zdrojem potravy ohroženého motýla druhu pestrokřídlec podražcový.


Květy nejen v pralese

Za tropickými podražci se není nutné trmácet do odlehlých končin, spousta zajímavých druhů se celkem běžně pěstuje a daří se jim i jako pokojové zeleni v bytech. Patně nejčastěji pěstovaným tropickým druhem je brazilský liánovitý A. littoralis (synonymum A. elegans). Dobře roste i v bytech, kde mu svědčí sesazení s větší dřevinou (např. Ficus) po které šplhá; větší nahloučení rostlin zároveň vytváří příznivější mikroklima. Na postranních převislých větévkách vyrůstají od června do října asi 15 cm velké, hnědofialové, světle zdobené květy.

Často pěstovaný je i odolný A. trilobata, jehož tenký stonek lze namotávat na drátěnou oporu nebo kruh jako mučenky. Květy jsou zelenohnědé, i s přívěskem dlouhé asi 15 cm. Bezproblémové jsou i druhy A. fimbriata, A. labiata i další.
Všechny druhy se snadno množí řízky a mají i společného škůdce – trpí napadením sviluškou. Některé druhy je velice obtížné množit semeny (často jen proto, že to trvá dlouho), ale nenechte se odradit, běžnější druhy klíčí dobře, pokud máte semena čerstvá.

  • Zdroj textu:

    Příroda 5/2010

  • Zdroj fotografií: Romana Rybková

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Věda
Zajímavosti

Současný prototyp zpracuje 100 kg plastů za hodinu a vyrobí z nich 100 litrů ropy. V rafinerii následně ze syntetické ropy vznikají benzin, nafta a polymery.

Zajímavosti
Historie

Snímek malé části oblohy zachycuje několik tisíc galaxií

Vesmír

Pocházejí zabavené sloní kly z nedávno uloveného zvířete? Na to dá odpověď metoda zjišťující množství radiouhlíku v dané tkáni.

Příroda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907