Mají i ostatní obří planety stejně „trvanlivé“ skvrny jako Jupiter?

28.10.2017 - Michal Švanda

Atmosféry plynných obrů jsou nesmírně dynamické. Jedno ale mají společné - na všech lze nalézt barevné pásy a bouřkové skvrny

Barevné pásy a skvrny najdeme v atmosférách všech plynných obrů
Barevné pásy a skvrny najdeme v atmosférách všech plynných obrů

Reklama

Jupiter představuje typického zástupce celé třídy planet, tzv. plynných obrů. V naší Sluneční soustavě k nim patří ještě Saturn, Uran a Neptun. Vnitřní stavba zmíněných těles není zcela zřejmá, ale určitě zahrnuje vrstvy především vodíku a helia, z nichž některé vykazují v důsledku působení vysokých teplot a tlaků bizarní vlastnosti – například se chovají jako kovy. Atmosféry těchto planet opět sestávají převážně z vodíku a helia, ovšem s významnými příměsmi dalších, těžších prvků i složitějších sloučenin, které dodávají plynným obrům barevné odstíny.

TIP: Proč se Velká rudá skvrna zmenšuje?

Atmosféry těchto planet jsou nesmírně dynamické a v mnohém připomínají plynný obal Země – najdeme v nich obdobu přetrvávajících větrů (pasátů), tropických cyklon (hurikánů a tajfunů), či dokonce bouří. Tyto struktury se obvykle vyznačují plynnými masami s jinými teplotami a také s jiným chemickým složením. Proto v atmosférách velkých planet identifikujeme barevné pásy či skvrny. Některé z těchto útvarů existují dlouhodobě – například pásová struktura. Téměř neměnné pásy nacházíme v atmosférách všech obřích planet. 

Naproti tomu bouřlivé formy oblačných jevů mají podstatně kratší trvanlivost a často se mění přímo před očima. Jedinou výjimku představuje Velká rudá skvrna na Jupiteru, která existuje již víc než čtyři století. I ona však prodělává neustálé změny. 

  • Zdroj textu:

    Tajemství vesmíru

  • Zdroj fotografií: Wikipedie

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Vykopávky odkryly například závod na zpracování ryb. Velká část starého fénického města ale leží pod hladinou moře.

Zajímavosti

Oko mouchy pracuje čtyřikrát rychleji než naše. Proto mají naše pokusy plácnout ji jen malou šanci na úspěch.

Příroda

Hmotnost supermasivní černé díky v srdci kvasaru J0313-1806 odpovídá 1,6 miliardám Sluncí.

Vesmír

V budoucnu by Maci Currinová ráda studovala vysokou školu ve Velké Británii a zároveň by se chtěla stát nejvyšší profesionální modelkou na světě.

Revue

Tlak panovníků na odvádění daní v penězích, nikoliv v naturáliích, přinesl zánik směnného obchodu.

Historie
Věda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907