Malé Česko uprostřed Rumunska: V Banátu se stále mluví starou češtinou

24.07.2017 - Kateřina Helán Vašků

Banát představuje pro Čechy skutečně zvláštní místo: Je velmi snadné cítit se tam jako doma, ačkoliv se nacházíte téměř tisíc kilometrů od rodné hroudy, na jihu Rumunska. Čas jako by se zastavil v dobách našich babiček – a vy se tak ocitnete na české vesnici 19. století

Češi v Rumunsku -<p>Z původně dvanácti českých obcí v Banátu dnes zbylo šest. A lidí dál ubývá.</p>
Češi v Rumunsku -

Z původně dvanácti českých obcí v Banátu dnes zbylo šest. A lidí dál ubývá.


Reklama

Takový unikát jinde nenajdete: Šest vesnic v nedotčené rumunské přírodě a v nich potomci českých přistěhovalců. Mluví starou češtinou, žijí tak, jak se na našem venkově žilo před dávnými časy, a nejsou závislí na moderních technologiích. Specifická komunita je však v posledních letech v ohrožení – mladí odcházejí a s nimi také mizí naděje na pokračování dvousetleté historie místních Čechů.

Kolik řečí umíš…

Jedna z šesti českých vesnic v Banátu se jmenuje Eibentál. Čechy tam před 190 lety nalákal jistý habsburský podnikatel, který si od císaře pronajal místní lesy a prodával dřevo. Do neosídlené krajiny na východě mocnářství se však nejdřív nikdo nehrnul. Teprve příslib dobrého výdělku a vlastní půdy nakonec přitáhl asi 80 českých rodin.  

Nicméně na místě bylo všechno trochu jinak: Svá pole si osadníci museli doslova „vydolovat“ z lesů a sám podnikatel se brzy vytratil. Lidé tak zůstali ponecháni svému osudu. Rakousko však potřebovalo kraj osídlit a Češi se osvědčili. Dostali proto i jiné výhodné nabídky – třeba úlevy od vojenské služby nebo deset let daňových prázdnin. Naděje na novou budoucnost pak kolem roku 1827 přivedla další české rodiny. 

Češi v místě zdomácněli, ale houževnatě si udržovali svou řeč i kulturu. Doma mluvili rodným jazykem, na trhu rumunsky či srbsky a na úřadech třeba maďarsky. „Za mého mládí všichni starší, kteří tu bydleli, mluvili běžně čtyřmi či pěti jazyky, i když měli třeba jen čtyři třídy školy,“ dodává Josef Kocman, bývalý elektrikář a pamětník, jenž o Eibentálu napsal i knihu. 

Ve velkém za prací  

Zachovat kulturu pomáhali čeští učitelé a kněží. Vesnice se staly katolickou výspou v jinak pravoslavném kraji – i to drželo osadníky pohromadě. Roli hrál ovšem ještě další fakt: „Už od počátku si Češi brali za manželky jen Češky z dalších vesnic,“ vysvětluje Kocman.  

V původně dvanácti osadách žilo na konci 19. století zhruba 8 500 Čechů. Živobytí jim dávaly doly na uhlí a chrom, jenže zejména mladí lidé začali postupem času odcházet. Například vesnice Svatá Helena měla ještě po sametové revoluci 1 200 obyvatel, zatímco dnes jich zbylo asi jen 320. Podle jednoho z osadníků Štěpána Štěpničků se většina vrátila do Čech. 

Velká vlna návratů do domoviny však přišla už po válce, v roce 1947; další odliv pak nastal, když se před 25 lety zavřely tamní doly. Ani dnes nemají mladí v Banátu práci, a odcházejí proto především tam, kde se domluví – do Čech. I od Štěpničkových zamířili do České republiky všichni tři synové. 

Konec, nebo nový začátek? 

Příběh sebevědomého mladíka Tiberiu Pospíšila z Eibentálu je ovšem jiný. Rozhodl se žít tam, kde se narodil. Práci si nehledal, ale vytvořil: Spolu s bratry si otevřel hospodu a začal vozit turisty na vyhlídkové plavby po Dunaji. Mezi svými vrstevníky je přesto pomyslnou kapkou v moři. Lidí tu zkrátka stále ubývá – navzdory faktu, že region nedávno znovu objevili čeští turisté a každoročně se tam koná i Festival Banát, kde hrají kapely převážně z alternativní scény. „Moc naděje na přežití vesnic nevidím – dokud tu nevzniknou nové možnosti výdělku pro mladé,“ uzavírá Josef Kocman.  

Reklama

  • Zdroj textu:

    100+1 zahraniční zajímavost

  • Zdroj fotografií: pddnet.com

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Svoboda z oceli a kůže

Společnost: Harley-Davidson
Založena: 1903, USA, Milwaukee
Ikony: modely JH „Two-Cam“ (1928), Hydra-Glide (1952), Electra Glide (1965), FX Super Glide (1971)

Motorky Harley-Davidson, které dnes více než co jiného představují synonymum svobodného životního stylu, vznikly vlastně opravdu pro zábavu. Jejich „otcové“ – ve skutečnosti dvacetiletí mladíci a potomci anglických emigrantů Arthur Davidson a William Harley – si prostě chtěli urychlit časté cesty k jezeru. A tak je napadlo přišroubovat k obyčejnému jízdnímu kolu benzinový motor. Svou myšlenku ovšem dále rozpracovávali a již v roce 1903 spatřil světlo světa jejich „stroj číslo jedna“. Dokázal vyvinout rychlost až 60 km/h a jezdil i do kopce. Podnikaví mladíci motorku prodávali za 200 dolarů (asi 112 tisíc korun v dnešních cenách) a zakázky se jen hrnuly. Není divu – ceny automobilů se tehdy pohybovaly v řádech tisíců dolarů. Ocelový orel, symbol jejich nově založené firmy Harley-Davidson (H-D), mohl hrdě vzlétnout. 

Bezstarostná jízda

S trochou nadsázky lze říct, že jejich společnost v následujících desetiletích přežila vše: velkou hospodářskou krizi, období špatné kontroly kvality, finanční propad i konkurenci levnějších a zpočátku dynamičtějších japonských výrobců. Stačila si však přitom připsat hned několik legendárních kousků. Jeden takový vznikl roku 1952 pod označením Hydra Glide: na jeho slávě se pak velkou měrou podílel i film Divoch s Marlonem Brandem v hlavní roli, v němž se záporný hrdina proháněl právě na této „těžké mašině“. V 60. letech se harleye staly doslova reklamou na svobodu, poté co se objevily v kultovním snímku Easy Rider (Bezstarostná jízda). Model FLH Electra Glide (1965) dodnes tvoří zlatý standard amerických motorkářů.  

Ačkoliv firma prošla mnohými krizemi a její motorky byly svého času spojovány s temným podsvětím, nakonec si dokázala místo na trhu udržet. Stále platí, že pro většinu lidí je jakýkoliv „svalnatý“ motocykl prostě „hárlej“ a stejně tak slavná značka evokuje představu chopperu – v obou kategoriích má přitom H-D na všech kontinentech už dlouho silnou konkurenci. Každoročně pak vyjede na silnice na 300 tisíc nových modelů, jejichž základní pořizovací cena se pohybuje v přepočtu kolem čtvrt milionu korun. (foto: Unsplash, CC0)

Zajímavosti

Soukromé civilní lodě pomohly evakuovat britské a francouzské vojáky z obleženého přístavu. Malba britského malíře Charlese Cundalla.

Válka

Kometa 2I/Borisov byla první kometou přilétající z mezihvězdného prostoru, jakou astronomové zaznamenali při průletu Sluneční soustavou v roce 2019. Dalším podobným objektem byla `Oumuamua, u které ale panují dohady, zda šlo skutečně o kometu nebo o planetku.

Vesmír

Nejstarší 3D mapa podle archeologů zřejmě znázorňuje území v západní Francii.

Věda
Zajímavosti
Historie

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907