Masivní mrtvá zóna v Mexickém zálivu zřejmě vydrží desítky let

01.04.2018 - Stanislav Mihulka

Největší oblast mořské vody bez kyslíku v Mexickém zálivu přesahuje rozlohu státu New Jersey

<p>Satelitní snímek Mexického zálivu s vodou obarvenou sedimenty</p>

Satelitní snímek Mexického zálivu s vodou obarvenou sedimenty


Reklama

Světové oceány postupně přicházejí o kyslík. Může za to globální oteplování, ale také příliv hnojiv a půdy kvůli zemědělství. V oceánech vznikají takzvané mrtvé zóny, v nichž je voda prakticky bez kyslíku.

Jedna taková mrtvá zóna se nachází v Mexickém zálivu, kde kopíruje pobřeží států Texas a Lousiana. Ohrožuje cenné pobřežní ekosystémy a podle nové vědecké studie má rozlohu 22 739 kilometrů čtverečních, čímž předstihuje rozlohu amerického státu New Jersey.

TIP: Největší v historii: V Mexickém zálivu se objevila obrovská „mrtvá zóna“

Vědci tvrdí, že pokud se něco zásadního nezmění, tak tato veliká mrtvá zóna bude v těchto místech existovat dlouhé desítky let. Pokud bychom prý chtěli rozlohu této zóny do roku 2050 zmenšit pod 5 tisíc kilometrů čtverečních, tak bychom museli dlouhodobě udržovat množství dusíku v mořské vodě prakticky na nule. A to je za stávající situace nemožné. 

  • Zdroj textu:

    IFL Science, Science

  • Zdroj fotografií: Jeff Schmaltz / NASA Earth Observatory

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Lukulské hody movitých Římanů na mozaice z 3. století.

Zajímavosti

Milující srdce přírody | Jim Picôt

Celkový vítěz - žralok plující v hejnu lososů.

Revue

Dávný Mars před 4 miliardami let mohla z části pokrývat voda

Vesmír

Robotický koala vylepšený koalí močí a trusem pátrá po tom, zda mají krávy sklony ušlapat koaly, když se ocitnou na zemi.

Věda
Historie

Vědci dlouho předpokládali, že humři necítí bolest, protože nemají skutečný mozek. Pozdější výzkum ale ukázal, že korýši na poškození tkáně reagují fyzicky i hormonálně, tudíž bolest pravděpodobně cítí.

Příroda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907