Měsíce by mohly mít své vlastní měsíce: Jak jim ale budeme říkat?

12.10.2018 - Stanislav Mihulka

Náš Měsíc i některé další velké měsíce Sluneční soustavy by teoreticky mohly mít vlastní měsíce

<p>Krajina exoměsíce plynného obra v soustavě dvojhvězdy červených trpaslíků</p>

Krajina exoměsíce plynného obra v soustavě dvojhvězdy červených trpaslíků


Reklama

Součástí systémů mnoha planet, včetně té naší, je jeden či více měsíců rozmanitých velikostí. Co když ale kolem takového měsíce obíhá ještě další, menší objekt? Pokud by takový objekt existoval, což podle všeho není vyloučeno, jak bychom mu měli říkat?

Astronomové Juna Kollmeier z Carnegie Institution of Washington a Sean Raymond z University of Bordeaux souhlasí s tím, že by měsíce měsíců mohly existovat. A pokud jde o název takových objektů, možností je celá řada. Od vědecky znějícího „submoon“, čili „podměsíc“, až po mnohem zábavnější „moonmoon“, tedy „měsícoměsíc“.

Měsíce měsíců

Badatelé to důkladně propočítali a zjišťovali, za jakých podmínek by mohly měsíce mít své vlastní měsíce. Podle jejich výsledků by to fungovalo pouze u velkých měsíců s poloměrem minimálně 1 000 kilometrů, které jsou dostatečně vzdálené od planety. Kolem nich by pak mohly dlouhodobě obíhat jejich měsíce o poloměru 10 kilometrů, případně proporčně větší. Náš Měsíc má přitom poloměr 1 738 km.

TIP: Přeplněná galaxie? Potulných exoměsíců je možná tolik co hvězd

Pokud jsou měsíce příliš malé anebo příliš blízko své planetě, působení slapových sil brzy destabilizuje oběžné dráhy případných měsíců takového měsíce. Takové systémy nemohou dlouhodobě existovat. Ve Sluneční soustavě by své vlastní měsíce mohly teoreticky mít Saturnovy měsíce Titan a Iapetus, Jupiterův měsíc Callisto a také náš Měsíc.

  • Zdroj textu:

    NewScientist

  • Zdroj fotografií: nirklars/CC BY-NC 3.0

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Velryby se potápějí za potravou a z hlubin stoupají zpět, pouze když se potřebují nadechnout. U hladiny pak vypouštějí výměšky bohaté na železo a dusík, jež slouží fytoplanktonu k růstu. 

Zajímavosti

Zmrzlý skřivan ze severovýchodní Sibiře

Věda

Šílený Mike s raketou na parní pohon

Vesmír

 Rozbíjení zvonů v rámci jejich rekvizice, Čechy 1915

 

Válka

Dvojbarevné oko

Sibiřský husky se pyšní zářivýma modrýma nebo hnědýma očima, přičemž se občas stává, že každé oko má jinou barvu. Dokonce dochází i ke křížení přímo v jednom oku, kdy je část modrá a zbytek hnědý. Psi jsou částečně barvoslepí a vidí některé odstíny žluté a modré. Ostatní barvy se jim jeví jako odstíny šedi.  

Zajímavosti

Brusinky s citrusy fungují jako účinná dezinfekce

Věda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907