Reklama


Měsíce by mohly mít své vlastní měsíce: Jak jim ale budeme říkat?

12.10.2018 - Stanislav Mihulka

Náš Měsíc i některé další velké měsíce Sluneční soustavy by teoreticky mohly mít vlastní měsíce

<p>Krajina exoměsíce plynného obra v soustavě dvojhvězdy červených trpaslíků</p>

Krajina exoměsíce plynného obra v soustavě dvojhvězdy červených trpaslíků


Reklama

Součástí systémů mnoha planet, včetně té naší, je jeden či více měsíců rozmanitých velikostí. Co když ale kolem takového měsíce obíhá ještě další, menší objekt? Pokud by takový objekt existoval, což podle všeho není vyloučeno, jak bychom mu měli říkat?

Astronomové Juna Kollmeier z Carnegie Institution of Washington a Sean Raymond z University of Bordeaux souhlasí s tím, že by měsíce měsíců mohly existovat. A pokud jde o název takových objektů, možností je celá řada. Od vědecky znějícího „submoon“, čili „podměsíc“, až po mnohem zábavnější „moonmoon“, tedy „měsícoměsíc“.

Měsíce měsíců

Badatelé to důkladně propočítali a zjišťovali, za jakých podmínek by mohly měsíce mít své vlastní měsíce. Podle jejich výsledků by to fungovalo pouze u velkých měsíců s poloměrem minimálně 1 000 kilometrů, které jsou dostatečně vzdálené od planety. Kolem nich by pak mohly dlouhodobě obíhat jejich měsíce o poloměru 10 kilometrů, případně proporčně větší. Náš Měsíc má přitom poloměr 1 738 km.

TIP: Přeplněná galaxie? Potulných exoměsíců je možná tolik co hvězd

Pokud jsou měsíce příliš malé anebo příliš blízko své planetě, působení slapových sil brzy destabilizuje oběžné dráhy případných měsíců takového měsíce. Takové systémy nemohou dlouhodobě existovat. Ve Sluneční soustavě by své vlastní měsíce mohly teoreticky mít Saturnovy měsíce Titan a Iapetus, Jupiterův měsíc Callisto a také náš Měsíc.

  • Zdroj textu:

    NewScientist

  • Zdroj fotografií: nirklars/CC BY-NC 3.0

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Mrtvola na břehu

kosticovec

kde: Indonésie | kdy: 2017

Když se na pláži indonéského ostrova Seram objevila obrovská hromada měkké bílé masy, považovali ji domorodci za nový druh gigantické olihně. Fotografie děsivého zvířete obletěla zpravodajské weby celého světa a přitáhla spoustu pozornosti: Zaujala však i biology, kteří poukázali na zbytky lebky zachycené na některých snímcích. Nakonec se zjistilo, že tajemné stvoření je mršinou kytovce kosticovce v posmrtném rozkladu. Mrtvá velryba obvykle klesne na dno, tohoto jedince však nejspíš nadnesly hnilobné plyny, a nakonec tak skončil vyplavený v písku.

Revue

Loni se na lodích převáželo celých 90 % veškerého obchodního zboží světa.

Zajímavosti

Operačních porodů je stále víc, ač odborníci varují před riziky pro matku i dítě.

Věda

Boček měl ve zvyku krást listiny a odnášet je v tajných kapsách svého pláště

Historie

Populární rentgenová observatoř Chandra

Vesmír

Park Kirindy je zřejmě jediným místem, kde lze dobře pozorovat fosu (Cryptoprocta ferox) – velmi opatrné a mrštné zvíře .

Příroda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907