Měsíce by mohly mít své vlastní měsíce: Jak jim ale budeme říkat?

12.10.2018 - Stanislav Mihulka

Náš Měsíc i některé další velké měsíce Sluneční soustavy by teoreticky mohly mít vlastní měsíce

<p>Krajina exoměsíce plynného obra v soustavě dvojhvězdy červených trpaslíků</p>

Krajina exoměsíce plynného obra v soustavě dvojhvězdy červených trpaslíků


Reklama

Součástí systémů mnoha planet, včetně té naší, je jeden či více měsíců rozmanitých velikostí. Co když ale kolem takového měsíce obíhá ještě další, menší objekt? Pokud by takový objekt existoval, což podle všeho není vyloučeno, jak bychom mu měli říkat?

Astronomové Juna Kollmeier z Carnegie Institution of Washington a Sean Raymond z University of Bordeaux souhlasí s tím, že by měsíce měsíců mohly existovat. A pokud jde o název takových objektů, možností je celá řada. Od vědecky znějícího „submoon“, čili „podměsíc“, až po mnohem zábavnější „moonmoon“, tedy „měsícoměsíc“.

Měsíce měsíců

Badatelé to důkladně propočítali a zjišťovali, za jakých podmínek by mohly měsíce mít své vlastní měsíce. Podle jejich výsledků by to fungovalo pouze u velkých měsíců s poloměrem minimálně 1 000 kilometrů, které jsou dostatečně vzdálené od planety. Kolem nich by pak mohly dlouhodobě obíhat jejich měsíce o poloměru 10 kilometrů, případně proporčně větší. Náš Měsíc má přitom poloměr 1 738 km.

TIP: Přeplněná galaxie? Potulných exoměsíců je možná tolik co hvězd

Pokud jsou měsíce příliš malé anebo příliš blízko své planetě, působení slapových sil brzy destabilizuje oběžné dráhy případných měsíců takového měsíce. Takové systémy nemohou dlouhodobě existovat. Ve Sluneční soustavě by své vlastní měsíce mohly teoreticky mít Saturnovy měsíce Titan a Iapetus, Jupiterův měsíc Callisto a také náš Měsíc.

  • Zdroj textu:

    NewScientist

  • Zdroj fotografií: nirklars/CC BY-NC 3.0

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Stačilo na místních útesech natočit světově úspěšný klip, a nyní je vyhledávají (a ničí) desítky tisíc lidí.

Zajímavosti

Sociální média mají blízko k depresím

Věda

Snímek s odpadem během mise Apollo 17

Vesmír

Podle řezbáře Hidekiho Aramiho se nejlepší slonovina k výrobě hanko – tvrdá a čistá – nachází uvnitř klu. Razítka používají Japonci k podepisování všeho, od dokumentů k otevření účtu až po pracovní smlouvy.

Zajímavosti

Kdykoliv se králi podařilo opít cizího prince do té míry, že bezvládně padl pod stůl, vyvolávalo to salvy smíchu

Historie
Věda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907