Reklama


Měsíce by mohly mít své vlastní měsíce: Jak jim ale budeme říkat?

12.10.2018 - Stanislav Mihulka

Náš Měsíc i některé další velké měsíce Sluneční soustavy by teoreticky mohly mít vlastní měsíce

<p>Krajina exoměsíce plynného obra v soustavě dvojhvězdy červených trpaslíků</p>

Krajina exoměsíce plynného obra v soustavě dvojhvězdy červených trpaslíků


Reklama

Součástí systémů mnoha planet, včetně té naší, je jeden či více měsíců rozmanitých velikostí. Co když ale kolem takového měsíce obíhá ještě další, menší objekt? Pokud by takový objekt existoval, což podle všeho není vyloučeno, jak bychom mu měli říkat?

Astronomové Juna Kollmeier z Carnegie Institution of Washington a Sean Raymond z University of Bordeaux souhlasí s tím, že by měsíce měsíců mohly existovat. A pokud jde o název takových objektů, možností je celá řada. Od vědecky znějícího „submoon“, čili „podměsíc“, až po mnohem zábavnější „moonmoon“, tedy „měsícoměsíc“.

Měsíce měsíců

Badatelé to důkladně propočítali a zjišťovali, za jakých podmínek by mohly měsíce mít své vlastní měsíce. Podle jejich výsledků by to fungovalo pouze u velkých měsíců s poloměrem minimálně 1 000 kilometrů, které jsou dostatečně vzdálené od planety. Kolem nich by pak mohly dlouhodobě obíhat jejich měsíce o poloměru 10 kilometrů, případně proporčně větší. Náš Měsíc má přitom poloměr 1 738 km.

TIP: Přeplněná galaxie? Potulných exoměsíců je možná tolik co hvězd

Pokud jsou měsíce příliš malé anebo příliš blízko své planetě, působení slapových sil brzy destabilizuje oběžné dráhy případných měsíců takového měsíce. Takové systémy nemohou dlouhodobě existovat. Ve Sluneční soustavě by své vlastní měsíce mohly teoreticky mít Saturnovy měsíce Titan a Iapetus, Jupiterův měsíc Callisto a také náš Měsíc.

  • Zdroj textu:

    NewScientist

  • Zdroj fotografií: nirklars/CC BY-NC 3.0

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Věda

Tajemství slavné Dürerovy Růžencové slavnosti už dnes vlastně neexistuje, i když právě tento obraz je českému publiku nejpřístupnější: visí v Národní galerii.

Zajímavosti

Sonda Voyager 2 se již nachází v tzv. mezihvězdného prostoru. Aktuálně ji dělí od Země 120 AU. Její dvojče Voyager 1 se pohybuje ve vzdálenosti 150 AU.

Vesmír
Zajímavosti

Při lovu využívají lvíčci zlatí dlouhých prstů, jimiž snadno dosáhnou do nedostupných děr a skulin. Populace lvíčků zlatých přežívá v malé oblasti nedaleko brazilského Rio de Janeira.

Příroda

LeTourneau: Terénní stonožka

Obří terénní vozidlo se zrodilo v hlavě geniálního amerického vynálezce Roberta Gilmoura LeTourneaua. Délkou i provozním řešením připomíná vlak a jeho základní myšlenka vychází z lokomotivy, která díky dieselelektrickým generátorům produkuje dost energie na uvedení zbylé části soupravy do pohybu. Netřeba dodávat, že zkonstruování takového kolosu nebylo snadné, nicméně v roce 1958 konečně vznikla zcela funkční verze TC-497: poháněly ji čtyři turbínové motory s celkovým výkonem 4 680 koní, její kola měřila 3 m v průměru a celá souprava dosahovala úctyhodných 170 m. V „lokomotivě“ dokonce zbylo místo pro ubikaci, v níž mohlo žít až šest zaměstnanců. Maximální rychlost kolosu ovšem činila pouhých 32 km/h.

Funkční mnohokolka navíc bohužel přišla v době, kdy už se o přepravu těžkých břemen v terénu staraly výkonné transportní vrtulníky. Pozemní vlaky proto skončily na vrakovištích nebo v muzejních expozicích.

Revue

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907