Město pod Londýnem: Stanice a tunely metra sloužící jako protiletadlový kryt (1)

09.03.2021 - Jaromír Sobotka

V dobách těžkých německých náletů na hlavní město Velké Británie nalezly desetitisíce civilistů útočiště v hlubokých stanicích a tunelech londýnského metra. To se tak po setmění stávalo svébytným světem…

<p>Během prvních náletů zamířily spontánně do metra tisíce Londýňanů.</p>

Během prvních náletů zamířily spontánně do metra tisíce Londýňanů.


Reklama

Myšlenka využít metro jako úkryt před útokem z nebe nebyla nová. Již za první světové války při náletech německých letounů a vzducholodí hledaly davy Londýňanů útočiště v podzemních stanicích a tunelech tehdy soukromých přepravních společností.

Zapovězené metro

V průběhu meziválečného období se dopravní síť pod městem ještě rozrostla, zároveň ale britská vláda podobnému využití drážní infrastruktury nepřála. Panovaly obavy, že se bezpečnostním orgánům nepodaří udržet v hlubokých podzemních tunelech pořádek, někteří odborníci také varovali, že jakmile si lidé na metro zvyknou, mohou se u nich projevit obtíže s návratem k normálnímu životu. Podzemní dráha nedisponovala ani dostatečným hygienickým vybavením a kupříkladu ventilace nebyla koncipována pro delší pobyt velkého množství lidí. Proto již ve 30. letech začaly v Londýně růst státem budované protiletecké kryty a společnost London Transport provozující podzemní dráhu dostala zákaz ukrývat obyvatele města během náletů.

Stěhování pod zem

Jakékoliv zákazy i opatření se ale v krizové chvíli ukázaly jako málo platné. Se začátkem náletů zamířily tisíce Britů spontánně do metra a zaměstnanci přepravní společnosti jim v tom neuměly zamezit. Především na noc se stanice podzemní dráhy stávaly samostatnými malými městečky.

Londýnská radní Barbara Castle na to vzpomínala: „Každou noc, těsně předtím, než zazněly sirény, zamířily tisíce lidí spořádaně do nejbližší stanice metra. S sebou si vzaly ložní prádlo, láhve s horkým čajem, občerstvení, rádia, balíčky karet a hromady časopisů. Brzy si každý zabral své pravidelné místo a vznikla podivná místní společenství.“

Úřady, velení, továrny...

Vláda rychle pochopila, že využívání podzemní dráhy jako protileteckého úkrytu nedokáže zabránit, a snahy rozmluvit lidem, aby se ukrývali ve stanicích, rychle ustaly. Namísto toho se veřejnosti otevřely nevyužívané či slepé tunely a v metru se objevili policisté a vojáci dohlížející na pořádek.

Dokončení: Město pod Londýnem: Stanice a tunely metra sloužící jako protiletadlový kryt (2)

Do září 1940 využíval Londýn jako protiletadlové úkryty téměř 80 stanic a rozsáhlé kolejové prostory, ve kterých mohlo najednou nalézt útočiště na 177 000 lidí. Jen v nedokončeném rozšíření pod East Endem se jich někdy tísnilo skoro 10 000. Prostory pod Londýnem začala záhy využívat také vláda a armáda. V tunelech vyrostly kanceláře i malá kasárna, přesunula se tam také část výroby. Stanice Earl's Court a Gants Hill se přeměnily na improvizované továrny na letecké součástky. Do zastávky Aldwych zase Britové přemístili část expozic muzejí, kterým hrozilo poničení bombardováním.

Reklama




Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Dědeček kakadu

Pátým nejstarším známým ptákem byl nejspíš sameček druhu kakadu inka (Cacatua leadbeateri) jménem Cookie. Vylíhl se 30. června roku 1933 v australské zoologické zahradě Taronga a o rok později byl převezen do právě založené Brookfieldské zoologické zahrady v americkém Chicagu. Když pak 27. srpna roku 2016 zemřel, byl ve věku 83 let nejstarším chovancem této zahrady a posledním zástupcem původního živého inventáře chicagské zoo. Díky známému datu narození je Cookie zaznamenán jako nejstarší papoušek i v Guinessově knize rekordů. Úctu svému bývalému rezidentovi projevila i zoologická zahrada v Chicagu, která v roce 2017 umístila u pavilonů plazů a ptáků pamětní bronzovou sochu Cookieho v životní velikosti.

Kakadu inka je středně velkým zástupcem kakaduovitých papoušků. Nápadným znakem druhu je jeho hřebínek z červeno-oranžově zbarvených pírek, který dokáže napřímit. Obývá vyprahlé australské vnitrozemí. (ilustrační foto: Wikimedia Commons, JJ HarrisonCC BY-SA 4.0)

Příroda
Věda

Skunk pruhovaný je ve volné přírodě ohrožen změnou klimatu, intenzivním zemědělstvím i lovem. Skunci mají skvěle vyvinutý čich a sluch, ale velice špatný zrak - proto bohužel často končí pod koly aut. (foto: Wikimedia Commons, USFWS Mountain-PrairieCC BY 2.0)

Revue

Přemysl Otakar II. nechává křtít pohanské Prusy, obraz Antonína Lhoty. (foto: Wikimedia Commons, DobrošCC BY-SA 4.0)

Historie
Válka

Dobrovolníci si zapisovali, jak se cítí po dojedení snídaně - 86 % z nich hodlá své stravovací návyky změnit k lepšímu. (foto: Shutterstock)

Zajímavosti

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907