Až metr dlouhý parazit trápil ještě před půlstoletím velkou část Afriky. Podle nové zprávy se ho může již brzy podařit vymýtit – navzdory tomu, že lidstvo proti němu nemá lék ani očkování.
Ještě v osmdesátých letech dvacátého století trpěly miliony lidí v Africe drakunkulózou, nemocí způsobenou parazitem vlasovcem medinským (Dracunculus medinensis). Červovitý tvor dokázal infikovat skrze nakaženou vodu prakticky každého, kdo žil v postižených oblastech. Nemoc sice nebyla většinou smrtelná, nakaženým ale přinášela obrovské utrpení.
Pokud jste o vlasovci nikdy neslyšeli, pak vězte, že se jednalo zejména v Africe a Asii o velmi rozšířeného parazita. Jen v roce 1986 bylo na světě diagnostikováno přes 3,5 milionu nakažených.
Do těla se tento červ, tenký jako špageta a dorůstající délky až 80 centimetrů, dostával pozřením vody kontaminované jeho larvami. V lidském těle se poté vyvíjel a několik měsíců si razil cestu svaly a tkáněmi do podkoží. Výsledkem jeho putování byl velmi bolestivý vřed obvykle na ruce nebo noze. Při styku s vodou vřed praskl a červ uhnízděný pod kůží vypustil do vody vajíčka nové generace parazitů.
Odstranění vlasovce medinského z těla není nic pro slabé povahy. Parazita je třeba uchopit v okamžiku, kdy z kůže vysune část svého těla a opatrně jej vytáhnout. Vzhledem k tomu, že je prorostlý svalovou tkání, jde o velmi bolestivou proceduru.
Za úspěchem v boji s drakunkulózou stojí mimořádné úsilí nevládních a neziskových organizací, které ve spolupráci se Světovou zdravotnickou organizací, dlouhodobě zvyšovaly v postižených zemích povědomí o nebezpečnosti a vlastnostech této nemoci. Investovaly také velké finanční prostředky do systémů pro filtraci pitné vody a obecně do ochrany vodních zdrojů před kontaminací. A fungovalo to.
Postižené země zavedly národní programy boje s vlasovcem a výsledkem tohoto společného úsilí je, že zatímco před 35 lety se infekce počítaly v milionech a po roce 2000 v tisících, v roce 2022 bylo zaznamenáno pouhých 13 případů – v Čadu, Jižním Súdánu, Etiopii a Středoafrické republice. Další dobrou zprávou je, že ubývá i nákaz u zvířat.
Doposud jedinými nemocemi, které se podařilo zcela vymýtit, jsou pravé neštovice (1980) a mor skotu (2011). Nyní se k nim přidává i další zákeřná nemoc, paradoxně navzdory tomu, že lidstvo proti ní nemá účinnou léčbu. Pokud k eliminaci drakunkulózy opravdu dojde, pak to bude první nemoc, kterou se podaří eradikovat bez vakcíny nebo léku.
Ani nyní samozřejmě není vyhráno. Experti se bojí zejména zhoršení politické situace v zasažených zemích. Ví se, že právě tyto otřesy mohou snadno narušit koordinované snahy lékařů i dobrovolníků.
TIP: Na stopě opičím neštovicím: Biologové pátrají v Africe po smrtícím viru
Nutné bude také vyřešit podobnou otázku, jako v případě pravých neštovic. Máme vlasovce kompletně eliminovat, nebo si ponechat přísně střežené vzorky? Pro druhou možnost mluví fakt, že se ve světě vyskytují blízce příbuzné druhy vlasovců, které by v budoucnu mohly přejít na lidského hostitele, stejně jako to, že dnešní věda často využívá parazity jako zdroj nápadů a léků pro léčbu rozmanitých onemocnění. Byla by proto možná škoda se o takový zdroj zcela připravit.
VědaPitva mumifikovaného bizona ze Sibiře, odborníky ze Severovýchodní federální univerzity v Jakutsku. (foto: NEFU Press Service, Svetlana Pavlova, CC BY-SA 4.0)
VálkaZ nacisty obsazeného Československa odešel Emil Boček v 16 letech. Zúčastnil se bojů o Francii, poté v Británii vstoupil do RAF, kde působil jako mechanik. Letecký výcvik absolvoval v Kanadě a od roku 1944 se v řadách československé 310. stíhací perutě v britském letectvu na spitfirech účastnil vzdušných bojů. (foto: Profimedia)
ZajímavostiČlánek zpochybňující zavedené představy o tradicích italské gastronomie vzbudil v Itálii velký ohlas. (foto: Unsplash, amirali mirhashemian, CC0)