Mezi dvěma spánky: Je pro nás dělený spánek přirozenější?

13.02.2022 - Sandi Mannová

Lidská společnost, jak ji známe, je stará asi šest tisíc let. Ještě před dvěma staletími, až do časů průmyslové revoluce, však naši předkové neměli takové spací návyky jako my dnes


Reklama

Z různých zdrojů víme, že dřív spánek sestával ze dvou přibližně čtyřhodinových fází. Uprostřed noci lidé vstali a věnovali se různým činnostem: Ti vzdělaní četli, jiní si jen povídali, kouřili, modlili se nebo se zabývali domácími pracemi. V početných modlitebních knihách z konce 15. století najdeme pro „volné“ hodiny mezi spánky speciální modlitby. K dalším takovým společenským aktivitám nejspíš patřily návštěvy přátel a s největší pravděpodobností se ve zmíněném mezičase obvykle provozoval i sex. Například lékařská příručka z 16. století párům radí, aby se o početí nesnažily po dlouhé práci na konci dne, nýbrž „po první fázi spánku“, kdy si oba partneři již odpočinuli. 

Budiž světlo?

Co se týče spánku, po průmyslové revoluci ve druhé polovině 18. a na začátku 19. století, a zejména s vynálezem umělého osvětlení se změnilo úplně vše. Naši předkové najednou uléhali do postele později a v noci si dopřávali místo dvou krátkých odpočinků jeden dlouhý. Ve 20. letech minulého věku pak dělené spaní opustili úplně. Přesto může daná zvyklost z minulosti vysvětlovat, proč se tolik lidí budí uprostřed noci po několika hodinách na lůžku. Jev označovaný jako porucha kontinuity spánku byl poprvé zdokumentován na konci 19. století, právě v době, kdy se začal dělený oddych vytrácet.

Umělé osvětlení samozřejmě ovlivňuje, kdy a jak dlouho spíme. V neposlední řadě však také stimuluje mozek, což ztěžuje samotné usínání. Jak tvrdí Charles A. Czeisler, chronobiolog z bostonské Harvard Medical School: „Kdykoliv si rozsvítíme, neúmyslně tím bereme lék, který naše spaní ovlivní.“ Možná proto se nám dnes zdá, že se nám spánek vyhýbá. 

V začarovaném kruhu

Existuje bezpočet důkazů, že v současné době skutečně „zuří“ epidemie problémů se spánkem. Lékaři předepisují víc prášků na spaní, což svědčí o rostoucí (s)potřebě podobných medikamentů. Vychází řada knih a článků, které se tématu věnují – stačí zabrouzdat na internetu nebo si zajít do knihkupectví. Na pomoc s nočním odpočinkem se zaměřují i tucty aplikací, a některé hotely dokonce lákají na kvalitní spánek s příslibem vrácení peněz v případě nespokojenosti klienta. 

TIP: Mýtus osmi hodin: Jak dlouhá je optimální délka spánku?

Lze si také koupit množství pomůcek, od zařízení monitorujících pohyby a tep při spánku až po sofistikované přístroje, jež sledují mozkové vlny, dýchání a další zdravotní ukazatele. Noční odpočinek a touha po jeho větší kvalitě i kvantitě zkrátka představují ohromný byznys. Mnozí lidé jsou pak spánkem doslova posedlí, čímž si ovšem způsobují ještě větší stres, a ocitají se tak v začarovaném kruhu. 

Je dělený spánek přirozenější?

Účelem experimentu provedeného v 90. letech minulého století bylo zjistit, jak zareaguje lidský organismus na návrat do dob před umělým osvětlením. Vědci ponechali sedm dobrovolníků každý den 14 hodin ve tmě a zkoumali jejich spací návyky. Během několika týdnů začali všichni přirozeně spát dvoufázově jako naši předci, z čehož badatelé usoudili, že odpočívat v noci „nadvakrát“ je pro nás přirozené. 

Podle psychologa Gregga Jacobse dokonce není „moderní“ spánek zdravý, neboť přirozeně inklinujeme ke dvoufázovému oddychu. Zmíněný specialista v článku pro BBC uvedl, že když se člověk v noci vzbudí a nemůže znovu usnout, pociťuje kvůli tomu úzkost – takže je takřka nemožné, aby zase „zabral“. Ve skutečnosti prý ovšem problémy s opětovným usínáním představují jen návrat k přirozenějšímu, dělenému spánku.


Jak překonat problémy a dobře se vyspat

Úryvek pochází z novinky našeho vydavatelství Spánek pro každého, která je právě v prodeji v trafikách i knihkupectvích. Publikace přináší názory expertů i relaxační techniky krok za krokem. Najdete v ní množství prověřených tipů, díky nimž lze zmírnit trápení a stres, které pociťujete, když ležíte v posteli a snažíte se propadnout do říše spánku.

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Ze 144 sekvenovaných vzorků jich 45 – zhruba třetina – obsahovala žraločí DNA. Nejčastěji identifikovanými druhy byli žralok modrý, žralok hedvábný a žralok bělocípý. (foto: Shutterstock)

Zajímavosti

Podle bulharských matematiků je chování Sluneční soustavy je velice stabilní. Jsou proto přesvědčeni, že náš planetární systém vydrží nejméně 100 tisíc let. (ilustrace: NASACC BY-SA 4.0)

Vesmír

(foto: Pexels, cottonbro, CC0)

Reklama

Oficiální výsledky sčítání z roku 1921 nebyly přijaty příznivě příslušníky národnostních menšin. Napočítáno jich totiž bylo méně než v roce 1910. (foto: PixabayCC0)

Historie

Sověti nasadili tanky T-54 (na snímku) a T-55 také během okupace Československa v srpnu 1968. (foto: Wikimedia Commons, František DostálCC BY-SA 4.0)

Válka

Při užívání antibiotik je úmrtnost nakažených břišním tyfem zhruba 1-4 procenta, u neléčených pacientů vzrůstá až na 20 procent. (ilustrace: Shutterstock)

Věda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907