Mezi pravou a levou rukou: Jaká jsou rizika přeučování leváků?

25.12.2019 - Eliška Kačerová

Leváků je méně, než by mělo. Může za to jejich přeučování na pravou ruku, obklopení předměty výhradně pro praváky i to, že se děti od narození učí napodobováním pravoruké společnosti. Není to však bez následků...


Reklama

Mozek je rozdělen na dvě poloviny, hemisféry. Jejich komunikační spojení zajišťuje svazek nervových vláken nacházející se ve spodní části rýhy, která hemisféry odděluje. Nervová vlákna se v prodloužené míše kříží, takže levá hemisféra řídí pravou polovinu těla a pravá hemisféra polovinu levou. 

U většiny lidí je levá hemisféra centrem řeči a jazykové funkce (včetně čtení a psaní), logiky a motorické činnosti. Pravá hemisféra je pak centrem pro prostorové vnímání, umělecké dovednosti a emoce (včetně výrazu obličeje).  

Zleva doprava a zpět

Kromě ruky má každý člověk dominantní také jedno oko, které pak mozek vnímá jako „hlavního informátora“ (viz Které oko velí?). Pokud je dominantní pravá ruka a pravé oko, vedení obou těchto orgánů zajišťuje levá hemisféra. V případě, že je dominantní pravá ruka a levé oko, nastává problém: Ruku vede levá hemisféra, ale levé oko posílá získané informace do pravé hemisféry. 

Když tedy člověk s touto takzvanou zkříženou lateralitou čte, text vnímaný vedoucím levým okem, zakódovaný do nervových vzruchů, přichází převážně do centra zraku v pravé hemisféře. Pravá polovina mozku ale není tak dobře specializována na porozumění verbálním informacím. Proto se musí verbální informace převést přes svazek nervových vláken do hemisféry levé, kde teprve dochází k úplnému a přesnému dekódování, a tím také k pochopení verbálních informací.

Cesta vedení je tedy delší a složitější, takže snadněji dojde k nějakému porušení, chybě v přenosu či v dekódování, a tím také k chybě v konečném projevu. Platí to při učení, psaní, počítání i mluvení. 

Čekání na tu pravou

U dítěte zhruba do dvou let věku nelze jednoznačně odhadnout, zda bude pravák, či levák. Nervová soustava se vyvíjí postupně stejně jako všechny orgány a jejich funkce. Proto také malé děti používají při svých aktivitách obě ruce. Někdy více pravou, jindy levou. Postupným rozvojem nervové soustavy si dítě samo určí vůdčí horní končetinu a tu bude při všech svých aktivitách používat stále častěji. Vyjasní se to obvykle do tří let věku. 

Existují ale výjimky. Některé děti používají ještě v předškolním věku obě ruce stejně. V takovém případě je vhodné podstoupit vyšetření dětským psychologem, který na základě testů zjistí lateralitu dítěte a určí, kterou ruku by mělo k psaní používat. Pokud se správná ruka neurčí, může to zapříčinit pozdější rozvoj neurotické poruchy, například tiků či koktání, která se vždy odstraňuje velmi obtížně.

Pokud je lateralita dítěte zkřížená, měli by to odhalit zkušení pedagogové už v mateřské škole, a to zhruba ve věku pěti let. V té době je ještě dostatek času pro trénování rozvoje správné grafomotoriky. Odborník také může někdy doporučit přeučení dítěte na opačnou ruku. 

Sledujte předškoláky

Zkřížená lateralita však bohužel často zůstane skrytá až do školního věku. Přitom stačí děti pozorně sledovat: Zpravidla nerady a málo kreslí. Obrázky neodpovídají věku dítěte. Nakreslená postava má často místo nohou a rukou pouze jednoduché čáry a nesedí ani počet prstů na rukou. Obrázky proporčně neodpovídají skutečnosti – lidé jsou na jedné kresbě stejně velcí jako domy či květiny. Dítěti se nedaří spojit dva body rovnou čárou, stejně tak nakreslit čtverec či trojúhelník.

TIP: V indické škole se všichni studenti učí psát pravou i levou rukou současně

Dětem se zkříženou lateralitou také dělá obtíže soustředit se na různé činnosti – odbíhají od právě rozdělané práce, mění polohy těla při kreslení. Objevují se i problémy logopedické – motorika ruky a artikulačních orgánů jsou totiž navzájem propojené. Častá je také neschopnost orientace v prostoru podle pokynů „vpravo“, „vlevo“, „nahoře“, „dole“.

Ve škole potom mívají děti se zkříženou lateralitou nápadně pomalejší pracovní tempo. Nejčastější oblastí, kde se problém projeví, je čtení a psaní, kvalita úpravy písma je snížená. Obtíže při psaní přetrvávají, i když je ruka uvolněná a rozcvičená – zkrátka si „dělá, co chce“, najede na jiný tvar písmene, přetahuje a nedotahuje tvary. 

Tyto děti také velmi často špatně rozlišují písmena, která vypadají stejně, ale jsou zrcadlově otočená – například b/d, s/z. Na začátku školní docházky píší zprava doleva a zrcadlově opačně. Opis a přepis textu se hemží chybami, protože informace se ztratí nebo zkomolí při přesunu z pravé hemisféry do levé. Neznamená to, že by člověk se zkříženou lateralitou byl automaticky dysgrafik, ale velká část dysgrafiků zkříženou lateralitou trpí. 

Rovnocennost doby kamenné

O tom, jak lateralita vznikala a jakým změnám podléhala v počátcích vývoje lidstva, přímé zprávy nejsou. Na základě zkoumání primitivních nástrojů archeology se předpokládá, že ve starší době kamenné bylo přibližně stejně praváků jako leváků. Později se výskyt levorukých jedinců nápadně snížil. Odborníci si myslí, že narůstající převaha pravorukosti ve vývoji lidstva souvisí s rozvojem řeči. Ovlivňování ruky a řeči bylo pravděpodobně vzájemné a doprovázené rozvojem myšlení. 

Jedna z mnoha teorií o vzniku laterality je teorie bojová, která vysvětluje sklon k pravorukosti následovně: Když člověk začal užívat zbraně, potřeboval si v boji chránit život pomocí štítu – zejména oblast srdce. V levé ruce tedy nosil štít a v pravé ruce zbraň. Pravá ruka se používáním zbraně procvičovala, zdokonalovala se její obratnost a tím se vytvořil sklon k praváctví. 

TIP: Překvapivé zjištění: Kočky jsou praváci, kocouři spíše leváci

Zmíněná teorie vysvětluje sklon k praváctví u bojovníků – mužů, nikoli však u žen. Statisticky ale není podstatný rozdíl v lateralitě mezi oběma pohlavími. Jisté je, že když člověk začal vyrábět nástroje, neustále zdokonaloval svoji obratnost. Protože ale později nemohl používat stejnoměrně obou rukou, muselo používání jedné převládnout. Druhá ruka pak plnila funkci pomocnou. 

Potlačená levorukost

Počet leváků v populaci je odhadován na deset procent, podle některých odborníků je však genetických leváků mezi námi až polovina. Zatímco mezi narozenými před rokem 1950 používalo aktivně svou levou ruku méně než 1 % populace, v roce 2000 činil podíl aktivních leváků mezi školáky 5–15 %.


Které oko velí?

Každý člověk má vždy jedno oko takzvaně dominantní. Mozek ho vnímá jako hlavní pro příjem informací. Dominanci oka zjistíte jednoduchým testem pomocí prstu nebo tužky. Natáhněte ruku, vztyčený prst držte rovnoběžně s hranou nějakého předmětu a střídavě zavírejte oči. Při pohledu jedním okem zůstane obraz stejný a u druhého oka jakoby „uskočí“ do strany. Oko, u kterého hrana sledovaného předmětu neuskočila, je dominantní. Někteří lidé nemají ani jedno oko jednoznačně dominantní, takže jednou jim může obraz uskočit při zavření pravého a jindy zase levého oka.

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Kvůli nádoru nemohou tasmánští čerti žrát, a brzy tak hynou hlady. Vědci ale nedávno zjistili, že u některých ďáblů již tělo na rakovinu reaguje tvorbou protilátek.

Zajímavosti
Věda

Podle dat sondy InSight se Mars se třese více než Měsíc a o něco méně než Země.

Vesmír

Takarkori, jihozápadní Libye

Věda

Řada vojáků odmítla bojovat za císaře pána a místo nejisté budoucnosti na frontě raději dezertovala.

Historie

Hnízda hýlů mexických (Haemorhous mexicanus) přivedla zoology k závěru, že nikotin je v dlouhodobém horizontu škodlivý i ptákům

Příroda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907