Mezinárodní vesmírná stanice objektivem kosmonauta Thomase Pesqueta

02.10.2022 - Zuzana Rychlá

Když Thomas Pesquet loni v dubnu zamířil na oběžnou dráhu, srdce fanoušků kosmonautiky zaplesala: Zkušenosti z průběhu jeho první mise v letech 2016–2017 slibovaly další zásobu vydařených momentek ze života na stanici a okouzlujících pohledů na rodnou planetu, které francouzský kosmonaut i s komentáři pilně vkládal na sociální sítě. A Pesquet nezklamal…

<p>Mezi členy posádky nejoblíbenější modul <strong>Cupola</strong> poskytuje jedinečné výhledy na Zemi i příležitost pro jejich zvěčnění. To druhé je ovšem složitější, než by se mohlo zdát. Jak vysvětluje <strong>Thomas Pesquet</strong>, polovinu dobrého výsledku tvoří příprava. Pořizování konkrétních snímků proto začíná plánováním v navigačním softwaru, který umožňuje vyhledat cíle v připraveném katalogu. Zároveň ukazuje, kde je právě den a noc, dále předpověď počasí, a hlavně budoucí oběžné dráhy stanice. Právě ty často představují limitující faktor. A pak – pokud ISS právě prolétá nad vybranou oblastí a výhled nekalí oblačnost – může vše zhatit nabitý pracovní harmonogram. Kosmonaut si přece jen nemůže od rozdělaného úkolu odskakovat, kdy se mu zachce...<em> (foto: NASA, Thomas Pesquet, CC BY-NC-ND 2.0)</em></p>

Mezi členy posádky nejoblíbenější modul Cupola poskytuje jedinečné výhledy na Zemi i příležitost pro jejich zvěčnění. To druhé je ovšem složitější, než by se mohlo zdát. Jak vysvětluje Thomas Pesquet, polovinu dobrého výsledku tvoří příprava. Pořizování konkrétních snímků proto začíná plánováním v navigačním softwaru, který umožňuje vyhledat cíle v připraveném katalogu. Zároveň ukazuje, kde je právě den a noc, dále předpověď počasí, a hlavně budoucí oběžné dráhy stanice. Právě ty často představují limitující faktor. A pak – pokud ISS právě prolétá nad vybranou oblastí a výhled nekalí oblačnost – může vše zhatit nabitý pracovní harmonogram. Kosmonaut si přece jen nemůže od rozdělaného úkolu odskakovat, kdy se mu zachce... (foto: NASA, Thomas Pesquet, CC BY-NC-ND 2.0)

<p>Co dělá posádka ve volném čase? Občas si pustí film. Stačí nainstalovat plátno, projektor a pak už jen zvolit pohodlnou polohu: třeba volně plout v prostoru, nebo se něčeho přidržovat.<em> (foto: NASA, Thomas Pesquet, CC BY-NC-ND 2.0)</em></p>

Co dělá posádka ve volném čase? Občas si pustí film. Stačí nainstalovat plátno, projektor a pak už jen zvolit pohodlnou polohu: třeba volně plout v prostoru, nebo se něčeho přidržovat. (foto: NASA, Thomas Pesquet, CC BY-NC-ND 2.0)

<p>Jako draka letícího nad pouští popsal Pesquet loď <strong>Crew Dragon Endeavour</strong> společnosti SpaceX, která jej spolu s dalšími třemi členy expedice Crew-2 vynesla do vesmíru. Celých šest měsíců kotvil „drak“ u stanice a čekal, až jeho posádka svou misi dokončí, aby ji odvezl zpět domů. <strong>Jedinečný výhled na Endeavour se naskytl z okénka na palubě lodi Crew Dragon Resilience</strong>, která již dřív dopravila na ISS posádku Crew-1 a v té době u stanice rovněž kotvila.<em> (foto: NASA, Thomas Pesquet, CC BY-NC-ND 2.0)</em></p>

Jako draka letícího nad pouští popsal Pesquet loď Crew Dragon Endeavour společnosti SpaceX, která jej spolu s dalšími třemi členy expedice Crew-2 vynesla do vesmíru. Celých šest měsíců kotvil „drak“ u stanice a čekal, až jeho posádka svou misi dokončí, aby ji odvezl zpět domů. Jedinečný výhled na Endeavour se naskytl z okénka na palubě lodi Crew Dragon Resilience, která již dřív dopravila na ISS posádku Crew-1 a v té době u stanice rovněž kotvila. (foto: NASA, Thomas Pesquet, CC BY-NC-ND 2.0)

<p>Ačkoliv Thomas Pesquet označil přiložený snímek jako působivé, ale neznámé místo, vám bude pohled jistě přinejmenším povědomý: Jde o <strong>Vysoké Tatry</strong> – se slovenskou částí dole a polskou nahoře – přičemž v pravém dolním rohu je vidět <strong>Poprad</strong>.<em> (foto: NASA, Thomas Pesquet, CC BY-NC-ND 2.0)</em></p>

Ačkoliv Thomas Pesquet označil přiložený snímek jako působivé, ale neznámé místo, vám bude pohled jistě přinejmenším povědomý: Jde o Vysoké Tatry – se slovenskou částí dole a polskou nahoře – přičemž v pravém dolním rohu je vidět Poprad. (foto: NASA, Thomas Pesquet, CC BY-NC-ND 2.0)

<p>Takto vypadá Mezinárodní vesmírná stanice v noci – tedy téměř v noci. Někteří členové posádky si totiž ještě vychutnávají večeři. Věda ovšem nikdy nespí a mnoho experimentů uvnitř i vně ISS probíhá čtyřiadvacet hodin denně, často bez zásahu astronautů. V nočním tichu však o sobě dávají občas vědět různým hučením a klikáním.<em> (foto: NASA, Thomas Pesquet, CC BY-NC-ND 2.0)</em></p>

Takto vypadá Mezinárodní vesmírná stanice v noci – tedy téměř v noci. Někteří členové posádky si totiž ještě vychutnávají večeři. Věda ovšem nikdy nespí a mnoho experimentů uvnitř i vně ISS probíhá čtyřiadvacet hodin denně, často bez zásahu astronautů. V nočním tichu však o sobě dávají občas vědět různým hučením a klikáním. (foto: NASA, Thomas Pesquet, CC BY-NC-ND 2.0)

<p>Ačkoliv jsou vnitřní prostory ISS srovnatelné s Boeingem 747, potřebuje stanice spoustu vybavení a pro soukromí obvyklých sedmi členů posádky mnoho místa nezbývá. <strong>Každý si tak musí vystačit s kójí o velikosti telefonní budky, kde spí, vyřizuje poštu, volá – a vlastně tam tedy tráví poměrně dost času.</strong> Není proto divu, že si každý svůj „pokojík“ zútulňuje fotografiemi rodiny a přátel i dalšími osobními předměty.<em> (foto: NASA, Thomas Pesquet, CC BY-NC-ND 2.0)</em></p>

Ačkoliv jsou vnitřní prostory ISS srovnatelné s Boeingem 747, potřebuje stanice spoustu vybavení a pro soukromí obvyklých sedmi členů posádky mnoho místa nezbývá. Každý si tak musí vystačit s kójí o velikosti telefonní budky, kde spí, vyřizuje poštu, volá – a vlastně tam tedy tráví poměrně dost času. Není proto divu, že si každý svůj „pokojík“ zútulňuje fotografiemi rodiny a přátel i dalšími osobními předměty. (foto: NASA, Thomas Pesquet, CC BY-NC-ND 2.0)

<p>Dny na stanici někdy začínají velmi časně. Kosmonauti mají totiž často za úkol provést odběr krve či jiného vzorku na lačno, proto vstávají už kolem šesté hodiny. Materiál pak musí ihned putovat do jedné ze tří mrazniček: Říká se jim <strong>MELFI</strong> alias <strong>Minus Eighty-Degree Laboratory Freezer for ISS</strong>, pro ESA byly vyrobeny ve Francii a skvěle slouží už přes deset let. Ovládají se snadno, ale rukavice jsou při manipulaci nezbytné. <strong>Teplota uvnitř totiž dosahuje až −80 °C, takže není těžké přijít k omrzlinám.</strong><em><strong> </strong>(foto: NASA, Thomas Pesquet, CC BY-NC-ND 2.0)</em></p>

Dny na stanici někdy začínají velmi časně. Kosmonauti mají totiž často za úkol provést odběr krve či jiného vzorku na lačno, proto vstávají už kolem šesté hodiny. Materiál pak musí ihned putovat do jedné ze tří mrazniček: Říká se jim MELFI alias Minus Eighty-Degree Laboratory Freezer for ISS, pro ESA byly vyrobeny ve Francii a skvěle slouží už přes deset let. Ovládají se snadno, ale rukavice jsou při manipulaci nezbytné. Teplota uvnitř totiž dosahuje až −80 °C, takže není těžké přijít k omrzlinám. (foto: NASA, Thomas Pesquet, CC BY-NC-ND 2.0)

<p><strong>Nil a jeho delta patří k nejlépe rozeznatelným siluetám dokonce i z vesmíru</strong>. Mocný tok lemují světla měst, zatímco záře Měsíce se odráží na hladinách přilehlých vod.<em> (foto: NASA, Thomas Pesquet, CC BY-NC-ND 2.0)</em></p>

Nil a jeho delta patří k nejlépe rozeznatelným siluetám dokonce i z vesmíru. Mocný tok lemují světla měst, zatímco záře Měsíce se odráží na hladinách přilehlých vod. (foto: NASA, Thomas Pesquet, CC BY-NC-ND 2.0)

<p>Pokud existuje snímek, který zaručeně pořídí každý astronaut na palubě ISS, pak je to podle Pesqueta <strong>struktura Richat, známá také jako „oko Sahary“. Padesátikilometrový kruhový útvar v poušti lze i z oběžné dráhy snadno rozpoznat</strong>. Nad oblastí se navíc jen zřídka vyskytují mraky, takže je téměř vždy připravena „zapózovat“.<em> (foto: NASA, Thomas Pesquet, CC BY-NC-ND 2.0)</em></p>

Pokud existuje snímek, který zaručeně pořídí každý astronaut na palubě ISS, pak je to podle Pesqueta struktura Richat, známá také jako „oko Sahary“. Padesátikilometrový kruhový útvar v poušti lze i z oběžné dráhy snadno rozpoznat. Nad oblastí se navíc jen zřídka vyskytují mraky, takže je téměř vždy připravena „zapózovat“. (foto: NASA, Thomas Pesquet, CC BY-NC-ND 2.0)

<p>Výstup z přechodové komory je podle Pesqueta vždy velmi zvláštní. Kosmickou procházku pak Francouz popisuje jako dosud nejpůsobivější zážitek, i když ne snadný. <strong>Tato EVA z loňského 16. června byla první ze tří, které během pouhých deseti dní absolvoval spolu s Robertem Kimbroughem, kvůli instalaci jednoho z trojice párů nových solárních panelů.</strong> Mimo stanici tak v červnu strávil 20 hodin a 28 minut. Na další vycházku se vydal s velitelem <strong>Akihiko Hošidem</strong> už 12. července: Jednalo se o premiérový výstup bez účasti amerického či ruského kosmonauta a trval 6 hodin a 54 minut. Celkem tak Pesquet v rámci čtyř vycházek během loňské Expedice 65 pobýval mimo základnu 27 hodin a 22 minut a se započítáním dvou EVA z roku 2017 pak 39 hodin a 54 minut.<em> (foto: NASA, Thomas Pesquet, CC BY-NC-ND 2.0)</em></p>

Výstup z přechodové komory je podle Pesqueta vždy velmi zvláštní. Kosmickou procházku pak Francouz popisuje jako dosud nejpůsobivější zážitek, i když ne snadný. Tato EVA z loňského 16. června byla první ze tří, které během pouhých deseti dní absolvoval spolu s Robertem Kimbroughem, kvůli instalaci jednoho z trojice párů nových solárních panelů. Mimo stanici tak v červnu strávil 20 hodin a 28 minut. Na další vycházku se vydal s velitelem Akihiko Hošidem už 12. července: Jednalo se o premiérový výstup bez účasti amerického či ruského kosmonauta a trval 6 hodin a 54 minut. Celkem tak Pesquet v rámci čtyř vycházek během loňské Expedice 65 pobýval mimo základnu 27 hodin a 22 minut a se započítáním dvou EVA z roku 2017 pak 39 hodin a 54 minut. (foto: NASA, Thomas Pesquet, CC BY-NC-ND 2.0)

Reklama







Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

V aréně římského Kolosea bojovali vedle exotických zvířat také jezevčíci. (foto: Unsplash, Katie BernotskyCC0)

Věda

Stepan Bandera v exilu spolupracoval s několika zpravodajskými službami, například s CIA, Brity i Západním Německem v pozici konzultanta na země za železnou oponou. Zemřel v roce 1959 v Mnichově po útoku kyanidem. Příkaz k jeho zavraždění vydal tehdejší nejvyšší představitel Sovětského svazu Nikita Chruščov. (foto: Wikimedia Commons, CC0 - kolorováno)

Historie

Florencie, kolébka renesance

Země: Itálie
Počet obyvatel: 366 tisíc
Vzdálenost z Prahy: 742 kilometrů (vzdušnou čarou); autem: 9 h 47 min (1 028 km)

Jméno metropole malebného Toskánska, založené římskými vojáky, znamená „Kvetoucí“. Největší rozkvět města nastal v období renesance, z nějž pochází i typická kupole nejikoničtější stavby Florencie: katedrály Santa Maria del Fiore. Stavba samotné budovy začala na konci 13. století, dokončení se však protáhlo. Nečekaným technickým problémem se ukázala výstavba obří kupole, s níž si dokázal poradit až Filippo Brunelleschi – kupole byla dokončena roku 1434. Florencií protéká řeka Arno, na níž stojí i jeden z nejslavnějších mostů světa, Ponte Vecchio. (foto: Shutterstock)

Zajímavosti

Ropucha coloradská – její kůže a jed obsahují 5-MeO-DMT a bufotenin, halucinogenní tryptaminy. (foto: Wikimedia Commons, WildfeuerCC BY-SA 3.0 CZ)

Věda

Astrovan přepravující astronauty na start mise STS-135. (foto: NASA, Jim GrossmannCC BY 4.0)

Vesmír

Trosky Reichstagu jen pár dní po skončení bojů. (foto: Wikimedia Commons, Imperial War MuseumsCC0)

Válka

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907