MiG-9: První sovětský proudový letoun

21.03.2016 - Karel Cidlinský

MiG-9 - první poválečný sovětský proudový letoun, vznikl na základech ukořistěného německého motoru BMW 003A


Reklama

V době, kdy se sovětský konstruktér Alexandr Sergejevič Jakovlev pokoušel přestavět vrtulový Jak-3A na proudový Jak-15, v letecké továrně Mikojan-Gurevič již vznikal projekt zcela nového letounu – MiG-9.

Proti Jak-15 měl nový MiG-9 podstatně lepší letové výkony - šlo o dvoumotorový stroj s vyšší vytrvalostí, který disponoval lepší výzbrojí. Prototyp I-300 poprvé vzlétl 26. dubna 1946 jen o pár hodin dříve než první Jak-15. Následné testy nového stroje potvrdily jeho bojovou hodnotu. Ve stejném roce se rozběhla i sériová výroba. Během dvou let sověti vyrobili 610 těchto strojů.

MiG-9

  • Délka: 9,8 metrů
  • Rozpětí: 10,0 metrů
  • Vzletová hmotnost: 4,965 tun
  • Max. Rychlost: 910 km/h
  • Dostup: 13 000 metrů
  • Dolet: 800 kilometrů
  • Pohonná jednotka: 2× motor RD-20 (kopie BMW 003)
  • Výzbroj: 2× 23mm kanón, 1× 37mm kanón
  • Osádka: 1 muž

První kusy byly již v roce 1946 zařazeny k bojovým útvarům, kde létaly s třemi kanóny v přídi trupu. Toto umístění bylo ale zdrojem častých problémů, proto byly u dalších verzí uloženy zbraně tak, aby zplodiny střelby nenasával motor. Modernizované stroje již měly přetlakové kabiny, pancéřování kokpitu a vystřelovací sedačky. Jelikož pilotáž letounu se značně lišila od vrtulových strojů, vznikla i dvoumístná verze MiG-9UTI pro pokračovací výcvik. 

Reklama

  • Zdroj textu:

    Válka REVUE SPECIÁL Proudová letadla

  • Zdroj fotografií: Wikipedia /File:MiG-9 VVS museum.jpg/



Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Bodamské jezero leží v nadmořské výšce 395,6 metrů a je třetí největší ve střední Evropě po Balatonu a Ženevském jezeře. (foto: Shutterstock)

Věda

Vilémovi patřilo 20 % rozlohy Anglie. Z dalších 55 % mu jeho „přátelé“ přispívali – navíc všude vybíral daně. A pořád měl své obří výnosné vévodství v Normandii. (foto: Wikimedia CommonsCC0)

Historie

Ectobius lapponicus – „náš“ evropský šváb rusec laponský. Je celkem běžný hlavně v lesích, občas v sadech nebo v zahradách. Objevuje se od května do září. (foto: © Marek Velechovský)

Příroda

Mlhovina CG 4 v souhvězdí Lodní záď je někdy přezdívána „Ruka boží“. Vědci podobné mlhoviny nazývají „kometární globule“, protože tvar jejich plynného oblaku připomíná kometu. (foto: National Optical Astronomy Observatory, CC0)

Vesmír
Zajímavosti

Evropská kosmická agentura (ESA) představila 23. listopadu 2022 nový tým astronautů pro vesmírný program. Je mezi nimi i Čech Aleš Svoboda (na nedatovaném archivním snímku). (foto: Profimedia)

Vesmír

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907