Milovnice extrémů: Jak dokážou hlubokomořské ryby vydržet tlak u dna?

15.11.2022 - Barbora Jelínková

Špičkově trénovaný sportovec při rekordních ponorech dosáhne hloubky kolem 250 metrů. To právoplatní obyvatelé mořských hlubin jsou evolučně přizpůsobeni neskonale lépe. Jak se vyrovnávají s extrémním tlakem velkých hloubek?

<p><strong>Lampovník tuporypý</strong> <em>(Myctophum obtusirostre)</em> obývá tropické vody tří oceánů. Dokáže se potopit až do hloubky okolo 700 metrů. <em>(foto: Shutterstock)</em></p>

Lampovník tuporypý (Myctophum obtusirostre) obývá tropické vody tří oceánů. Dokáže se potopit až do hloubky okolo 700 metrů. (foto: Shutterstock)


Reklama

Tlak v nejhlubších místech světových oceánů, tedy řádově tisíce metrů pod hladinou, odpovídá stonásobkům hodnot na povrchu. Přesto někteří živočichové prospívají i v podobně extrémních podmínkách. Jedná se převážně o organismy, jejichž tělo tvoří z větší části voda a bývá téměř vždy ploché – ať už jde o hvězdice, kraby, či rejnoky.

TIP: Potápěči zvířecí říše: Tajemství bezpečného ponoru do velkých hloubek

Mnohé ryby žijící v popsaných oblastech také během evoluce ztratily plynový měchýř, aby je tlak nerozdrtil, zatímco u jiných naopak dosahuje tlak ve zmíněném orgánu velmi vysokých hodnot. A například paprskoploutvé hlubinovky, které migrují k hladině za potravou z hloubek až kolem 1 200 metrů, využívají specifické uzpůsobení cévní pleteně a jeho pomocí rozdíly v tlaku vyrovnávají. 

Rekordmani zvířecí říše

V živočišné říši najdeme řadu skvělých potápěčů. Tučňáci císařští (Aptenodytes forsteri) se dokážou ponořit do hloubek přes 500 metrů. Mořská želva kožatka velká (Dermochelys coriacea) hledá potravu až 1 300 metrů pod hladinu. Rypouši sloní (Mirounga leonina) vydrží pod vodou 100 minut a přitom dosáhnou hloubky 2 400 metrů. A kytovec vornaňovec zobatý (Ziphius cavirostris) se potápí tři kilometry hluboko, přičemž pod hladinou setrvává dvě a čtvrt hodiny. O podobných výkonech si může člověk nechat jen zdát.

Reklama




Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

V aréně římského Kolosea bojovali vedle exotických zvířat také jezevčíci. (foto: Unsplash, Katie BernotskyCC0)

Věda
Příroda

Stepan Bandera v exilu spolupracoval s několika zpravodajskými službami, například s CIA, Brity i Západním Německem v pozici konzultanta na země za železnou oponou. Zemřel v roce 1959 v Mnichově po útoku kyanidem. Příkaz k jeho zavraždění vydal tehdejší nejvyšší představitel Sovětského svazu Nikita Chruščov. (foto: Wikimedia Commons, CC0 - kolorováno)

Historie

Florencie, kolébka renesance

Země: Itálie
Počet obyvatel: 366 tisíc
Vzdálenost z Prahy: 742 kilometrů (vzdušnou čarou); autem: 9 h 47 min (1 028 km)

Jméno metropole malebného Toskánska, založené římskými vojáky, znamená „Kvetoucí“. Největší rozkvět města nastal v období renesance, z nějž pochází i typická kupole nejikoničtější stavby Florencie: katedrály Santa Maria del Fiore. Stavba samotné budovy začala na konci 13. století, dokončení se však protáhlo. Nečekaným technickým problémem se ukázala výstavba obří kupole, s níž si dokázal poradit až Filippo Brunelleschi – kupole byla dokončena roku 1434. Florencií protéká řeka Arno, na níž stojí i jeden z nejslavnějších mostů světa, Ponte Vecchio. (foto: Shutterstock)

Zajímavosti

Ropucha coloradská – její kůže a jed obsahují 5-MeO-DMT a bufotenin, halucinogenní tryptaminy. (foto: Wikimedia Commons, WildfeuerCC BY-SA 3.0 CZ)

Věda

Astrovan přepravující astronauty na start mise STS-135. (foto: NASA, Jim GrossmannCC BY 4.0)

Vesmír

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907