Mise evropské sondy Solar Orbiter: První snímky ze sluneční pouti

20.10.2020 - Kateřina Sedláková Droščínová

Na svou misi vstříc Slunci se vydala letos v únoru, a už stihla přinést příjemná překvapení. Evropská sonda Solar Orbiter odeslala k Zemi první snímky, které mimo jiné odhalily všudypřítomné miniaturní erupce poblíž povrchu naší hvězdy. Vědci jim začali říkat „táborové ohně“

<p>Solar Orbiter má panely s rozpětím 18 metrů a váží 1,8 tuny. Na palubě nese deset měřicích přístrojů a okolo Slunce bude obíhat do roku 2027.</p>

Solar Orbiter má panely s rozpětím 18 metrů a váží 1,8 tuny. Na palubě nese deset měřicích přístrojů a okolo Slunce bude obíhat do roku 2027.


Reklama

Unikátně podrobné pozorování svědčí podle badatelů o obrovském potenciálu sondy, která přitom teprve dokončovala aktivaci svých přístrojů. „Jde zatím o první várku, a už vidíme zajímavé nové jevy,“ popisuje Daniel Müller, vedoucí vědeckého týmu ESA Solar Orbiter. „Nečekali jsme, že tak skvělé výsledky začnou přicházet hned od začátku. Sledujeme také, jak se celá desítka našich vědeckých přístrojů vzájemně doplňuje a poskytuje ucelený obrázek Slunce a jeho okolí.“

Solar Orbiter představuje společnou misi ESA a NASA. Do vesmíru sonda zamířila letos 10. února a na palubě nese šest přístrojů pro dálkový průzkum, které snímkují Slunce i jeho okolí. Další čtveřice zařízení pak provádí místní měření kolem automatu. Porovnání výsledků z obou zdrojů umožní vědcům lépe porozumět vzniku slunečního větru, tedy proudu nabitých částic, který z naší hvězdy vychází a ovlivňuje celou Sluneční soustavu. Žádná jiná sonda dosud nedokázala Slunce fotografovat z takové blízkosti. 

Jedna erupce vedle druhé

„Táborové ohně představují malé příbuzné slunečních erupcí, které můžeme pozorovat ze Země. Jsou milionkrát či miliardkrát menší,“ vysvětluje David Berghmans z Observatoire Royal de Belgique. „Na první pohled se Slunce může jevit klidné, ale pod drobnohledem vidíme jednu miniaturní erupci vedle druhé.“ 

TIP: Nová evropská sonda Solar Orbiter musí odolat síle 13 Sluncí

Vědci zatím přesně nevědí, zda táborové ohně tvoří jen zmenšené verze mohutných erupcí, nebo je pohání jiný fyzikální mechanismus. Už se však objevily teorie, že by mohly přispívat k jednomu z nejzáhadnějších fenoménů na Slunci – k zahřívání koróny.

Záhadě na stopě?

Koróna představuje vnější vrstvu atmosféry naší hvězdy, sahající miliony kilometrů do vesmíru. Její teplota překračuje milion stupňů Celsia, což je o několik řádů víc než v případě slunečního povrchu s „pouhými“ 5 500 °C. Mechanismus zahřívání koróny se nepodařilo uspokojivě objasnit ani po několika dekádách bádání a jeho popis se považuje za svatý grál solární fyziky. „Na závěry je samozřejmě ještě brzy, ale doufáme, dokážeme záhadu brzy rozlousknout,“ uvádí Yannis Zouganelis, zástupce vedoucího projektu Solar Orbiter v ESA. 

  • Zdroj textu:

    ESA, 100+1 zahraniční zajímavost

  • Zdroj fotografií: ESA

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Historie

Dnešní život se odehrává v sedě

Věda
Reklama

Kresba pratura ze 16. století. Poslední kus pratura uhynul v roce 1627.

Příroda

Loni probíhal na ISS experiment s cílem pochopit, jak se tělo přizpůsobuje mimozemskému prostředí. Hlavu a hruď astronautky Anne McClainové pokrývá několik senzorů sbírajících data o cirkadiánních rytmech.

Vesmír

Zaniklou obec dnes připomínají nově vysázené aleje i fotografie původních domů rozeseté v krajině. Na místo, kde kdysi stávala obec Fukov, upomíná také dřevěný kříž.

Zajímavosti

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907