Reklama


Modré přilby v akci: Jak fungují mírové mise OSN? (2)

23.09.2018 - Erik Ondria

Mise OSN na udržení míru mají svůj původ ve studené válce, kdy měly sloužit jako prostředek ke zvládnutí mezistátních konfliktů. Od té doby ale vznikla nová generace multidimenzionálních mírových operací, které jsou nasazovány v rámci širších mezinárodních snah v pomoci zemím na jejich cestě z konfliktu

<p>V současnosti jsou největšími přispěvateli vojenského personálu na mírové misi OSN naříklad Indové, kteří slouží v Kongu</p>

V současnosti jsou největšími přispěvateli vojenského personálu na mírové misi OSN naříklad Indové, kteří slouží v Kongu


Reklama

Financování mírových misí je založeno na kolektivních příspěvcích členských států organizace. Všichni členové OSN jsou povinni platit svůj díl pro potřeby mírových misí v souladu s ustanoveními Článku 17 Charty OSN. Je dohodnut vzorec pro placení, v rámci něhož jsou státy rozděleny na základě jejich ekonomické síly do jednotlivých tříd. Po pěti stálých členech RB se navíc vyžaduje placení největšího dílu, neboť jsou přímo zodpovědné za udržování mezinárodního míru a bezpečnosti.

Předchozí část: Modré přilby v akci: Jak fungují mírové mise OSN? (1)

Skutečnost je ale poněkud jiná a v první pětce platících se nachází kromě USA (1.), Číny (2.) a Francie (5.) také Japonsko a Německo. Zbývající dva stálí členové Velká Británie (6.) a Rusko (7.) tak uzavírají top desítku spolu s Itálií, Kanadou a Austrálií. Kromě finančních příspěvků pro mírové operace ale řada zemí přispívá také potravinami, různým materiálem a surovinami. Každá mírová mise má svůj vlastní rozpočet, který zahrnuje operační náklady jako transporty a logistiku, náklady na platy zaměstnanců atd. 

Podivní hasiči

Generální tajemník OSN obvykle určí vedoucího mise (většinou zvláštní zástupce), který je zodpovědný za politické a diplomatické aktivity mise a za dohled nad vztahy znepřátelených stran. Většinou jde o staršího člena sekretariátu. Vedoucí mise se hlásí generálnímu tajemníkovi pro mírové operace na velitelství OSN. Generální tajemník také určí velitele sil mírových operací, který je zodpovědný za vojenský personál.

V praxi jde často o důstojníka ze země, která přispěla největším počtem vojáků. Určí se také policejní komisař a vedoucí civilního personálu. Vedoucí mise spolu s ostatními složkami mise plánuje politické, vojenské, operační, logistické a podpůrné aspekty mírové operace. Nasazení do operace se snaží v OSN zvládnout co nejrychleji, ale v úvahu se berou bezpečnostní a politické podmínky v terénu. Nasadit mírové síly OSN do akce trvá několik týdnů až měsíců, obvyklým cílem je 60–90 dní. Slovy bývalého generálního tajemníka OSN Kofiho Annana: „OSN je jediná hasičská jednotka na světě, která musí počkat na vypuknutí požáru, aby mohla dostat hasičské auto.“ 

Modré přilby 

OSN očekává, že veškerý personál mírových sil bude dodržovat nejvyšší standardy chování a jednání, bude disciplinovaný a profesionální. K zabezpečení těchto znalostí, zkušeností a přístupu potřebného ke zvládnutí náročných situací je nutný speciální výcvik. Personál mírových sil by měl respektovat místní zákony, zvyky a tradice, jednat s obyvateli hostitelské země s respektem, nestranně a taktně. Bohužel, v některých misích se vyskytly případy, kdy se personál provinil vydíráním, krádežemi, vraždami či sexuálním zneužíváním.

Navzdory ustanovení Článku 47 Charty OSN o vytvoření Vojenského štábního výboru (měl radit a pomáhat RB ve vojenských otázkách) nemá organizace vlastní vojenské síly. Generální tajemník OSN tak musí získat příslib od členských států na zaslání vojáků pro novou mírovou misi. Poskytnutí vojáků je ze strany členských států dobrovolné a jednání jsou poměrně zdlouhavá, což v konečném důsledku nepřispívá k urychlení vyslání mise.

V minulosti byli často ze strany členských států posíláni dobrovolníci, někdy z civilního sektoru, či záložníci. V současnosti posílají vlády své vojáky na mise i kvůli jejich zaměstnanosti, rozšířenému výcviku, zkušenostem a podobně. Každý peacekeeper nosí uniformu své země. Indikátorem jeho členství v mírové misi OSN jsou modrá přilba, baret, turban nebo odznak. V současnosti jsou největšími přispěvateli vojenského personálu na mírové misi OSN země z Afriky a Asie jako Etiopie, Indie, Pákistán, Bangladéš či Rwanda. 

Důležité zásobování 

Mírové mise OSN stojí na třech základních pilířích – souhlasu zainteresovaných stran s otevřením mise, nestrannosti a nepoužití síly, s výjimkou sebeobrany a ochrany mandátu. Obvykle se na začátku mírové mise posílá základní tým, který založí velitelství mise, přičemž se postupně budují všechny složky vyžadované mandátem mise.

Když dorazí kontingent dobrovolníků, musí si zajistit základní potřeby – příděly, vodu, palivo a podobně na prvních 30 až 90 dní. Do té doby zajistí OSN všechny zmíněné základní potřeby prostřednictvím komerčních kontraktů na zbývající dobu služby v kontingentu. 

Dokončení ve čtvrtek 27. září

 

  • Zdroj textu:

    Válka REVUE

  • Zdroj fotografií: Wikipedia

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Souboje vozatajů bývaly nesmírně vypjaté. Závodníci si mohli vydělat ohromné peníze, stejně tak ovšem často končili jako mrzáci.

Zajímavosti

Přímo v Terezíně zemřelo kolem 40 000 osob, dalších 87 000 odtud nacisté odeslali do vyhlazovacích táborů.

Historie
Zajímavosti
Věda

Planeta WASP-69b s heliovým ohonem u své hvězdy

Vesmír
Revue

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907