Modré přilby v akci: Jak fungují mírové mise OSN? (3)

27.09.2018 - Erik Ondria

Mise OSN na udržení míru mají svůj původ ve studené válce, kdy měly sloužit jako prostředek ke zvládnutí mezistátních konfliktů. Od té doby ale vznikla nová generace multidimenzionálních mírových operací, které jsou nasazovány v rámci širších mezinárodních snah v pomoci zemím na jejich cestě z konfliktu

<p>Primárním úkolem všech příslušníků mírových misí je ochrana civilního obyvatelstva</p>

Primárním úkolem všech příslušníků mírových misí je ochrana civilního obyvatelstva


Reklama

Jedním z klíčových předpokladů pro úspěšné ukončení jakékoliv mise je pravidelné zásobování. Mnoho zásobovačů pracujících v OSN sloužilo v armádě a mají specializaci na transport, informační technologie či administrativu. Jiní mají zkušenosti jako inspektoři a kontroloři ze soukromého sektoru. Personál mírových sil OSN často operuje v těžko přístupných místech ve světě s velmi slabou infrastrukturou. To vyžaduje pro dodání zásob použití nejrůznějších druhů dopravy – lodní, letecké, železniční i automobilové.

Jednotky jsou většinou do místa výkonu mírové mise OSN přepravovány letecky se 45kg limitem na batoh. Kontingent vojáků musí dorazit s funkčním vybavením. Pokud má nějaké nedostatky, musí je odstranit na útraty svého státu. Rotace členů personálu v kontingentu se provádí periodicky zpravidla po šesti až 12 měsících. V současnosti má OSN s členskými státy, které přispívají svými vojáky a personálem na mírové mise, podepsané dohody, kterými jsou ošetřeny administrativní, logistické, finanční podmínky a náhrady, nebo vedení personálu sil OSN, jeho vybavení používaného v misi a služeb, které poskytuje na podporu mírové mise. 

Ochrana civilistů

Peacekeepery tvoří především vojáci, policisté a civilní personál. V mnoha mírových misích OSN je ochrana civilistů základem mandátu. I z toho důvodu je v mírových misích OSN využívaný vojenský personál. Kromě toho vojáci sledují mírový proces v postkonfliktních oblastech, monitorují sporné hranice, chrání personál OSN, zajišťují bezpečnost v konfliktních zónách a během voleb, asistují a cvičí vojenský personál hostitelské země, nebo dohlížejí na bývalé bojovníky, aby dodržovali mírové smlouvy.

Vojenský personál OSN vyslaný členskými státy je podřízen veliteli sil OSN, případně vedoucímu vojenské složky mise, ne ale velitelství OSN. Modré přilby jako příslušníci svých národních armád jsou vysíláni na mírové mise obyčejně na dobu jednoho roku, nebo dvou až tří na velitelství OSN. Nejžádanější jsou pěšáci, v současnosti jsou vyžadováni zejména ti zkušení, ženisté, technici, letci a jiní specialisté pro plnění široké škály úkolů.

Policisté i civilisté

Policejní personál OSN je nasazován do mírových misí od 60. let 20. století. Všichni příslušníci policejního personálu jsou aktivní členové svých národních policejních služeb. V roce 1995 sloužilo v misích 5 840 policistů, v roce 2017 už patnáct tisíc. Jejich úkolem je chránit civilisty, zabezpečovat volby, vyšetřovat vraždy a incidenty sexuálního násilí nebo bojovat proti mezinárodnímu organizovanému zločinu a extremismu spolu s kolegy z hostitelského státu.

Specializovaný civilní personál je v multidimenzionálních mírových misích OSN velmi žádaný a potřebný. Jeho příslušníci pracují na řadě úkolů – propagují a chrání lidská práva, pomáhají posílit zákon a pořádek, pracují na osvětě o výbušných systémech a minách, slouží jako veřejní úředníci, kteří informují a budují podporu pro mírový proces. Stejně tak slouží v mnoha podpůrných sférách, jako je financování, logistika, komunikace, technologie, lidské zdroje nebo v administrativě.

V současnosti slouží v misích OSN více než 14 000 civilistů. Výzkumy a pozorování potvrzují, že přítomnost peacekeeperů výrazně zredukovala nebezpečí obnovení bojů a tím zamezila dalším ztrátám na životech. V současnosti se OSN snaží zapojit do služeb peacekeepingu více žen. Strážci míru přicházejí do mírových misí ze všech částí světa, z různých kultur, s různými tradicemi a zvyky, ale všichni mají jeden společných cíl – mír a bezpečnost ve světě.

  • Zdroj textu:

    Válka REVUE

  • Zdroj fotografií: Wikipedia

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Jedním z kandidátů na ženicha byl pruský princ Fridrich

Historie

Jeskyně rákosových fléten je k vidění u čínského města Guilin v čínské autonomní oblasti Kuang-si. Podzemní prostora je zhruba 180 milionů let stará a kromě mnoha krápníkových útvarů je v ní i více než 70 inkoustových nápisů pocházejících z konce 8. století. Ty dokazují, že jeskyně se těší lidské pozornosti už více než 1 200 let. Jméno pravděpodobně dostala podle v okolí rostoucího rákosu vhodného pro výrobu fléten. Jeskyně má tři vchody a je asi 240 metrů dlouhá. Od roku 1962, kdy byla otevřena pro veřejnost, ji navštívily miliony turistů. Na snímku je část jeskyně nazvaná Křišťálová palác dračího krále.

Příroda

Někteří lidé mají psy v krvi

Věda
Vesmír

Když v roce 2014 obsadili bojovníci Islámského státu Mosul, nikdo nevěřil, že se dokážou udržet u moci. Každý rok přesto dokázal vydělat přes 18 miliard korun. Daně vybíral až do poslední chvíle před svým zánikem.

Zajímavosti

Prvorepubliková akcie společnosti Kolben a Daněk

Historie

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907