Modré přilby v akci: Jak fungují mírové mise OSN? (3)

Mise OSN na udržení míru mají svůj původ ve studené válce, kdy měly sloužit jako prostředek ke zvládnutí mezistátních konfliktů. Od té doby ale vznikla nová generace multidimenzionálních mírových operací, které jsou nasazovány v rámci širších mezinárodních snah v pomoci zemím na jejich cestě z konfliktu

27.09.2018 - Erik Ondria



Jedním z klíčových předpokladů pro úspěšné ukončení jakékoliv mise je pravidelné zásobování. Mnoho zásobovačů pracujících v OSN sloužilo v armádě a mají specializaci na transport, informační technologie či administrativu. Jiní mají zkušenosti jako inspektoři a kontroloři ze soukromého sektoru. Personál mírových sil OSN často operuje v těžko přístupných místech ve světě s velmi slabou infrastrukturou. To vyžaduje pro dodání zásob použití nejrůznějších druhů dopravy – lodní, letecké, železniční i automobilové.

Jednotky jsou většinou do místa výkonu mírové mise OSN přepravovány letecky se 45kg limitem na batoh. Kontingent vojáků musí dorazit s funkčním vybavením. Pokud má nějaké nedostatky, musí je odstranit na útraty svého státu. Rotace členů personálu v kontingentu se provádí periodicky zpravidla po šesti až 12 měsících. V současnosti má OSN s členskými státy, které přispívají svými vojáky a personálem na mírové mise, podepsané dohody, kterými jsou ošetřeny administrativní, logistické, finanční podmínky a náhrady, nebo vedení personálu sil OSN, jeho vybavení používaného v misi a služeb, které poskytuje na podporu mírové mise. 

Ochrana civilistů

Peacekeepery tvoří především vojáci, policisté a civilní personál. V mnoha mírových misích OSN je ochrana civilistů základem mandátu. I z toho důvodu je v mírových misích OSN využívaný vojenský personál. Kromě toho vojáci sledují mírový proces v postkonfliktních oblastech, monitorují sporné hranice, chrání personál OSN, zajišťují bezpečnost v konfliktních zónách a během voleb, asistují a cvičí vojenský personál hostitelské země, nebo dohlížejí na bývalé bojovníky, aby dodržovali mírové smlouvy.

Vojenský personál OSN vyslaný členskými státy je podřízen veliteli sil OSN, případně vedoucímu vojenské složky mise, ne ale velitelství OSN. Modré přilby jako příslušníci svých národních armád jsou vysíláni na mírové mise obyčejně na dobu jednoho roku, nebo dvou až tří na velitelství OSN. Nejžádanější jsou pěšáci, v současnosti jsou vyžadováni zejména ti zkušení, ženisté, technici, letci a jiní specialisté pro plnění široké škály úkolů.

Policisté i civilisté

Policejní personál OSN je nasazován do mírových misí od 60. let 20. století. Všichni příslušníci policejního personálu jsou aktivní členové svých národních policejních služeb. V roce 1995 sloužilo v misích 5 840 policistů, v roce 2017 už patnáct tisíc. Jejich úkolem je chránit civilisty, zabezpečovat volby, vyšetřovat vraždy a incidenty sexuálního násilí nebo bojovat proti mezinárodnímu organizovanému zločinu a extremismu spolu s kolegy z hostitelského státu.

Specializovaný civilní personál je v multidimenzionálních mírových misích OSN velmi žádaný a potřebný. Jeho příslušníci pracují na řadě úkolů – propagují a chrání lidská práva, pomáhají posílit zákon a pořádek, pracují na osvětě o výbušných systémech a minách, slouží jako veřejní úředníci, kteří informují a budují podporu pro mírový proces. Stejně tak slouží v mnoha podpůrných sférách, jako je financování, logistika, komunikace, technologie, lidské zdroje nebo v administrativě.

V současnosti slouží v misích OSN více než 14 000 civilistů. Výzkumy a pozorování potvrzují, že přítomnost peacekeeperů výrazně zredukovala nebezpečí obnovení bojů a tím zamezila dalším ztrátám na životech. V současnosti se OSN snaží zapojit do služeb peacekeepingu více žen. Strážci míru přicházejí do mírových misí ze všech částí světa, z různých kultur, s různými tradicemi a zvyky, ale všichni mají jeden společných cíl – mír a bezpečnost ve světě.

Témata

OSN
  • Zdroj textu

    Válka REVUE

  • Zdroj fotografií

    Wikipedia


Další články v sekci