Reklama


Mohli bychom Velký třesk slyšet, kdybychom byli „u toho“?

26.11.2016 - Michal Švanda

Big Bang -<p>První zvuk byl zřejmě slyšet až 380 tisíc let po Velkém třesku, kdy začala vznikat hmota</p>
Big Bang -

První zvuk byl zřejmě slyšet až 380 tisíc let po Velkém třesku, kdy začala vznikat hmota


Reklama

Je to paradoxní, ale Velký třesk nejspíš proběhl v naprostém tichu, přestože označení bouřlivého počátku našeho vesmíru – tedy alespoň podle hlavního proudu výzkumu – evokuje velmi hlučnou událost. Důvod byl jednoduchý. Zvuk se fyzikálně přenáší tlakovými poruchami, spektrem tlakových vln, jež potřebují k šíření nosné prostředí. Zvuk se tudíž snadno šíří kovy, vodou či vzduchem, ale nikoliv třeba kosmickým vakuem. V okamžiku Velkého třesku ovšem neexistovalo ani zmíněné okolní prostředí: Podle současných představ se totiž náš vesmír nerozpíná do okolního prostoru, protože prostor mimo něj neexistuje. 

Kosmos však nezůstal tichý dlouho. Podle některých odborníků se první zhustky látky objevily již během inflační fáze (zcela jistě k tomu pak došlo 380 tisíc let po Velkém třesku, kdy se záření oddělilo od materie) a postupně se z nich vyvinuly galaxie a další struktury. Nastala tak příležitost ke vzniku prvních (primordiálních) zvukových vln. Jednalo se o hluboký infrazvuk s vlnovými délkami v řádech desítek tisíc světelných let, který překvapivě nebyl příliš hlasitý: Kvalifikované odhady hovoří o rozsahu 10–100 decibelů, což odpovídá rozpětí mezi hlukem rušné silnice a startujícího letadla.

  • Zdroj textu:

    Tajemství vesmíru 3/2016

  • Zdroj fotografií: Wikipedie

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Věda

Tajemství slavné Dürerovy Růžencové slavnosti už dnes vlastně neexistuje, i když právě tento obraz je českému publiku nejpřístupnější: visí v Národní galerii.

Zajímavosti

Sonda Voyager 2 se již nachází v tzv. mezihvězdného prostoru. Aktuálně ji dělí od Země 120 AU. Její dvojče Voyager 1 se pohybuje ve vzdálenosti 150 AU.

Vesmír
Zajímavosti

Při lovu využívají lvíčci zlatí dlouhých prstů, jimiž snadno dosáhnou do nedostupných děr a skulin. Populace lvíčků zlatých přežívá v malé oblasti nedaleko brazilského Rio de Janeira.

Příroda

LeTourneau: Terénní stonožka

Obří terénní vozidlo se zrodilo v hlavě geniálního amerického vynálezce Roberta Gilmoura LeTourneaua. Délkou i provozním řešením připomíná vlak a jeho základní myšlenka vychází z lokomotivy, která díky dieselelektrickým generátorům produkuje dost energie na uvedení zbylé části soupravy do pohybu. Netřeba dodávat, že zkonstruování takového kolosu nebylo snadné, nicméně v roce 1958 konečně vznikla zcela funkční verze TC-497: poháněly ji čtyři turbínové motory s celkovým výkonem 4 680 koní, její kola měřila 3 m v průměru a celá souprava dosahovala úctyhodných 170 m. V „lokomotivě“ dokonce zbylo místo pro ubikaci, v níž mohlo žít až šest zaměstnanců. Maximální rychlost kolosu ovšem činila pouhých 32 km/h.

Funkční mnohokolka navíc bohužel přišla v době, kdy už se o přepravu těžkých břemen v terénu staraly výkonné transportní vrtulníky. Pozemní vlaky proto skončily na vrakovištích nebo v muzejních expozicích.

Revue

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907