Mohutný úder královny bohů: Německá operace Juno (2)

07.03.2019 - Alois Bělota

V květnu 1940 se vedení německé Kriegsmarine rozhodlo uštědřit těžký úder spojeneckým silám u norského přístavu Narvik. Tento záměr se sice zcela nezdařil, i tak ale němečtí námořníci slavili největší vítězství od bitvy u Coronelu v roce 1914

<p>Nejvýznamnější německou kořistí se během operace Juno stala britská letadlová loď <em>Glourious</em></p><p> </p>

Nejvýznamnější německou kořistí se během operace Juno stala britská letadlová loď Glourious

 


Reklama

V červnu 1940 došlo v Norském moři ke střetu Kriegsmarine a Royal Navy. Krátce před pátou hodinou odpoledne zahlédl praporčík Siegfried Goss tenký proužek dýmu ve vzdálenosti asi 46 km. Německé bitevní křižníky Scharnhorst a Gneisenau k němu zamířily, a když se dým změnil v siluety lodí, dělostřelecký důstojník ze Scharnhorstu kapitán Wolf Löwisch je identifikoval jako letadlovou loď Ark Royal se dvěma torpédoborci.

Předchozí část: Mohutný úder královny bohů: Německá operace Juno (1)

Admirál Wilhelm Marschall, který seskupení velel z můstku Gneisenau, si s rozkazy nelámal hlavu a rozdělil palbu tak, aby si těžké dělostřelectvo Scharnhorstu vzalo na starost letadlovou loď, pomocná výzbroj měla zúčtovat s torpédoborcem po jejím levoboku.

Gneisenau přesné rozkazy nedostal a mohl se k palbě připojit podle toho, jak se situace vyvine. Britové nebezpečné německé seskupení zpozorovali, až když se přiblížilo asi do vzdálenosti 30 km. Jednalo se o letadlovou loď Glorious s torpédoborci Ardent a Acasta. Britové se přitom dopustili fatální chyby, když nechali nepřítele přiblížit se a když z letadlové lodi nezorganizovali odpovídající vzdušný průzkum.

Za chyby se platí

Důvody přitom byly naprosto banální. Glorious nenesla jen svá letadla, do jejích hangárů se musela vtěsnat ještě dvacítka stíhaček z letiště Bardufoss a manipulace s letouny v přecpaném podpalubí byla pokud ne nemožná, pak aspoň hodně ztížená. Navíc o blížícím se německém svazu nikdo nevěděl, a tak kapitán Guy D´Oyly-Hughes měl za to, že pluje v klidných vodách, a považoval letecký průzkum za zbytečný. Za své rozhodnutí brzy zaplatil životem.

Scharnhorst a Gneisenau opravdu dokázaly zdánlivě nemožné, vyhnuly se všem britským ponorkám, hlídkovým letounům a jejich dosavadní oběti vzaly tak rychlý konec, že o nepříteli nestihly podat žádnou zprávu. Britské seskupení se tedy octlo v těžké situaci, avšak posádky nepodlehly panice a začaly jednat. Torpédoborce pokládaly kolem Glorious kouřovou clonu a mechanici se snažili ze změti křídel a trupů vyprostit a vyzbrojit torpédové bombardéry. To se ale moc nedařilo, protože se Glorious neotáčela proti větru, aby letouny mohly odstartovat (tím by se přiblížila k Němcům), a pokoušela se plnou parou prchnout. Němečtí dělostřelci navíc nehodlali čekat, než bombardéry vzlétnou. 

Těžká děla proti letadlové lodi 

První dvě salvy z předních dělových věží Scharnhorstu byly krátké, ale už třetí salva zasáhla Glorious do boku a jeden z granátů vybuchl v předním hangáru, kde zapálil uskladněné stíhačky Hurricane. Kapitán D`Oyly-Hughes, zraněný na ruce a na čele, z můstku jen nevěřícně zíral na obrovskou díru ve startovací palubě, z níž k nebi šlehaly plameny. Žádné letadlo už nemohlo vzlétnout!

Pak se na chvíli situace zklidnila, protože se letadlová loď konečně ponořila do kouřové clony, a přestože se nakláněla na bok tak, až z horní paluby padala do moře letadla, posádka požár hasila. Ani oba torpédoborce nezahálely a vyrazily do útoku; v čele plul Ardent. Kapitáni kličkovali střídavým kursem a rychlostí, aby německým dělostřelcům co nejvíc ztížili míření, a opravdu se jim podařilo zkrátit vzdálenost. Pak se ale jedna rána „ujala“ přímo v muničním skladišti Ardentu a na místě malé lodi se objevil sloup ohně a dýmu.

Zoufalý útok

Acasta pokračoval v útoku sám, pálil ze všech hlavní a ve zdánlivě nemožné pozici před přídí Scharnhorstu odpálil čtyři torpéda. Desítky očí z paluby německého obrněnce sledovaly plesknutí torpéd do vody, důstojníci nechápavě vrtěli hlavou a útok proti všem pravidlům si vysvětlovali zoufalou situací protivníka. Možná i proto kapitán Kurt Hoffmann nebezpečí podcenil. Bitevní loď sice provedla úhybný manévr, jenže pak se na původní kurs vrátila, aby se dostala do lepší palebné pozice pro konečné zúčtování s Acastou.

TIP: Letadlová loď Graf Zeppelin: Osudem stíhané plavidlo

A právě tehdy, prakticky na konci své dráhy, jedno z torpéd našlo svůj cíl a udeřilo do zádě německé lodi. Exploze se ozvala přímo pod zadní věží, vyrvala do boku díru a voda s naftou z proražené nádrže zaplavila podpalubí, kde zabila 48 mužů. Na palubě Acasty si všimli, že jejich útok měl úspěch, ale nikdo nejásal. Malá loď dál kličkovala v nepřátelské palbě, dál střílela ze všech děl a přibližovala se k ocelovému protivníkovi, aby jej pokud možno dorazila druhou čtveřicí torpéd. Nakonec ale i Acasta utržil několik zásahů 150mm granáty z pomocné výzbroje Scharnhorstu a brzy se potopil. Krátce nato se převrátila a pod hladinou zmizela i Glorious, drcená palbou z Gneisenau.

Dokončení v neděli 10. března

 

  • Zdroj textu:

    II. světová

  • Zdroj fotografií: Wikimedia

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Věda
Revue
Reklama

Před 29 miliony let dopadl v Libyjské poušti meteorit, který vytvořil spoustu pěkného žlutého skla. Dávní zlatníci je později použili k výrobě šperků pro slavného Tutanchamona.

Vesmír

Marsovské selfie 

Rover Curiosity (anglicky „zvídavost“) přistál na Marsu 6. srpna 2012, s cílem zkoumat tamní klima i geologii a pátrat po stopách vody či živých organismů. Mise měla trvat dva roky, následně však byla prodloužena na neurčito a Curiosity pracuje dodnes. Snímek z 5. srpna 2015 jej zachycuje na úbočí hory Mount Sharp, těsně před navrtáním kamene pojmenovaného Buckskin.

Vesmír

Baron Adolf Erik Nordenskiöld označil již v 19. století Katalánský atlas za „nejobsažnější kartografické dílo 14. století“

Historie

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907