Molekulární mračno Sagittarius B2 je smrdutou chemickou laboratoří

22.12.2016 - Stanislav Mihulka

Pokud by někdo do mračna Sagittarius B2 strčil nos, nejspíš by se hodně divil…

Sagittarius B2 -<p>Molekulární mračno plné pachů a zápachů</p>
Sagittarius B2 -

Molekulární mračno plné pachů a zápachů


Reklama

Návštěva molekulárního mračna Sagittarius B2 by pro většinu z nás nejspíš byla zážitkem, na jaký se nezapomíná. Tohle velké mračno má průměr asi 100 světelných let, nachází se poblíž centra Mléčné dráhy a tvoří ho hmota odpovídající asi 3 milionům Sluncí.

Složení mračna je doopravdy pestré. Obsahuje vodík, hélium, etylenglykol známý z nemrznoucích směsí, etylformiát s typicky rumovým odérem, ostře páchnoucí kyselinu octovou, rovněž etanol, aceton, a také sirovodík čili sulfan, který je doopravdy nezaměnitelný svým příšerným zápachem po zkažených vejcích.

V mračnu je sice daleko nejvíce vodíku. Sagittarius B2 je ale natolik ohromným mračnem, že i jeho ostatní složky jsou přítomné v takovém množství, že je lze objevit analýzou spekter záření z této oblasti.

TIP: Vesmírné mračno W33: Rodící se hvězdy jako žluté míče

Mračno Sagittarius B2 je vlastně ohromná vesmírná laboratoř organické chemie. Chemické látky tam mrznou, ohřívají se, kondenzují kolem zrnek prachu a působí na ně záření okolních hvězd. Kdo ví, co všechno tam může v takové chemické směsi vzniknout.

Reklama

  • Zdroj textu:

    New Scientist

  • Zdroj fotografií: ESO / APEX & MSX / IPAC / NASA

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Kterým směrem utíkají prchající srny? Jedna z mnoha otázek, kterou si kladl česko-německý výzkumný tým.

Příroda
Zajímavosti

Černá skříňka Země vyroste na blíže neurčeném místě na ostrově Tasmánie. Designem se podobá populárnímu Špicberskému globálnímu úložišti semen v Norsku.

Věda

Bohatá úroda chilli papriček na palubě ISS v experimentu PH-04.

Vesmír

Hugh O’Flaherty (1898–1963) zachránil za druhé světové války v Římě tisíce ohrožených lidí.

Historie

<h3>Praktické dílo pouště</h3><p>Kočovný život v mongolských stepích provázejí každodenní obtíže v podobě měnících se teplot, písečných bouří a dalších nebezpečí. Proto tam spatřil světlo světa tradiční oděv, který je nejen estetický, ale i praktický. Základ krojů pro muže i ženy tvoří „dél“: Hedvábný plášť přiléhající k tělu může přitom zároveň posloužit jako přikrývka, polštář či stan. Především lovci se proti chladnému počasí chrání kožešinami. Dekorativní klobouky pak dokládají příslušnost ke kmeni.</p>

Zajímavosti

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907