Velká válka přinesla premiéru nové zbraně, která se v dalších dekádách masově rozšířila. Šlo o tanky, jež zasáhly do bojů s různou mírou úspěšnosti. Který ze zavedených typů se v ohni bitev osvědčil nejlépe?
Při hledání nejlepšího tanku se nejdříve zaměříme na to, který z nich si připsal největší válečné zásluhy a nejvýraznější měrou ovlivnil výsledek konfliktu. Takový titul si může nárokovat výhradně typ, jenž by přispěl k ukončení patové situace na západní frontě prostřednictvím průlomů opevněných linií. Proto se budeme věnovat jen těžkým obrněncům, které pro takový úkol měly předpoklady.
Předchozí část: Jaký byl nejlepší tank Velké války? (1)
Dalším klíčovým kritériem se zde stává počet vyrobených kusů a způsob nasazení. Prvoválečné tanky trpěly vysokou poruchovostí, která v extrémních případech dosahovala až 90 % (z deseti nasazených strojů dokončil akci jediný, aniž by některý z vyřazených kusů zasáhl nepřítel). Kupříkladu v září 1916 při prvním tankovém útoku v dějinách mezi obcemi Flers a Courcelette hodlali Britové nasadit 49 vozidel, avšak do výchozích pozic jich zvládlo dorachotit jen 32. Po zahájení ofenzivy pět strojů zapadlo do jam a kráterů, devět zastavily závady a dalších devět ztratilo kontakt s pěchotou. Proti německým pozicím tedy nakonec bojovalo pouhých devět funkčních obrněnců.
Z tohoto příkladu vyplývá, že pokud se pěchota neměla ocitnout u zákopů protivníka osamocena, velké počty strojů se stávaly nutností. Britové měli oproti ostatním velmocem časový i technologický náskok, a tak není divu, že právě jejich tankové oddíly se staly nejsilnějšími. Prvního sériově vyráběného typu Mark I vzniklo 75 kusů v dělostřelecké verzi Male a stejný počet v kulometném provedení Female. Stále se tedy jednalo spíše o ověřovací série, neboť vzhledem k nespolehlivosti strojů i nezkušenosti osádek takové počty nemohly mít na bojišti rozhodující vliv.
Britští velitelé si tohoto faktu byli vědomi a po prvotních zkušenostech nařídili postavit tisícovku modernizovaných obrněnců. Po cvičných typech Mark II a III spatřila světlo světa plnohodnotná verze těžkého tanku Mark IV, jež zohledňovala nedostatky zjištěné při nasazení „jedniček“. Zmizela dvojice zapřažených loukoťových kol, která se v terénu ukázala jako přítěž, širší pásy zdokonaleného tvaru zlepšily průchodnost.
Pancéřování se z původní hodnoty maximálně 10 mm o dva milimetry zesílilo. Obra měl opět posouvat krajinou benzinový šestiválec Daimler, ale s výkonem zvýšeným ze 77 na 93 kW. Střílny se zmenšily, aby do interiéru nepronikaly střepiny, a ve snaze o vyšší bezpečnost osádky se palivová nádrž posunula blíž k zádi stroje. Vzhledem k celkové podobnosti s Markem I nebylo třeba zásadním způsobem měnit výcvik tankistů.
Produkce se rozeběhla v březnu 1917 a poprvé ji bylo možné označit za skutečně sériovou – světlo světa spatřilo více než 1 200 „čtyřek“ (420 kanonových, 595 kulometných a 202 neozbrojených pro transportní úkoly), což na svou dobu znamenalo ohromující počet. Když první exempláře dorazily k jednotkám, okamžitě se začalo s plánováním ofenzivy. Došlo k ní v první polovině června, kdy Britové nasadili přes 70 obrněnců u městečka Mesen.
Pokračování: Monstra pod drobnohledem: Jaký byl nejlepší tank Velké války? (3)
Terén rozrytý dělostřelbou však stroje výrazně zpomalil a ty navíc bojovaly v malých skupinkách, takže k dohodovému vítězství v bitvě přispěly jen omezenou měrou. Objevily se rovněž u Yper, jenže opět nevhodně rozdrobené po bojišti. Velitelé viděli, že používaná taktika snižuje účinnost obrněnců a zbytečně navyšuje ztráty, a začali prosazovat nasazení ve větších skupinách. Díky tomu by se sčítala palebná síla tanků, jež by se vzájemně podporovaly.
VědaV roce 2022 bylo objeveno pouhých 13 případů infekce vlasovcem medinským. Ještě v 80. letech minulého století jich byly miliony. (foto: The Carter Center, Louise Gubb, CC BY 4.0)
ZajímavostiNa celém světě existuje přibližně 7 000 různých jazyků. Jen v Evropě je jich okolo 200. (foto: Shutterstock)
VálkaCísař Karel I. provádí inspekci bosenského pluku na italské frontě. (foto: Wikimedia Commons, CC0)
HistorieMarie Habsburská (1505–1558), obraz německého malíře Hanse Maler zu Schwaze. (zdroj: Wikimedia Commons, CC0)
PřírodaPelikáni na jezeře Kerkini. V hladině se zrcadlí dvoutisícové vrcholy pohoří Belasica zahalené bělavými mračny. (foto: Vladimír Šoltys - se souhlasem k publikování)