Mor, neúroda a nepokoje: Bylo v Čechách za vlády „krále Dobře“ skutečně dobře?

25.05.2017 - Josef Veselý

Jagellonský věk byl dobou rozkvětu kultury a míru, ale také epidemií a vnitřních bojů

Masakr na Novoměstské radnici -<p>Boje mezi kališníky a konšely na Nové radnici byly mnohem krutější</p>
Masakr na Novoměstské radnici -

Boje mezi kališníky a konšely na Nové radnici byly mnohem krutější


Reklama

Olomoucké úmluvy měly přinést do země klid a měly urovnat královské dvojvládí. Bohužel přinesly i problémy a prvním z nich byl spor o majetek. A co hůř, šlo hlavně o majetek šlechty. Podle nové smlouvy měly být všechny hrady a statky, o které odbojní páni v roce 1467 přišli, vráceny svým původním majitelům. Jenomže restituce narazila na těžkou překážku. Noví držitelé měli ony hrady a další majetky od krále zastaveny za určitou částku zemského dluhu, a brát je bez náhrady by znamenalo vršit další nespravedlnost. Restituční spory se vlekly řadu dalších let. A tak se stalo, že: „bylo svolení k berni v takové výši a na tak širokém základu, že celá dávnověkost česká jen málo poskytovalo příkladů podobných….

Jedna rána za druhou

V roce 1483 byla veliká drahota, a aby toho nebylo málo, po svatém Vítu vypukl v Čechách mor. V Praze zemřelo údajně přes třicet tisíc lidí. Král před epidemií utekl do Plzně, i tam sice řádila černá smrt, ale králi se vyhnula. Co se však jeho vládě nevyhnulo, byly náboženské bouře. Konšelé staroměstští, novoměstští a malostranští se tajně spojili s některými pány, nepřáteli kalicha, a chystali se vyhnat z Prahy všechny, kdo přijímali pod obojí. Vše mělo začít v tajnosti, ale jak už to bývá, soused to řekl sousedovi a ten dalšímu a bylo to venku. V Praze se schylovalo k bouři.

Věrní Čechové dali ve středu před svatým Václavem zvonit v Týnském chrámě i v jiných kostelích. Rychle se shromáždili a šli se zbraněmi ke staroměstské radnici. Pan Bohuslav Legát, čestný a odvážný měšťan, pozdvihl oštěp, který držel v rukou, a mrštil jím do prahu, až se zabodl. Když se jich purkmistr zeptal, co chtějí, ani neodpověděli a vrhli se na něho. Purkmistr sice utekl a schoval se, ale oni ho našli a spolu s konšely zajali, zavřeli ve velké síni a zakázali jim vycházet.

Ale purkmistr vyšel a jeden mu hned probodl nohy sudlicí. Úředník se tvářil jako mrtvý, a protože nechtěli, aby tam ležel jako mršina, táhli ho k oknu, že ho shodí z radnice. Purkmistr ale se chytil zábradlí v okně a nechtěl se pustit, dokud ho přes ruku nepraštili kladivem. Dopadl na zem a ležel u radnice jen v košili a celý zkrvavený. Ne nadarmo se událostem před svatým Václavem roku 1473 říká druhá pražská defenestrace.

Krev na radnici

Příčiny krvavého masakru byly hlavně náboženské. „Konšel Publik utíkal z radnice v železných rukavicích, aby ho nemohli poranit, ale Jan Krejčí od Bílého páva ho srazil k zemi oštěpem. Vtáhli ho za nohy do radnice a on prosil: ´Nezabíjejte mě, já vám povím zajímavé věci!´ A pověděl. Přiznal se, že byl připraven seznam asi osmdesáti měšťanů, kteří měli být popraveni.

A na ulici potkali jednoho známého, německého kupce, který šel v plné zbroji. Zeptali se ho: ´S kým jsi?´ A on odpověděl: ´S vámi, milý pane.´ Uměl málo česky. Kdyby řekl, že s pány, byli by ho zabili. A tak mu nařídili, aby šel s nimi na radnici, ale než tam došli, už z něho stáhli zbroj; na prstu měl pečetní prsten a ten mu chtěli vzít, ale byl těsný a nešlo to. Jeden řekl: ´Když nejde dolů, nastav ruku, ať ti useknu prst!´ Ale on si chutě naslinil prst a zuby prsten stáhl…

I občané na Novém Městě bojovali se svými konšely, ale mnohem krutěji. Zabili písaře, který jim bránil ke vstupu do radní světnice. Ty, které našli uvnitř, pak rozsekali a vyházeli okny ven z radnice. Krve bylo v síni tolik, že by to vydalo na několik džberů. Mnozí spadli z pavlače a zemřeli na to.“ Došlo i na stínání. Jednoho konšela museli přinést ke katovi v neckách, protože si při skoku z okna polámal obě nohy. Krále Vladislava pražský převrat vyděsil a znechutil. Snažil se do pražských obcí zavést staré církevní řády a to vše bylo najednou ztraceno. 

  • Zdroj textu:

    Tajemství české minulosti 6/2011

  • Zdroj fotografií: Wikipedie

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Příchod bělochů znamenal pro indiány šok. Hernán Cortés dobývá Tenochtitlán, hlavní město Aztéků.

Zajímavosti

Počty amerických a kanadských opeřenců se rychle ztenčují.

Věda
Reklama
Revue

Poslední zbytky horských deštných pralesů Sierra Madre v Guatemale a Mexiku jsou domovem mnoha kriticky ohrožených druhů živočichů a rostlin, mezi nimi i guanů horských.

Příroda

Analema složená ze snímků pořízených během roku 2015 ve městě Sulmona ve střední Itálii. Nejvyšší bod „osmičky“ tvoří sluneční kotouč zachycený 21. června, v den letního slunovratu, nejnižší pak 21. prosince, tedy na zimní slunovrat

Vesmír

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907