Mozek umělců: Kde se rodí talent a kreativita podle moderní vědy?
Mozek umělců se od ostatních lidí liší nejen tréninkem, ale i strukturou – některé oblasti spojené s kreativitou a jemnou motorikou jsou u nich vrozeně vyvinutější, jak ukazují neurologické studie.
Jak je možné, že z některých dětí vyrostou hudební či výtvarní virtuosové, zatímco jiné mají takříkajíc „obě ruce levé“? Odpověď se možná ukrývá v anatomii našeho mozku. Jak naznačila studie britských vědců, jejíž výsledky publikoval v roce 2014 časopis Neurolmage, umělci mají vrozeně mohutnější nervovou hmotu v oblastech souvisejících s jemnou motorikou, vizuálními představami a tzv. procedurální pamětí.
Tajemství tvořivosti
Tým badatelů pod vedením psycholožky Rebeccy Chamberlainové skenoval mozky jednadvaceti studentů umění a porovnal je se skeny třiadvaceti osob, jež se uměním nijak nezabývají. Výsledky odhalily, že první skupina disponovala výrazně větším množstvím šedé hmoty v oblasti mozku zvané precuneus v temenním laloku.
„Tato oblast se podílí na řadě funkcí, ale potenciálně i na věcech, které by mohly souviset s kreativitou, jako je vizuální představivost, schopnost manipulovat s vizuálními obrazy v mozku, kombinovat je a dekonstruovat,“ uvedla Chamberlainová. Dobrovolníkům rovněž zadala úkol nakreslit obrázek a následně zjistila, že ti, kteří si vedli lépe, měli zvětšenou šedou a bílou hmotu v mozečku a také v doplňkové motorické oblasti – v obou případech jde o oblasti podílející se na jemné motorické kontrole a provádění rutinních činností.
„Odpovídá to dosavadním zjištěním, že odborná činnost v umělecké oblasti skutečně mění mozek. Je to neuvěřitelně flexibilní orgán a v reakci na trénink existují obrovské individuální rozdíly, které teprve začínáme využívat,“ vysvětluje Chamberlainová.
Vzhledem k tomu, že zmíněný nárůst byl zaznamenán v obou polovinách mozku, lze ovšem považovat za vyvrácený s oblibou tradovaný mýtus o tom, že umělci používají převážně pravou hemisféru. Tomu by koneckonců napovídalo i nedávné zjištění neurologů z americké Duke University, kteří přišli na to, že centrum lidské kreativity leží právě v prostoru mezi oběma hemisférami, konkrétně v bílé hmotě tvořící tkáň jejich propojení.
Při testování kreativity dobrovolníků (ti měli za úkol například kreslit co nejvíce geometrických tvarů a následně pro ně vymyslet využití v běžném životě) se ukázalo, že úspěšnější řešitelé měli v tomto místě zvýšené množství nervových spojů.
