Může existovat „bezhvězdná“ galaxie?

Původní definice popisuje galaxie právě jako „hvězdné ostrovy“. Význam zmíněného slova se však v průběhu 20. století posunul. Galaxie v našich současných znalostech již neobsahují jen hvězdy, nýbrž také plyn a skrytou látku, známou též pod pojmem „temná hmota“. S dostupností numerických simulací vývoje vesmíru podle současných kosmologických teorií se definice dál modifikovala. Ukázalo se totiž, že se v simulacích objevují gravitačně vázané celky s hmotnostmi a vlastnostmi blízkými galaxiím, které však z převážné většiny utváří jen temná hmota. 

V roce 2005 pak astronomové oznámili, že v kupě galaxií v souhvězdí Panny sledovali pomocí radioteleskopů objekt VIRGOHI21 o hmotnosti přibližně milionu sluncí, jenž sestával z atomárního vodíku. Následná pozorování a měření rotační rychlosti ukázala, že je ve skutečnosti ještě alespoň tisíckrát hmotnější. Jde tedy pravděpodobně o galaxii tvořenou pouze skrytou látkou a vodíkovým plynem. Kdyby se na jejím místě nacházela „běžná“ galaxie o stejné hmotnosti, byla by tak jasná, že bychom ji mohli pohodlně sledovat amatérskými dalekohledy.

TIP: Lupus 3: Magická krása zrozená z temnoty

V souvislosti s absencí hvězd byla v minulosti často skloňována i trpasličí nepravidelná galaxie I Zwicky 18. Ne snad, že by se v ní nenacházely vůbec žádné hvězdy, první pozorování ale naznačovala, že se v ní nacházejí jen hvězdy do 500 milionů let věku. Pozdější snímky Hubbleova teleskopu tuto teorii ale vyvrátily.