Pravděpodobnost, že by se rudý elektromobil mohl během následujícího milionu let srazit se Zemí, je podle vědců šestiprocentní.
Nedávný premiérový start rakety Falcon Heavy přinesl na jedné straně velký úspěch pro SpaceX a jejího šéfa Elona Muska, na straně druhé i množství otázek. Není elektromobil Tesla vypuštěný do vesmíru zbytečným smetím? A mohl by být nebezpečný?
Vypuštěný vesmírný elektromobil a jeho zádumčivý pilot Starman se pohybují po křížící se trajektorii se Zemí. Potkávat se budou přibližně každých 2,8 roku, přičemž v průměru každé desáté přiblížení bude těsné. Nejbližší blízké setkání nás čeká v roce 2091. Právě setkání se Zemí a dalšími tělesy Sluneční soustavy bude nutně ovlivňovat trajektorii vesmírného roadsteru.
Vědci z Torontské univerzity a pražské Univerzity Karlovy zpracovali studii, podle které existuje 6% šance, že by se rudý elektromobil mohl srazit se Zemí a 2,5% šance na srážku s Venuší. Podle počítačových simulací se tak ale nestane dříve než za milion let. V horizontu tří milionů let pak roste pravděpodobnost srážky na 11 %.
TIP: Elon Musk: Edison nového věku
A jak by taková srážka dopadla? Podle všeho bychom ji ani neznamenali. Jednak není příliš pravděpodobné, že by elektromobil přežil takovou dobu bez úhony ve vesmíru. Podle Williama Carrolla z americké univerzity v Indianě nevydrží pneumatiky, plastové a kožené části ve vesmíru více než rok. Za 73 let, kdy se vesmírný vůz poprvé přiblíží k Zemi, z něj nezbude víc než kovová kostra. I v případě, že by se jeho dráha nečekaně změnila a rudý roadster by skutečně zamířil zpátky domů, s velkou pravděpodobností by jednoduše shořel v atmosféře. Stále tedy platí Starmanovo motto: Nepropadejte panice!
Na stránce www.whereisroadster.com můžete sledovat přesnou pozici vesmírného automobilu na jeho cestě Sluneční soustavou. Aktuálně se pohybuje rychlostí 12 tisíc kilometrů v hodině a od Země jej dělí více než 4,7 milionů kilometrů. Skladbu Space Oddity si Starman již poslechl více než 4300×.
University of Toronto, Cornell University Library
PřírodaČernobílý mořský vlk
Mezi nejobávanější predátory mezi vodními savci nepochybně patří kosatka dravá (Orcinus orca) – až šestitunový kytovec. Kosatku coby vrcholného predátora v jejím přirozeném životním prostředí nic neohrožuje. Tito několikatunoví savci z čeledi delfínovitých dovedou plavat rychlostí bezmála 60 km/h, vidí skvěle nad hladinou i ve vodě, výborně slyší a pomáhají si také echolokací. Loví v organizovaných smečkách, proto se jí někdy přezdívá „mořský vlk“. V průměru pozře skoro čtvrt tuny masa denně a zabíjí bez problémů i velké žraloky nebo ploutvonožce.
Skutečné nebezpečí však představují pouze pro svou kořist. Ve volné přírodě ještě nedošlo k žádnému útoku na lidi, který by skončil smrtí – kosatky si člověka obvykle jen spletou se svým běžným úlovkem a včas se zastaví, což se připisuje jejich vysoké inteligenci.
HistorieStalin a Gottwald na propagačním plakátu z padesátých let.
VědaChudoba není úplně zdravá pro vývoj dětí
ZajímavostiPři poslechu hudby se podobně jako při dobrém jídle nebo sexu uvolňuje hormon dopamin. U 90 % lidí hraje při vnímání řeči zásadní roli levá mozková hemisféra a při vnímání hudebního signálu naopak pravá, která rozeznává především rozdíl ve výšce tónů.
