Na budoucí marsovské kolonisty čekají dostatečné zásobárny vody

15.01.2018 - Martin Reichman

Vizualizace zásob vodního ledu v Hellas Planitia, impaktní pánvi na jižní polokouli Marsu.
Vizualizace zásob vodního ledu v Hellas Planitia, impaktní pánvi na jižní polokouli Marsu.

Reklama

Vědci dnes považují za prokázané, že Mars kdysi býval světem s teplým prostředím a dostatkem tekoucí vody. Přibližně před 4,2 až 3,7 miliardami let planeta ztratila svou atmosféru a tekoucí voda z jejího povrchu zmizela. Velká část této vody ale zřejmě zůstává skryta ve formě ledu pod jejím povrchem. Týká se to především polárních oblastí rudé planety. Jak ale ukazuje nový výzkum, značné zásoby tohoto ledu se nachází i ve středních částech planety. Mohly by tak posloužit jako cenný zdroj vody pro případné budoucí marsovské osadníky.

TIP: Proč Mars ztratil vzduch i vodu?

Tvrdí to alespoň Colin M. Dundas z významné americké vědeckovýzkumné vládní agentury USGS (United States Geological Survey) a s ním i další renomovaní vědci. Dundas svou tezi opírá o data shromážděná planetární sondou MRO (Mars Reconnaissance Orbiter), která již 12. rokem působí na oběžné dráze Marsu. Snímky této sondy odhalily nejméně osm míst ve střední části Marsu, kde se nachází obrovské zásobárny podpovrchového vodního ledu. Podle doktora Dundase by mohlo jít až o 100 metrů velké ledové plotny, silné jeden až dva metry.

Důležité je také to, že led se podle vědců nachází jen několik metrů pod marsovským erodujícím povrchem. Byl by tak zřejmě snadno dostupným pro případné budoucí marsovské osadníky. Případná základna osadníků by tak mohla vzniknout i ve středních částech planety a nikoli výhradně v nehostinných polárních oblastech.

  • Zdroj textu:

    NASA, mars.nasa.gov

  • Zdroj fotografií: NASA/JPL-Caltech/UA/USGS

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Hans Christian Andersen proslul jako autor dětských pohádek, sám ale trpěl nejrůznějšími fóbiemi.

Historie
Věda

Současná podoba RMC v afghánských misích.

Válka

Káně rousná (Buteo lagopus) má rozpětí křídel až 140 cm a bělavější zbarvení než naše káně lesní (Buteo buteo).

Příroda

Obrazec dlouhý 37 metrů s jasně viditelnými liniemi o tloušťce mezi 30 a 40 centimetry představuje kočku s natočenou hlavou. Vědci jeho vznik datují do let 200 až 100 před naším letopočtem.

Zajímavosti

Ledovec Silvretta ve švýcarských Alpách. Odborníci odhadují, že do konce století zmizí 95 procent ze současných čtyř tisíc alpských ledovců.

Věda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907