Na extrémní exoplanetě WASP-121 b mohou z mračen pršet drahokamy

23.02.2022 - Stanislav Mihulka

Z téměř 5 000 dosud potvrzených exoplanet, patří přes 300 do kategorie horkých Jupiterů. Patří mezi ně i exoplaneta WASP-121 b, která je ale zároveň označována jako „prototyp“ pro ultra horký Jupiter. Podmínky na tomto podivném světě jsou podle vědců opravdu bizarní

<p>Z téměř 5 000 dosud potvrzených exoplanet, patří přes 300 do kategorie horkých Jupiterů. WASP-121 b je ale označována jako „prototyp“ pro ultra horké Jupitery.</p>

Z téměř 5 000 dosud potvrzených exoplanet, patří přes 300 do kategorie horkých Jupiterů. WASP-121 b je ale označována jako „prototyp“ pro ultra horké Jupitery.


Reklama

Astronom Thomas Mikal-Evans z německého astronomického institutu Maxe Plancka vedl tým, který sledoval pekelně horký jupiter WASP-121 b – exoplanetu, která se nachází asi ve vzdálenosti 855 světelných let od nás. Vědci se zaměřili především na jeho atmosféru, která je úplně jiná než atmosféry planet, jaké známe ze Sluneční soustavy.

Pekelný plynný obr

WASP-121 b je velmi nevlídný svět. Plynný obr, téměř dvakrát větší a o něco hmotnější než náš Jupiter, oběhne svou mateřskou hvězdu za pouhých 1,27 dne. Vzhledem k blízkosti mateřské hvězdy nejspíš nepřekvapí, že jeho teplota šplhá k téměř 3 000 °C. Jak vědci zjistili, extrémní poměry této exoplanety se výrazným způsobem projevují i na její atmosféře.

Exoplaneta WASP-121 b je pevně uzamčena slapovou silou své mateřské hvězdy ve vázané rotaci a jejímu spalujícímu žáru tak nastavuje stále stejnou tvář. Předchozí pozorování spektrografu HARPS odhalilo v atmosféře přivrácené strany množství par těžkých kovů. Studium odvrácené strany bylo o poznání složitější. K pozorování vědci využili Hubbleův teleskop a na základě jeho pozorování a dřívějších dat dokázali sestavit globální podobu atmosféry tohoto extrémního světa.

Drahokamy z nebe

Zatímco teplota na přivrácené straně šplhá k 2 700 °C, teplota na odvrácené straně je zhruba poloviční. Tento teplotní rozdíl mezi přivrácenou a odvrácenou stranou generuje extrémní západní větry, které se ženou atmosférou planety šílenou rychlostí. Podle astrofyzika Tansu Daylana z MIT je rychlost těchto větrů dostatečná, aby přehnaly mračna kolem celé planety za zhruba 20 hodin.

Rozdíl v teplotách má podle vědců ještě další důležitý efekt – zatímco na denní straně panují teploty, při kterých se vodní pára štěpí na vodík a kyslík, na chladnější polokouli z nich opět vzniká vodní pára. Totéž se děje i s těžkými kovy, které pak podle vědců mohou propadat hlouběji do atmosféry planety.

TIP: Planetární inferno: Na exoplanetě WASP-76b prší z nebe železo

Ochlazený hliník se sloučením s kyslíkem následně přemění na korund – krystalickou formu oxidu hlinitého. Ze Země přitom víme, že když se oxid hlinitý smíchá se stopovým množstvím jiných kovů (jako je vanad, železo, chrom nebo titan), je výsledkem rubín a safír. Podle vědců je tak teoreticky možné, že na exoplanetě WASP-121 b z nebe prší safíry a rubíny.

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Karikatura zachycující cara Mikuláše II. a Theodora Roosevelta, který apeluje ve věci krutého zacházení s ruskými Židy. (ilustrace: Wikimedia Commons, Emil Flohri, CC0)

Historie

Skalňák andský je národním ptákem Peru. Tok je pro samce tohoto druhu tak náročný, že se nijak nepodílí na výchově potomstva. Všechnu energii totiž spotřebují na získání partnerky. (foto: Wikimedia Commons, Ricardo SánchezCC BY 2.0)

Příroda

Prokletí smrti

žena z Lemb | Royal Scottish Museum

Ačkoliv tzv. žena z Lemb vznikla již okolo roku 3500 př. n. l., archeologové ji objevili až v roce 1878 na Kypru. Podle legendy skončila každá rodina, která ji vlastnila, rozervána smrtí. Rod prvních majitelů zcela vymřel po šesti letech od získání sošky. Poté skulpturu koupil Ivor Menucci – a jeho příbuzné postihla zkáza za pouhé čtyři roky. Když si pak smrt začala přicházet i pro další vlastníky, padlo moudré rozhodnutí svěřit artefakt do sbírek Royal Scottish Museum. (foto: Wikimedia Commons, Héctor OchoaCC BY-SA 4.0)

Zajímavosti
Vesmír
Věda
Revue

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907