Planeta WASP-121b je rozžhavená na teploty 2 500 až 3 000 °C. Její atmosféra obsahuje vanad, železo, chrom, vápník, sodík, hořčík a nikl
Exoplaneta WASP-121b, vzdálená asi 850 světelných let, kterou pozorujeme v souhvězdí Lodní zádě, je pořádně rozžhavený horký jupiter. Svou hvězdu spektrální třídy F, tedy o něco větší a žhavější než Slunce, obíhá tak blízko, že jeden oběh stihne za 1,275 dne. Kvůli těsné blízkosti žhavé hvězdy panují na přivrácené straně planety extrémní teploty 2 500 až 3 000 °C.
Pro astronomy je tento relativně blízký ultrahorký jupiter zajímavým objektem k výzkumu. A stále je tam co objevovat. Jens Hoeijmakers ze švýcarského výzkumného centra National Centre of Competence in Research PlanetS a jeho kolegové analyzovali data, která nasbíral ze záření systému WASP-121 spektrograf HARPS (High Accuracy Radial Velocity Planet Searcher), instalovaný na teleskopu Observatoře La Silla v Chile.
Badatelé detekovali v atmosféře této žhavé planety přinejmenším sedm různých kovů v plynném skupenství. A jejich sestava byla rozhodně zajímavá. V poměrně hojném množství se v atmosféře exoplanety vyskytuje vanad, který je jinak spíše vzácností. Kromě vanadu se v atmosféře WASP-121b vyskytují železo, chrom, vápník, sodík, hořčík a nikl. Za zvláštní vědci považují i absenci titanu.
TIP: Předpověď počasí na exoplanetě HAT-P-7b: Oblačno, občas rubíny nebo safíry
Díky podobným detailním analýzám složení atmosfér exoplanet mohou odborníci rekonstruovat chemické procesy, k nimž tam zřejmě dochází. Mnohé z těchto planet jsou pro nás velmi exotické světy, s jakými nemáme ve Sluneční soustavě přímou zkušenost. Zkoumání jejich atmosfér je jednou z možnost, jak jim můžeme více porozumět.
HistorieKarikatura zachycující cara Mikuláše II. a Theodora Roosevelta, který apeluje ve věci krutého zacházení s ruskými Židy. (ilustrace: Wikimedia Commons, Emil Flohri, CC0)
PřírodaSkalňák andský je národním ptákem Peru. Tok je pro samce tohoto druhu tak náročný, že se nijak nepodílí na výchově potomstva. Všechnu energii totiž spotřebují na získání partnerky. (foto: Wikimedia Commons, Ricardo Sánchez, CC BY 2.0)
ZajímavostiProkletí smrti
žena z Lemb | Royal Scottish Museum
Ačkoliv tzv. žena z Lemb vznikla již okolo roku 3500 př. n. l., archeologové ji objevili až v roce 1878 na Kypru. Podle legendy skončila každá rodina, která ji vlastnila, rozervána smrtí. Rod prvních majitelů zcela vymřel po šesti letech od získání sošky. Poté skulpturu koupil Ivor Menucci – a jeho příbuzné postihla zkáza za pouhé čtyři roky. Když si pak smrt začala přicházet i pro další vlastníky, padlo moudré rozhodnutí svěřit artefakt do sbírek Royal Scottish Museum. (foto: Wikimedia Commons, Héctor Ochoa, CC BY-SA 4.0)