Na ledové planetě blízké Barnardovy hvězdy by mohl existovat život

18.01.2019 - Stanislav Mihulka

Na ledové planetě Barnard b, kroužící kolem jedné z nejbližších sousedních hvězd, by mohly existovat podpovrchové ekosystémy

<p>Vizualizace super-Země Barnard b obíhající kolem Barnardovy hvězdy. Zmrzlý a málo osvětlený svět byl odhalen v rámci projektu Red Dots – jedné z nejrozsáhlejších pozorovacích kampaní současnosti.</p>

Vizualizace super-Země Barnard b obíhající kolem Barnardovy hvězdy. Zmrzlý a málo osvětlený svět byl odhalen v rámci projektu Red Dots – jedné z nejrozsáhlejších pozorovacích kampaní současnosti.


Reklama

Astronomové nedávno objevili zajímavou exoplanetu u velmi blízké Barnardovy hvězdy, malého a chladného červeného trpaslíka, který je od nás vzdálený asi 6 světelných let. Jde o nejbližší hvězdu po trojici hvězd soustavy Alfa Centauri. Planeta Barnard b je superzemě a podle podmínek, které v soustavě Barnardovy hvězdy panují, to je nejspíš zmrzlý svět s povrchovou teplotou okolo mínus 170 stupňů.

Astrofyzici Edward Guinan a Scott Engle, kteří působí na americké Villanova Univerzity v Pensylvánii, se ale domnívají, že by i přesto na tomto ledovém světě mohl existovat alespoň jednoduchý život. Netvrdí, že tam nějaký život opravdu je, ale za jistých podmínek by prý měl šanci tam vzniknout a úspěšně fungovat.

Geotermální oázy

Klíčové podle vědců je, aby planeta Barnard b měla velké a horké jádro ze železa a niklu, a rovněž výraznou geotermální aktivitu. Geotermální ohřívání z nitra planety by podle nich mohlo vytvořit podpovrchové „zóny pro život“, podobné podpovrchový jezerům, která se skrývají pod ledem v Antarktidě.

TIP: Superzemě Kepler 62f může hostit život: Má zřejmě obří zásoby vody

Odborníci se teď o planetu Barnard b intenzivně zajímají, především kvůli její relativní blízkosti Zemi. Je jednou z planet, k nimž bychom v budoucnu mohli vyslat průzkumné nanosondy, poháněné paprskem výkonného pozemního laseru. Exoplaneta je více než třikrát hmotnější než Země a obíhá svou mateřskou hvězdu jednou za 233 dní, zhruba ve stejné vzdálenosti jako Merkur Slunce. Barnardova hvězda je ale mnohem méně zářivá než Slunce, takže na planetě Barnard b panují velmi mrazivé podmínky.

  • Zdroj textu:

    Villanova University, Nature

  • Zdroj fotografií: ESO

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Opravený člun Stødig se do svého důchodu ještě nechystá.

Zajímavosti

Chamtivá markýza Marie Margareta Brinvilliers (vlevo) a Kateřina Deshayesová přezdívaná „La Voisin“.

Historie

<h3>Relikt z pravěku</h3><p>Ostrorepi jsou označováni jako živoucí fosilie a při pohledu na ně se není čemu divit. Jejich vyhynulí příbuzní, kyjnožci, dorůstali až tří metrů. Dnešní ostrorepi se (naštěstí) spokojí s šedesáti centimetry – největším druhem je ostrorep americký, menší zástupce pak najdete na indickém a japonském pobřeží.&nbsp;</p>

Zajímavosti

Vizualizace rychle rotující hvězdy J040643.

Vesmír

Oblíbený domácí mazlíček a nejrozšířenější poddruh želvy nádherné má dnes v Evropě „červenou“. A díky červeným skvrnám za očima ho také bezpečně poznáte.

Příroda
Věda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907