Na návštěvě u sousedů: Galaxie v Andromedě, jak ji možná neznáte

06.07.2020 - František Martinek

Blízkým sousedem Mléčné dráhy je galaxie M31 v souhvězdí Andromedy, která je viditelná i bez dalekohledu jako mlhavý obláček. Jak ale vypadá na různých vlnových délkách elektromagnetického spektra?

<h3>Ve viditelném světle</h3><p>Na takovýto vzhled <strong>M31</strong> jsme zvyklí od dob větších pozemních dalekohledů. Hvězdný ostrov v Andromedě dělí od Země asi 2,5 milionu světelných roků a jeho průměr astronomové určili na 230 tisíc světelných let. Jedná se o spirální galaxii, která je vůči našemu pohledu částečně skloněná. <strong>Její hmotnost se pohybuje v rozpětí 300–400 miliard hmotností Slunce (nepočítaje temnou hmotu). M31 a Mléčná dráha představují dva největší objekty v Místní skupině.</strong> Navzájem se k sobě přibližují a zhruba za čtyři miliardy roků postupně splynou v jednu velkou eliptickou galaxii.</p>

Ve viditelném světle

Na takovýto vzhled M31 jsme zvyklí od dob větších pozemních dalekohledů. Hvězdný ostrov v Andromedě dělí od Země asi 2,5 milionu světelných roků a jeho průměr astronomové určili na 230 tisíc světelných let. Jedná se o spirální galaxii, která je vůči našemu pohledu částečně skloněná. Její hmotnost se pohybuje v rozpětí 300–400 miliard hmotností Slunce (nepočítaje temnou hmotu). M31 a Mléčná dráha představují dva největší objekty v Místní skupině. Navzájem se k sobě přibližují a zhruba za čtyři miliardy roků postupně splynou v jednu velkou eliptickou galaxii.

<h3>V ultrafialovém světle</h3><p>Na M31 se zaměřily rovněž kosmické observatoře pozorující vesmír v oboru ultrafialového záření. Patřila mezi ně například družice NASA s názvem <strong>GALEX</strong>. Vzhledem k malé vzdálenosti a velikosti galaxie v Andromedě musela pořídit mozaiku snímků, z nichž astronomové následně sestavili přiloženou fotografii. <strong>Znázorněné prstence hvězdného ostrova reprezentují oblasti, jimž dominují mladé a žhavé stálice. Může jít o pozůstatek srážky, jež se odehrála asi před 200 milio­ny roků.</strong> Důsledek tehdejší kolize galaxií M31 a M32 představuje mimo jiné intenzivní tvorba hvězd.</p>

V ultrafialovém světle

Na M31 se zaměřily rovněž kosmické observatoře pozorující vesmír v oboru ultrafialového záření. Patřila mezi ně například družice NASA s názvem GALEX. Vzhledem k malé vzdálenosti a velikosti galaxie v Andromedě musela pořídit mozaiku snímků, z nichž astronomové následně sestavili přiloženou fotografii. Znázorněné prstence hvězdného ostrova reprezentují oblasti, jimž dominují mladé a žhavé stálice. Může jít o pozůstatek srážky, jež se odehrála asi před 200 milio­ny roků. Důsledek tehdejší kolize galaxií M31 a M32 představuje mimo jiné intenzivní tvorba hvězd.

<h3>V rentgenových paprscích</h3><p>Galaxii v Andromedě můžeme pozorovat i v oboru rentgenového záření. Nový pohled představuje kombinovaný snímek vytvořený pomocí dvou evropských kosmických observatoří, jež fungovaly souběžně – dalekohledu <strong>Herschel</strong> pracujícího v oboru IR záření a družice <strong>XMM-Newton</strong>, jejímž úkolem je studium RTG záření. To bylo zakomponováno do infračerveného snímku M31 a znázorňuje ho modrá barva. <strong>V daném oboru se projevuje především dvojité jádro galaxie se dvěma černými dírami, umírající hvězdy blížící se konci svého života a také pulzary.</strong></p>

V rentgenových paprscích

Galaxii v Andromedě můžeme pozorovat i v oboru rentgenového záření. Nový pohled představuje kombinovaný snímek vytvořený pomocí dvou evropských kosmických observatoří, jež fungovaly souběžně – dalekohledu Herschel pracujícího v oboru IR záření a družice XMM-Newton, jejímž úkolem je studium RTG záření. To bylo zakomponováno do infračerveného snímku M31 a znázorňuje ho modrá barva. V daném oboru se projevuje především dvojité jádro galaxie se dvěma černými dírami, umírající hvězdy blížící se konci svého života a také pulzary.

<h3>V infračervené oblasti</h3><p>Mezi 110 objekty Messierova katalogu má galaxie v Andromedě číslo 31. V jejím centru leží superhmotná černá díra o hmotnosti 100 milionů hmotností Slunce. <strong>V oboru infračerveného záření lze dobře studovat například oblasti studeného prachu jako potenciálního zdroje pro vznik nových hvězd či přímo zrod stálic a planetárních soustav.</strong> Na snímku z družice <strong>Spitzer</strong> je možné spatřit několik rozsáhlých koncentrických prstenců kolem jádra hvězdného ostrova.</p>

V infračervené oblasti

Mezi 110 objekty Messierova katalogu má galaxie v Andromedě číslo 31. V jejím centru leží superhmotná černá díra o hmotnosti 100 milionů hmotností Slunce. V oboru infračerveného záření lze dobře studovat například oblasti studeného prachu jako potenciálního zdroje pro vznik nových hvězd či přímo zrod stálic a planetárních soustav. Na snímku z družice Spitzer je možné spatřit několik rozsáhlých koncentrických prstenců kolem jádra hvězdného ostrova.

<h3>V rádiovém oboru</h3><p>M31 lze studovat i v oboru rádio­vých vln. <strong>Snímek znázorňuje toto záření přicházející na vlnové délce 6 cm</strong>, jež zachytil radioteleskop o průměru 100 m v německém Effels­bergu. Zařízení je v provozu od roku 1972 a slouží mimo jiné ke sledování pulzarů, oblastí se vznikem nových hvězd a výtrysků hmoty z černých děr. <strong>Nová rádiová mapa hvězdného ostrova zobrazuje rozložení oblaků studeného plynu, a odhaluje tak místa, kde se mohou rodit nové stálice.</strong> Pozorování na rádiových vlnách může přispět k objasnění procesu tvorby hvězd a jejich planetárních soustav.</p>

V rádiovém oboru

M31 lze studovat i v oboru rádio­vých vln. Snímek znázorňuje toto záření přicházející na vlnové délce 6 cm, jež zachytil radioteleskop o průměru 100 m v německém Effels­bergu. Zařízení je v provozu od roku 1972 a slouží mimo jiné ke sledování pulzarů, oblastí se vznikem nových hvězd a výtrysků hmoty z černých děr. Nová rádiová mapa hvězdného ostrova zobrazuje rozložení oblaků studeného plynu, a odhaluje tak místa, kde se mohou rodit nové stálice. Pozorování na rádiových vlnách může přispět k objasnění procesu tvorby hvězd a jejich planetárních soustav.

<h3>V záření gama</h3><p>Kosmická observatoř NASA s názvem <strong>Fermi</strong> objevila v centru M31 silný zdroj záření gama, který může ukazovat na přítomnost temné či skryté hmoty. Nadbytek zmíněného záření (na snímku žlutobíle) v srdci hvězdného ostrova naznačuje neočekávané podivné aktivity v jeho středových oblastech.<strong> Paprsky gama představují formu záření elektromagnetického spektra o nejvyšších energiích, jež ve vesmíru produkují ty nejvíce energetické procesy.</strong> Urychlené částice šířící se téměř rychlostí světla vyvolávají vznik gama-záření při interakci s oblaky mezihvězdného plynu.</p>

V záření gama

Kosmická observatoř NASA s názvem Fermi objevila v centru M31 silný zdroj záření gama, který může ukazovat na přítomnost temné či skryté hmoty. Nadbytek zmíněného záření (na snímku žlutobíle) v srdci hvězdného ostrova naznačuje neočekávané podivné aktivity v jeho středových oblastech. Paprsky gama představují formu záření elektromagnetického spektra o nejvyšších energiích, jež ve vesmíru produkují ty nejvíce energetické procesy. Urychlené částice šířící se téměř rychlostí světla vyvolávají vznik gama-záření při interakci s oblaky mezihvězdného plynu.




Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Šestičlenná mexická hlídka zvládne kanalizační systém zkontrolovat jen dvakrát do týdne.

Zajímavosti

Lidé labutě v zimě rádi krmí, často ale bohužel volí zcela nevhodnou potravu.

Příroda

Mozky lidí, kteří spolu souhlasí, jsou pěkně synchronizované. Zato během hádky jsou mozky navzájem rozladěné.

Věda

Vizualizace galaxie ID2299, která vznikla kosmickou kolizí a značná část jejího plynu byla následkem srážky vyvržena v podobě „slapového ohonu“.

Vesmír
Revue

Pro avarsko-slovanské vztahy nejspíš platí ono Palackého vzájemné stýkání a potýkání obou kultur. Slovo Avar si Slované připodobňovali se slovem obrabar. Kmen Hunů se zase v němčině odráží ve slově Hüne, což rovněž znamená obr.

Historie

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907