Na návštěvě u sousedů: Galaxie v Andromedě, jak ji možná neznáte

06.07.2020 - František Martinek

Blízkým sousedem Mléčné dráhy je galaxie M31 v souhvězdí Andromedy, která je viditelná i bez dalekohledu jako mlhavý obláček. Jak ale vypadá na různých vlnových délkách elektromagnetického spektra?

<h3>Ve viditelném světle</h3><p>Na takovýto vzhled <strong>M31</strong> jsme zvyklí od dob větších pozemních dalekohledů. Hvězdný ostrov v Andromedě dělí od Země asi 2,5 milionu světelných roků a jeho průměr astronomové určili na 230 tisíc světelných let. Jedná se o spirální galaxii, která je vůči našemu pohledu částečně skloněná. <strong>Její hmotnost se pohybuje v rozpětí 300–400 miliard hmotností Slunce (nepočítaje temnou hmotu). M31 a Mléčná dráha představují dva největší objekty v Místní skupině.</strong> Navzájem se k sobě přibližují a zhruba za čtyři miliardy roků postupně splynou v jednu velkou eliptickou galaxii.</p>

Ve viditelném světle

Na takovýto vzhled M31 jsme zvyklí od dob větších pozemních dalekohledů. Hvězdný ostrov v Andromedě dělí od Země asi 2,5 milionu světelných roků a jeho průměr astronomové určili na 230 tisíc světelných let. Jedná se o spirální galaxii, která je vůči našemu pohledu částečně skloněná. Její hmotnost se pohybuje v rozpětí 300–400 miliard hmotností Slunce (nepočítaje temnou hmotu). M31 a Mléčná dráha představují dva největší objekty v Místní skupině. Navzájem se k sobě přibližují a zhruba za čtyři miliardy roků postupně splynou v jednu velkou eliptickou galaxii.

<h3>V ultrafialovém světle</h3><p>Na M31 se zaměřily rovněž kosmické observatoře pozorující vesmír v oboru ultrafialového záření. Patřila mezi ně například družice NASA s názvem <strong>GALEX</strong>. Vzhledem k malé vzdálenosti a velikosti galaxie v Andromedě musela pořídit mozaiku snímků, z nichž astronomové následně sestavili přiloženou fotografii. <strong>Znázorněné prstence hvězdného ostrova reprezentují oblasti, jimž dominují mladé a žhavé stálice. Může jít o pozůstatek srážky, jež se odehrála asi před 200 milio­ny roků.</strong> Důsledek tehdejší kolize galaxií M31 a M32 představuje mimo jiné intenzivní tvorba hvězd.</p>

V ultrafialovém světle

Na M31 se zaměřily rovněž kosmické observatoře pozorující vesmír v oboru ultrafialového záření. Patřila mezi ně například družice NASA s názvem GALEX. Vzhledem k malé vzdálenosti a velikosti galaxie v Andromedě musela pořídit mozaiku snímků, z nichž astronomové následně sestavili přiloženou fotografii. Znázorněné prstence hvězdného ostrova reprezentují oblasti, jimž dominují mladé a žhavé stálice. Může jít o pozůstatek srážky, jež se odehrála asi před 200 milio­ny roků. Důsledek tehdejší kolize galaxií M31 a M32 představuje mimo jiné intenzivní tvorba hvězd.

<h3>V rentgenových paprscích</h3><p>Galaxii v Andromedě můžeme pozorovat i v oboru rentgenového záření. Nový pohled představuje kombinovaný snímek vytvořený pomocí dvou evropských kosmických observatoří, jež fungovaly souběžně – dalekohledu <strong>Herschel</strong> pracujícího v oboru IR záření a družice <strong>XMM-Newton</strong>, jejímž úkolem je studium RTG záření. To bylo zakomponováno do infračerveného snímku M31 a znázorňuje ho modrá barva. <strong>V daném oboru se projevuje především dvojité jádro galaxie se dvěma černými dírami, umírající hvězdy blížící se konci svého života a také pulzary.</strong></p>

V rentgenových paprscích

Galaxii v Andromedě můžeme pozorovat i v oboru rentgenového záření. Nový pohled představuje kombinovaný snímek vytvořený pomocí dvou evropských kosmických observatoří, jež fungovaly souběžně – dalekohledu Herschel pracujícího v oboru IR záření a družice XMM-Newton, jejímž úkolem je studium RTG záření. To bylo zakomponováno do infračerveného snímku M31 a znázorňuje ho modrá barva. V daném oboru se projevuje především dvojité jádro galaxie se dvěma černými dírami, umírající hvězdy blížící se konci svého života a také pulzary.

<h3>V infračervené oblasti</h3><p>Mezi 110 objekty Messierova katalogu má galaxie v Andromedě číslo 31. V jejím centru leží superhmotná černá díra o hmotnosti 100 milionů hmotností Slunce. <strong>V oboru infračerveného záření lze dobře studovat například oblasti studeného prachu jako potenciálního zdroje pro vznik nových hvězd či přímo zrod stálic a planetárních soustav.</strong> Na snímku z družice <strong>Spitzer</strong> je možné spatřit několik rozsáhlých koncentrických prstenců kolem jádra hvězdného ostrova.</p>

V infračervené oblasti

Mezi 110 objekty Messierova katalogu má galaxie v Andromedě číslo 31. V jejím centru leží superhmotná černá díra o hmotnosti 100 milionů hmotností Slunce. V oboru infračerveného záření lze dobře studovat například oblasti studeného prachu jako potenciálního zdroje pro vznik nových hvězd či přímo zrod stálic a planetárních soustav. Na snímku z družice Spitzer je možné spatřit několik rozsáhlých koncentrických prstenců kolem jádra hvězdného ostrova.

<h3>V rádiovém oboru</h3><p>M31 lze studovat i v oboru rádio­vých vln. <strong>Snímek znázorňuje toto záření přicházející na vlnové délce 6 cm</strong>, jež zachytil radioteleskop o průměru 100 m v německém Effels­bergu. Zařízení je v provozu od roku 1972 a slouží mimo jiné ke sledování pulzarů, oblastí se vznikem nových hvězd a výtrysků hmoty z černých děr. <strong>Nová rádiová mapa hvězdného ostrova zobrazuje rozložení oblaků studeného plynu, a odhaluje tak místa, kde se mohou rodit nové stálice.</strong> Pozorování na rádiových vlnách může přispět k objasnění procesu tvorby hvězd a jejich planetárních soustav.</p>

V rádiovém oboru

M31 lze studovat i v oboru rádio­vých vln. Snímek znázorňuje toto záření přicházející na vlnové délce 6 cm, jež zachytil radioteleskop o průměru 100 m v německém Effels­bergu. Zařízení je v provozu od roku 1972 a slouží mimo jiné ke sledování pulzarů, oblastí se vznikem nových hvězd a výtrysků hmoty z černých děr. Nová rádiová mapa hvězdného ostrova zobrazuje rozložení oblaků studeného plynu, a odhaluje tak místa, kde se mohou rodit nové stálice. Pozorování na rádiových vlnách může přispět k objasnění procesu tvorby hvězd a jejich planetárních soustav.

<h3>V záření gama</h3><p>Kosmická observatoř NASA s názvem <strong>Fermi</strong> objevila v centru M31 silný zdroj záření gama, který může ukazovat na přítomnost temné či skryté hmoty. Nadbytek zmíněného záření (na snímku žlutobíle) v srdci hvězdného ostrova naznačuje neočekávané podivné aktivity v jeho středových oblastech.<strong> Paprsky gama představují formu záření elektromagnetického spektra o nejvyšších energiích, jež ve vesmíru produkují ty nejvíce energetické procesy.</strong> Urychlené částice šířící se téměř rychlostí světla vyvolávají vznik gama-záření při interakci s oblaky mezihvězdného plynu.</p>

V záření gama

Kosmická observatoř NASA s názvem Fermi objevila v centru M31 silný zdroj záření gama, který může ukazovat na přítomnost temné či skryté hmoty. Nadbytek zmíněného záření (na snímku žlutobíle) v srdci hvězdného ostrova naznačuje neočekávané podivné aktivity v jeho středových oblastech. Paprsky gama představují formu záření elektromagnetického spektra o nejvyšších energiích, jež ve vesmíru produkují ty nejvíce energetické procesy. Urychlené částice šířící se téměř rychlostí světla vyvolávají vznik gama-záření při interakci s oblaky mezihvězdného plynu.




Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Revue

Vypadal takhle nějak mladý Mars?

Vesmír

EHang 216F předvádí hašení požáru ve výškové budově.

Věda

Jak dosvědčuje i tento snímek, vylézt na nízké větve stromů není pro gepardy až takový problém.

Příroda

Bariéra se skládá z desíti ocelových bran – šesti zvedacích a čtyř padacích –, které protínají řeku v úseku, jenž měří 520 metrů na šířku.

Zajímavosti

Konstantin a Metoděj

Historie

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907