Reklama


Na návštěvě v Pusanu: Korejském městě optimismu a barev

11.04.2018 - Kamila Hamalčíková

Napříč historií představoval Pusan výchozí bod japonských tažení a sehrál roli i v korejské válce. Z neštěstí se tam však zrodila malebná čtvrť plná optimismu a vzkvétající metropole se stala jedním z nejoblíbenějších míst asijské země

<p>Původní vodní chrám Haedong Yonggungsa ze 14. století zničili Japonci, současný svatostánek je tedy výrazně mladší.</p>

Původní vodní chrám Haedong Yonggungsa ze 14. století zničili Japonci, současný svatostánek je tedy výrazně mladší.


Reklama

Coby významný přístav, odkud je to vzdušnou čarou do Japonska jen něco přes sto kilometrů, býval Pusan obvykle prvním místem, které se dobyvačný soused pokoušel ovládnout. Koncem 16. století tam pronikla samurajská armáda: Japonci původně chtěli napadnout Čínu, ale když Korejci odmítli umožnit přesun invazních jednotek přes své území, stali se cílem výbojů sami.

Nakonec japonští císaři po 300 letech uspěli a v roce 1910 anektovali Koreu coby svůj protektorát. Během 35leté nadvlády srovnali se zemí mnoho významných památek, ničení však postihlo především Soul. Pusan naopak zůstal relativně netknutý – Japonci jej využívali jako důležité místo obchodu a vstupní bránu na korejské území

Machu Picchu Koreje

Unikátnost dnešní metropole ovšem nevychází jen ze staleté minulosti, nýbrž i z nedávných dějin. Pusan, nebo také Busan, patřil k pouhým několika městům, jež během korejské války v letech 1950–1953 nepadla do rukou Severokorejců. Proudilo tam tudíž mnoho uprchlíků a usazovali se hlavně ve čtvrti Gamcheon, kde si stavěli provizorní domky z dostupného materiálu. Po vypuknutí ofenzivy zatlačili „seveřané“ své protivníky na malý jihovýchodní výběžek poloostrova a u Pusanu se odehrála bitva o tzv. pusanský perimetr. Vojska OSN však útok odrazila a posléze komunistické jednotky donutila k ústupu. 

V roce 2009 se jihokorejské ministerstvo kultury rozhodlo proměnit zchátralé příbytky někdejších uprchlíků v atrakci, která bude sršet optimismem a pozitivní energií. Domky se dočkaly oprav a každý dostal zářivou barevnou fasádu. Křivolaké ulice zaplnily sochy a různé umělecké výtvory, zatímco zdi pokryla pestrá graffiti. Čtvrť se nakonec stala magnetem na turisty a získala poněkud zavádějící přezdívku „Machu Picchu Koreje“.

Vedle Malého prince

Gamcheon je spletí veselých uliček, které se táhnou od přístavu až pod vrchol blízkého kopce. Korejci tento labyrint milují kvůli jeho fotogeničnosti a snímky s barevnými fasádami si na sociální sítě rády vystavují i místní babičky zběhlé v moderních technologiích. Kvůli záběru některých tamních zákoutí se dokonce stojí víc než čtvrthodinové fronty. Kulisy jednoho z nejoblíbenějších míst ke zvěčnění tvoří sochy Malého prince a lišky, jež shlížejí na pestré panoráma čtvrti. Každý Asiat chce na snímku sedět vedle hrdinů z knihy Antoina de Saint-Exupéryho, proto je těžké místo zachytit bez lidí.

Ve veselém bludišti najdete také roztomilé kavárničky, podivná muzea, bláznivé malůvky či optické klamy na zdech. Skoro na každém kroku zkrátka narazíte na nějaké umělecké dílo. Navíc si ve čtvrti můžete vypůjčit tradiční korejský oděv hanbok, v němž se uličkami promenáduje nemálo místních i zahraničních turistů. 

Nejkrásnější pláže 

Gamcheon nicméně nepředstavuje hlavní turistické lákadlo Pusanu: Město se táhne částečně podél pobřeží, tudíž návštěvníci míří také na nejlepší korejskou pláž Haeundae, kde to žije nejen během plavkové sezony. Písečný pruh měří jeden a půl kilometru a nachází se tam akvárium Sea Life s tučňáky, krokodýly i žraloky, které si můžete prohlédnout zblízka v podvodním tunelu. Ve čtvrti Haeundae zas ochutnáte místní speciality z darů moře.

I mimo léto stojí za návštěvu pláž Gwangalli: Po setmění se z ní naskýtá mnoho krásných pohledů na světla mrakodrapů a hotelů, jež se odrážejí na hladině. Tamní noční dominantou však zůstává osvětlený most Gwangan, který se klene přes moře v délce 7,4 kilometru a jemuž se říká „diamantový“. 

Vodní chrám

Při cestě Jižní Koreou nepochybně navštívíte mnoho buddhistických chrámů a svatyní, a časem se vám možná začnou plést. V Pusanu však můžete zavítat minimálně do dvou neobyčejných svatostánků, jež vybočují z řady. První z nich, vodní chrám Haedong Yonggungsa, ční ze skal, do nichž naráží příboj. Původní stavbu ze 14. století zničili japonští nájezdníci, a současná podoba komplexu tak vychází z rekonstrukce v 30. letech minulého století. Možná proto tam kromě pagod či soch Buddhy najdete třeba i oltář v podobě pneumatiky, k němuž se lidé chodí modlit za jízdu bez nehod

Kde žije nebeská ryba

Za prohlídku stojí také buddhistický chrám Beomeosa, ukrytý na hoře Geumjeongsan. Jeho název odkazuje k nebeské rybě, která tam podle pověsti žije ve zlaté studni, jež nemůže nikdy vyschnout. Výzdoba svatostánku nijak zvlášť nepřekvapí, hlavním lákadlem výletu však zůstává možnost strávit den či delší dobu s místními mnichy. Jejich předchůdci se prý navíc už dvakrát ubránili okupantům z Japonska – poprvé v 16. století a poté i ve dvacátém. Z Beomeosy pak můžete horským terénem zamířit k největší korejské pevnosti Geumjeongsanseong, kterou vybudovali Korejci na počátku 18. století, aby se ubránili invazím z Japonska. A přestože se z původního 17kilometrového obra dochovaly jen obranné zdi a vstupní brány rozprostřené na čtyřech kilometrech, působí komplex dodnes majestátním dojmem. 

Tradiční posedlost věkem

Jižní Korea zažila ve druhé polovině 20. století pohádkový vzestup. Ještě v roce 1953 se řadila k nejchudším státům světa, ale nyní patří mezi tzv. asijské tygry. Ani hospodářský boom však nedokázal ze společnosti vymýtit silně zakořeněné tradice a zvyky: Korejci například musejí prokazovat dostatečný respekt každému staršímu, nadřízenému či bohatšímu člověku. Při představování je nezajímá ani tak jméno osoby, jako spíš její věk. Stáří totiž určuje různé úrovně projevované slušnosti, k nimž se váže i vhodný výběr slov při hovoru. Hierarchie je viditelná už při pozdravu, kdy se mladší uklání staršímu. Zároveň je nemyslitelné, aby nabídka přátelství přišla od mladšího z dvojice. Teprve po spřátelení lze totiž v konverzaci používat méně formální jazyk. 

Korejci navíc vidí věk jinak než Evropané: Narozené dítě se považuje za rok staré a jeho druhý rok se počítá od konce kalendářního roku. Pokud tedy Korejec říká, že je stejně starý jako vy, ve skutečnosti je o rok a pár měsíců mladší.

  • Zdroj textu:

    100+1 zahraniční zajímavost

  • Zdroj fotografií: archiv autorky, Shutterstock

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Cestou ke zdravému a občerstvujícímu spánku je dodržování pravidel spánkové hygieny.

Zajímavosti

Toto jsou lidé z odvrácené tváře města v Nevadské poušti, kteří žijí v kanálech a podzemních technických tunelech Las Vegas.

Zajímavosti
Historie
Vesmír

Ptačí let byl mezi vzduchoplavci dlouho považován za slepou uličku. Jenže obratnosti ptačích křídel se zatím nic nevyrovná. Kolibříci například dokážou i „couvat“

Příroda

Bakterie E. coli mohou být neškodné i velmi nebezpečné

Věda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907