Reklama


Na trpasličí planetě Ceres je mnohem víc kryovulkánů, než jsme si mysleli

19.09.2018 - Stanislav Mihulka

Ceres je ledovým světem, na jehož utváření se významně podílejí kryovulkány

<p>Povrch Ceres na snímku sondy Dawn. Ahuna Mons je v horní části.</p>

Povrch Ceres na snímku sondy Dawn. Ahuna Mons je v horní části.


Reklama

Trpasličí planeta Ceres je největším tělesem v pásu asteroidů mezi Marsem a Jupiterem. I když je Ceres menší než tradiční planeta, přesto pro nás ukrývá mnohá překvapení. Jedním z nich byl i objev kryovulkánu na Ceres, který teď doplnily nové objevy týkající se kryovulkanismu.

Hanna Sizemore z amerického institutu Planetary Science Institute v Arizoně a její spolupracovníci přinesli důkazy, že Ceres je doslova ledový svět. Na povrchu trpasličí planety objevili nejméně 22 kryovulkanických dómů a propočítali, že na povrch Cerery vychrlily přibližně 10 tisíc kubických metrů kryomagmatu, čili ledové směsi z kryovulkánů, ročně. To sice není na první pohled mnoho, je nutné si ale uvědomit, že tyto kryovulkány zřejmě pracovaly nepřetržitě po dlouhé miliony let.

Kryovulkány na Ceres

Nejmladším kryovulkánem, který jsme na povrchu Cerery objevili, je Ahuna Mons. Stáří tohoto kryovulkánu odborníci odhadují na asi 200 milionů let. To je příliš krátká doba na to, aby se kryovulkán deformoval a stal se méně nápadným, tak jako jeho předchůdci.

TIP: Nic netrvá věčně: Kryovulkány na trpasličí planetě Ceres zřejmě postupně mizí

Sizemoreová s kolegy odhadují, že se na Ceres objevuje nový kryovulkán zhruba jednou za 50 milionů let. Je prý docela dobře možné, že kryovulkanismus na trpasličí planetě je stále ještě aktivní a Ceres se tak opět dočká nového kryomagmatu. 

  • Zdroj textu:

    Planetary Science Institute

  • Zdroj fotografií: NASA/JPL-Caltech/UCLA/MPS/DLR/IDA

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Pátrači operovali spolu s bitevníky v takzvaném růžovém týmu. Zde dvojice „lovec–zabiják“ z poslední etapy války – bitevní vrtulník AH-1 kryje průzkumný OH-58.

Válka
Věda

Tajemství slavné Dürerovy Růžencové slavnosti už dnes vlastně neexistuje, i když právě tento obraz je českému publiku nejpřístupnější: visí v Národní galerii.

Zajímavosti

Sonda Voyager 2 se již nachází v tzv. mezihvězdného prostoru. Aktuálně ji dělí od Země 120 AU. Její dvojče Voyager 1 se pohybuje ve vzdálenosti 150 AU.

Vesmír
Zajímavosti

Při lovu využívají lvíčci zlatí dlouhých prstů, jimiž snadno dosáhnou do nedostupných děr a skulin. Populace lvíčků zlatých přežívá v malé oblasti nedaleko brazilského Rio de Janeira.

Příroda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907