Na trpasličí planetě Ceres je mnohem víc kryovulkánů, než jsme si mysleli

19.09.2018 - Stanislav Mihulka

Ceres je ledovým světem, na jehož utváření se významně podílejí kryovulkány

<p>Povrch Ceres na snímku sondy Dawn. Ahuna Mons je v horní části.</p>

Povrch Ceres na snímku sondy Dawn. Ahuna Mons je v horní části.


Reklama

Trpasličí planeta Ceres je největším tělesem v pásu asteroidů mezi Marsem a Jupiterem. I když je Ceres menší než tradiční planeta, přesto pro nás ukrývá mnohá překvapení. Jedním z nich byl i objev kryovulkánu na Ceres, který teď doplnily nové objevy týkající se kryovulkanismu.

Hanna Sizemore z amerického institutu Planetary Science Institute v Arizoně a její spolupracovníci přinesli důkazy, že Ceres je doslova ledový svět. Na povrchu trpasličí planety objevili nejméně 22 kryovulkanických dómů a propočítali, že na povrch Cerery vychrlily přibližně 10 tisíc kubických metrů kryomagmatu, čili ledové směsi z kryovulkánů, ročně. To sice není na první pohled mnoho, je nutné si ale uvědomit, že tyto kryovulkány zřejmě pracovaly nepřetržitě po dlouhé miliony let.

Kryovulkány na Ceres

Nejmladším kryovulkánem, který jsme na povrchu Cerery objevili, je Ahuna Mons. Stáří tohoto kryovulkánu odborníci odhadují na asi 200 milionů let. To je příliš krátká doba na to, aby se kryovulkán deformoval a stal se méně nápadným, tak jako jeho předchůdci.

TIP: Nic netrvá věčně: Kryovulkány na trpasličí planetě Ceres zřejmě postupně mizí

Sizemoreová s kolegy odhadují, že se na Ceres objevuje nový kryovulkán zhruba jednou za 50 milionů let. Je prý docela dobře možné, že kryovulkanismus na trpasličí planetě je stále ještě aktivní a Ceres se tak opět dočká nového kryomagmatu. 

  • Zdroj textu:

    Planetary Science Institute

  • Zdroj fotografií: NASA/JPL-Caltech/UCLA/MPS/DLR/IDA

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Raketa Falcon Heavy mise STP-2 před startem

Vesmír

Čtyři opičky

Cévní svazky na příčném řezu oddenkem rákosu (Phragmites communis). Velké kulaté otvory jsou cévy xylemu, kterými je rostlinou rozváděna voda a minerální látky z kořenů vzhůru do zbytku rostliny. Zeleně fluoreskuje floem – velké zelené buňky jsou sítkovice, kterými proudí cukry, jež vznikly při fotosyntéze v listech, malé jsou průvodní buňky, které sítkovice vyživují a zajišťují většinu jejich metabolické aktivity.

Příroda

Lebka muže z Bockstenu a jeho pravděpodobná podoba.

Historie

Čolpon-Ata se nachází téměř uprostřed severního břehu jezera a nabízí úžasné výhledy i pěkné pláže.

Cestování
Věda

Curiosity, vlastnoruční selfie

Vesmír

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907