Nadpozemské chrámy: Kláštery Meteora se vznášejí vysoko nad zemí

15.03.2020 - Nikol Patíková

Ve středním Řecku se nacházejí monastýry, které se téměř dotýkají nebe. Pravoslavné kláštery představují dokonalé spojení přírodní scenérie a byzantské architektury

<p>Meteora neboli „zavěšeny ve vzduchu“ – tak kdysi příslušníci pravoslavné církve pojmenovali komplex klášterů na nepřístupných pískovcových skalách v řecké Thesálii. Mniši dodnes pečlivě opatrují nevídaně bohatou výzdobu klášterů i historický nábytek.</p>

Meteora neboli „zavěšeny ve vzduchu“ – tak kdysi příslušníci pravoslavné církve pojmenovali komplex klášterů na nepřístupných pískovcových skalách v řecké Thesálii. Mniši dodnes pečlivě opatrují nevídaně bohatou výzdobu klášterů i historický nábytek.


Reklama

V 11. století se na nepřístupných pískovcových vrcholech začali usazovat mniši a o tři století později tam již vyrůstaly monastýry neboli kláštery pravoslavné církve. První z nich, Metamorfosis, založil roku 1356 Athanasius na 534 metrů vysoké skále. Odtud také pochází název komplexu budov – Meteora, což znamená „vznášející se vysoko nad zemí“

Až k nebeské klenbě

Mezi 15. a 16. stoletím vzniklo 24 klášterů, ale jejich výstavba byla velice náročná. V současnosti už k nim kvůli zájmu turistů vedou schodiště a kamenné žebříky. V době budování však mniši museli všechno potřebné nosit na zádech a nahoru se dostávali v koších pomocí rumpálů. Jejich jediným pomocníkem se stala kladka.

Skalní sloupy, na nichž svatostánky stojí, se ze země prudce zvedají k obloze. Jejich neobvyklý vzhled ovšem nemá úplně jednoduché vysvětlení: Zdánlivě je tvoří vyvřelé horniny, ale ve skutečnosti se jedná o směs pískovce a slepence. Uvedený typ formování lze rozeznat na mnoha místech planety, nicméně Meteora se přece jen odlišuje. V místě se původně rozlévalo moře a dlouho pískovec omílalo, dokud nevznikly zvláštní útvary. Voda nakonec ustoupila a odhalila krásu skalnatých vrcholů, na něž se pak začali uchylovat mniši, hledající ve výškách duševní klid a mír.

Vzestup a pád

Kláštery vyrostly v duchu byzantské architektury, jak se označuje stavitelství zrozené v Byzancii během dlouhého období mezi 4. a 15. stoletím. Charakterizují ho baziliky s půdorysem rovnoramenného kříže, s klenbami, kupolemi a s interiéry bohatě zdobenými freskami i mozaikami. Vnitřek monastýrů Meteora zkrášlují velkolepé ikony a drahý vyřezávaný nábytek. 

TIP: Gruzínský klášter v Katški: Pilíř ke slávě Boží a magnet pro turisty

Jednotlivé kláštery však mezi sebou soupeřily, a tak je v 18. století zasáhl nevyhnutelný úpadek. Většina bratrů odešla a usadila se v mnišské republice Athos. Mnoho monastýrů pak podlehlo rabování nebo úplné zkáze při bombardování za druhé světové války. Dochovalo se jich pouhých třináct, řeholníci obývají šest z nich – a ty se také otevírají veřejnosti. 

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Afgánská kvalita 

Heroin sice patří k opioidům z předchozí skupiny a je odvozen od morfinu, ale jeho příběh je trochu jiný. Jeho užívání má předlouhou historii, včetně „legální fáze“, kdy byl volně podáván jako dětský lék proti kašli. Riziko vytvoření závislosti je prakticky stoprocentní, často jako navazující fáze po předchozím zneužívání opioidů. Neméně extrémní rizika nese zneužívání heroinu pro individuální zdraví, a to vysokou mortalitou uživatelů – ať už skrze předávkování, infekce, selhání srdce, onemocnění ledvin, jater a záněty žaludku.

V současnosti je heroin celospolečensky závadnou drogou, především kvůli tomu, jak masivní sítě organizovaného zločinu stojí za jeho výrobou, pašováním a distribucí. Jen pro zajímavost: Přibližně 95 % současné produkce heroinu vzniká v Afghánistánu. Počty závislých se vzhledem k ilegální podstatě heroinu těžko odhadují (asi 3–7 milionů), počty předávkovaných/mrtvých se pohybují okolo 530 000 (v roce 2017). (foto: Shutterstock)

Zajímavosti
Vesmír

Sopranistka Jindřiška Rettigová (1813–1854).

Historie

Gotthard Heinrici (vpravo) se těšil respektu ze strany spolubojovníků i Spojenců a platil za mistra defenzivy.

Válka
Věda
Vesmír

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907