Nájezd na Bruneval: Britská speciální operace Biting (1)

11.08.2019 - Tomáš Hak

V závěru února 1942 se tucet bombardérů Whitley odlepilo od rozjezdové dráhy v anglickém Thruxtonu a zamířilo nad okupovanou Francii. Na jejich palubách se tísnilo 120 parašutistů, kteří v následujících hodinách zaútočili na Hitlerovu „pevnost Evropa“

<p>Nácvik evakuace, parašutisté si ji  nanečisto vyzkoušeli jen několikrát</p>

Nácvik evakuace, parašutisté si ji  nanečisto vyzkoušeli jen několikrát


Reklama

V průběhu roku 1941 začaly postupně narůstat ztráty britských bombardérů útočících na cíle v Evropě. Londýn věřil, že jednou z příčin jsou německé radary, které umožňují přesnou lokalizaci leteckých svazů směřujících nad Německo. Aby mohlo ostrovní království nové hrozbě čelit, potřebovalo některý z německých radiolokátorů získat a nechat prozkoumat svými experty. 

Odvážná mise

Nejdříve ze všeho Britové potřebovali vytipovat radarovou stanici vhodnou k přepadu. Podařilo se sice lokalizovat německé radiolokátory ve francouzském vnitrozemí či na Balkáně, ale ty byly mimo dosah. Nakonec se ale štěstěna přiklonila na stranu Spojeného království, když průzkumný letoun vyfotografoval zvláštní objekt postavený nedaleko vesnice Bruneval (severně od přístavu Le Havre). Němci tam měli umístěný jeden z moderních střeleckých radiolokátorů Würzburg, který byl součástí důmyslného systému protiletecké obrany třetí říše.

Před Brity nyní stál náročný úkol, protože nechtěli německý radar pouze zničit – přepadová jednotka jej musela pokud možno neporušený dopravit do zpět na ostrovy. Evakuace tak mohla proběhnout jedině na lodích. Debata se naopak rozpoutala ohledně způsobu dopravy útočníků k cíli. Velitelství kombinovaných operací zvažovalo námořní výsadek, ale obávalo se příliš vysokých ztrát. Akce by také pravděpodobně nemohla proběhnout dostatečně rychle a Němci by stihli radar zničit. Šanci na úspěch tak skýtalo pouze nasazení parašutistů, kteří by seskočili ve vnitrozemí a pak se k cíli přiblížili z týlu.

Inženýři na padácích 

Na počátku roku 1942 dostali vojáci 1. výsadkové divize rozkaz připravit se k operaci s krycím názvem Biting (Kousnutí). Formace měla v té době k dispozici jen dva výsadkové prapory, přičemž pouze 1. prapor byl plně připraven. Velitel divize generálmajor Frederick Browning si jej chtěl podržet v záloze, kdyby se naskytla příležitost k větší akci, a tak měl muže pro přepad Brunevalu poskytnout dosud ne zcela vycvičený 2. prapor.

Volba nakonec padla na rotu C pod velením majora Johna Frosta. Výsadkáři ale měli zajistit „pouze“ zabezpečení cílové oblasti, v níž by hlavní práci odvedl expert RAF na radarovou techniku seržant Charles Cox. Ten měl mít k dispozici několik královských ženistů, kteří mu měli pomoci radiolokátor rozebrat a klíčové součástky dostat na výsadkové čluny.

Málo času na výcvik

Vzhledem k časové tísni (operace měla proběhnout na závěr února) neměli parašutisté dost prostoru pro perfektní nácvik celé akce. Proběhlo sice několik cvičení, při některých dokonce přihlíželi i zástupci velitelství, ale major Frost stále nebyl s výkony svých mužů spokojen.

Pokračování: Nájezd na Bruneval: Britská speciální operace Biting (2)

Ve druhé polovině února se navíc zhoršilo počasí, takže zatímco někdy vysoké vlny způsobily, že se evakuační plavidla neobjevila, jindy zase bombardéry svrhly kontejnery s výzbrojí kvůli špatné viditelnosti příliš daleko od cílové oblasti. Přesto nakonec Londýn dal celé akci zelenou a od rána 24. února drželi výsadkáři pohotovost.

  • Zdroj textu:

    Speciál II. světové

  • Zdroj fotografií: Wikipedia

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Jenom přístav nestačí

Severní Amerika
kdy: 1803
cena: 5,95 miliardy korun

Obrovské území o rozloze 2 140 000 km², jemuž se v 18. století říkalo Louisiana, představovalo od kolonizace Severní Ameriky žhavou oblast evropské politiky a nadvládu nad ním si postupně předávala Francie se Španělskem. V roce 1800 jej sice získal zpět pod kontrolu Francouzů Napoleon Bonaparte, nicméně jeho zemí zmítaly nepokoje a válka s Brity, což vojevůdce přivedlo na myšlenku prodat Louisianu Američanům. Svým rozhodnutím nahrál do karet tehdejšímu prezidentovi Thomasi Jeffersonovi, který o koupi území již dlouho usiloval – jeho součást totiž tvořila strategicky významná řeka Mississippi a také přístav v New Orleans: Podle původního plánu měly Spojené státy koupit pouze zmíněné město, ale po poradě s delegáty Jamesem Monroem a Robertem Livingstonem se jejich zájem rozšířil na celou Louisianu

V roce 1803 skutečně došlo k prodeji v přepočtu za 5,95 miliardy korun a navrch USA odpustily Francii dluh ve výši 1,9 miliardy korun. Díky tomuto obchodu se přitom rozrostly takřka dvojnásobně: Na novém území vznikly státy Louisiana, Arkansas, Missouri, Iowa, Oklahoma, Kansas či Nebraska, ale zahrnuje rovněž části Severní i Jižní Dakoty, Montany, Wyomingu, Colorada, Minnesoty či Texasu. 

Zajímavosti
Věda

Arthur Schopenhauer (1788–1860 byl německý filosof 19. století. Byl hlasatelem pesimistické filosofie. Výrazně ovlivnil mnoho pozdějších myslitelů, mimo jiné například Friedricha Nietzscheho.

Historie

Srdcem vesnice se stala vždy masivní mešita, postavená spíš jako kasárna – včetně zbrojnice a zásob obilí.

Cestování

Vojáci trávili v zákopech dlouhé dny a nejvíce je deptaly nekonečné hodiny nudy.

Válka

Aguas Zarcas, páchnoucí kosmická hrouda hlíny.

Vesmír

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907