Námořní blokáda: Porušování mezinárodního práva za Velké války

Navzdory všem pokusům nastavit pravidla moderním konfliktům se balkánské války vyznačovaly neskutečnou krutostí a porušováním mezinárodních úmluv. Západní média hovořila o nepřípustném barbarství zaostalých států. Jak si ale vedly „vyspělé“ národy v letech 1914–1918?

04.12.2020 - Jaromír Sobotka



Do závislosti na dovozu potravin upadla západní a střední Evropa již ve druhé polovině 19. století. Právě neschopnosti Německa a Rakouska-Uherska vyprodukovat dostatek jídla k uspokojení potřeb obyvatelstva se rozhodli Britové využít. Ostatně plánem na zablokování dovozu důležitých komodit do Evropy disponovalo Royal Navy již od roku 1908.

Ze všech stran

V podstatě okamžitě po svém vstupu do války Londýn prohlásil Severní moře za bojovou zónu a zakázal import jakéhokoliv válečného materiálu do Německa. Do této kategorie Britové započítali také potraviny. Své spojence posléze následovali i Francouzi, kteří zahájili obdobnou blokádu ve Středozemním moři.

To představovalo jasné porušení mezinárodního práva a proti opatření, které poškozovalo hlavně civilní obyvatele, opakovaně protestovala jak německá tak i americká vláda. Washington se však Britům nakonec podařilo do jisté míry upokojit tím, že skupovali od obchodníků za oceánem části zadrženého vývozu. Navíc Němci v roce 1915 zareagovali vyhlášením ponorkové blokády Velké Británie, čímž sami postup dohodových mocností do určité míry legitimizovali.

Statisíce civilistů

V důsledku efektivity spojeneckého loďstva zavládl v zemích centrálních mocností záhy nedostatek základního zboží, který vedl ke vzniku černého trhu a zavedení přídělového systému. Začala se šířit podvýživa a s ní spojené nemoci jako kurděje, tuberkulóza nebo úplavice. Historikové odhadují, že v důsledku blokády zemřelo jen na území Německa okolo 424 000 civilistů. Důsledky blokády se však obrátily také proti dohodovým vojákům, kteří padli do zajetí a pro něž jejich věznitelé neměli dostatek potravy.

Odhaduje se, že v rakouských lágrech zemřelo na podvýživu až 100 000 italských zajatců. Krutost celé záležitosti pak ještě podtrhuje fakt, že Britové blokádu nezrušili ani po podpisu příměří, ale pokračovali v ní až do roku 1919. Toto opatření si kladlo za cíl přimět Německo k podpisu mírových smluv. Kolik lidských obětí si vyžádala tato poválečná blokáda, se dodnes odhadnout nepodařilo.

Porušování mezinárodního práva za Velké války

Další články v sekci