Bez pravidel: Porušování mezinárodního práva za Velké války

20.11.2020 - Jaromír Sobotka

Navzdory všem pokusům nastavit pravidla moderním konfliktům se balkánské války vyznačovaly neskutečnou krutostí a porušováním mezinárodních úmluv. Západní média hovořila o nepřípustném barbarství zaostalých států. Jak si ale vedly „vyspělé“ národy v letech 1914–1918?

<p>Na konferencích v Haagu se na přelomu 19. a 20. století světové mocnosti dohodly na pravidlech vedení válečných konfliktů.</p>

Na konferencích v Haagu se na přelomu 19. a 20. století světové mocnosti dohodly na pravidlech vedení válečných konfliktů.


Reklama

První hlasy volající po regulaci konfliktů především za účelem omezení jejich dopadů na civilní obyvatele se ozývaly již za napoleonských válek. K nim se později přidala řada mezinárodních iniciativ, mezi nejznámější patří založení Červeného kříže jako reakce na bitvu u Solferina (1859). V roce 1864 se pak zástupci 16 států včetně Pruska a Francie sjeli do Ženevy, aby tam prodiskutovali nastavení pravidel budoucích válek. 

Vznik klíčových dokumentů 

Výsledkem první konference se stalo především vymezení lékařského personálu, pravidla pro humánní zacházení s raněnými a mezinárodní uznání Červeného kříže. Snad ještě větší význam měla setkání v Haagu v letech 1899 a 1907. Ta již podrobně upravovala samotná pravidla válčení.

Signatáři se v nich kupříkladu zavazovali respektovat neutrální země a nenarušovat jejich území ani výsostné vody. Účastníci se také vzdávali jakéhokoliv používání jedů, chemických zbraní či určitých typů munice – například střely s explozivní náplní (dum- -dum). Poněkud úsměvně dnes již může působit zákaz bombardování z balonů (dohody se již nezabývaly možností bombardování letadly).

Civilisté i zajatci

Ke zmíněným dokumentům pak přibyly ještě další, jako například Londýnská deklarace (1909), která upravovala vedení námořních bojů a blokád. Úmluvy zakazovaly útočit proti neozbrojeným sídlům, mučit civilní obyvatelstvo, nutit je k věrnosti, rabovat jeho majetek (zločin plenění) nebo vůči němu praktikovat princip kolektivní viny.

Velmi důležité byly také články týkající se ochrany práv válečných zajatců. Především začal platit přísný zákaz pokračovat v boji proti jednotkám, které se již vzdaly, jasně se také kodifikoval význam bílé vlajky a vyjednávajících parlamentářů. Z právního hlediska se jednalo o průkopnické dokumenty, které měly lidstvu ušetřit velké množství utrpení.

První stíny

Nově uzavřené dohody však hned od počátku narážely na problémy. V první řadě se ne všechny velmoci chtěly podobným způsobem vázat a kupříkladu Spojené státy velkou část smluv odmítly podepsat, zatímco některé texty omezující válku na moři zase neratifikoval britský parlament. Především se však ukázalo, že teorie a praxe jsou dvě odlišné věci. V první řadě – nikdo nedodržoval zmíněné úmluvy v koloniích. Tamní asymetrické války s domorodci se vedly se stejnou tvrdostí a brutalitou jako dřív.

Pokračování: Znásilnění Belgie: Porušování mezinárodního práva za Velké války

Například v Belgickém Kongu se i nadále vůči místnímu černému obyvatelstvu uplatňovaly drakonické fyzické tresty včetně mrzačení a bičování. Stejně tak Britové si během búrských válek nebrali servítky a nepřátelské farmáře i s rodinami nahnali do koncentračních táborů, kde tisíce z nich kvůli nevyhovujícím podmínkám zemřely. Pravá jatka pak vypukla během balkánských válek (1912–1913). Masového vyhánění civilistů a jejich masakrů, stejně jako týrání a poprav zajatců se zúčastnily snad všechny zapojené strany. Západní svět sice zločiny znechuceně odsoudil, ale domnělá zásadovost velmocí netrvala dlouho. V honbě za vítězstvím v první světové válce si zvláště bezskrupulózně počínaly hlavně centrální mocnosti, ale s čistým štítem z konfliktu nevyšla ani Dohoda.

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Jeden z raně středověkých šípů, které byly zamrzlé v ledu.

Věda
Revue

Olga Scheinpflugová (1902–1968), jak ji Karel Čapek vyfotil na dovolené u norských fjordů.

Historie

Američtí vojáci obdivují kořistní japonské katany

Válka

Pokud se 21. prosince 2020 podíváte kolem páté hodiny večerní na Jupiter se Saturnem třeba jen malým dalekohledem, spatříte kotoučky obou planet i jejich největší měsíce.

Vesmír

Aby nástroj vyluzoval žádoucí tón, musí jej hráč držet pod specifickým úhlem, což může být pro začátečníky tvrdý oříšek. Na snímku je dobře patrný netypický způsob, jakým se do náje fouká.

Zajímavosti

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907