Nanotechnologie možná pomůže rozšířit bezpečné a čisté toalety tam, kde asi ještě nikdy nebyly
Je to jako kouzlo. Britští vědci vymysleli levný záchod, který nepotřebuje vodu a dovede lidské exkrementy přeměnit na elektřinu a čistou vodu. Letos by ho měli začít testovat v Africe, nejspíš ve Ghaně.
Záchod využívá rotační mechanismus ke zpracování odpadu, který pak filtruje přes speciální nanomembránu. Filtrací je získávána čistá voda a zbylý odpad záchod spaluje, čímž vytváří energii. Tato energie postačuje pro filtraci přes nanomembránu a ještě zůstane pro dobíjení mobilů a tabletů.
Pokud se nanotechnologické záchody osvědčí, tak by mohly pomoci alespoň části ze 2,3 miliard lidí na celém světě, kteří nemají přístup k bezpečným a čistým toaletám.
Gizmag, Cranfield University
ZajímavostiSpisovatel pečlivě budoval svou image dobrodruha. Vpravo Karel May (1842–1912) jako Old Shatterhand, vlevo na snímku z roku 1905.
VědaČervené světlo pomáhá stárnoucím očím
VesmírLedoví obři Uran a Neptun
HistorieNa sklonku života pobýval Václav Eusebius v Roudnici nad Labem.
VálkaPůvodně Messerschmitt Bf 109, později Avia S-199, která se v roce 1948 dostala do Izraele a bojovala v izraelsko-arabských válkách
PřírodaHoral každým coulem
Symbolem horolezectví a života ve vyšších nadmořských výškách by mohl být jak divoký (Bos mutus) a jeho domestikovaná forma jak domácí (Bos grunniens). Tento mohutný sudokopytník s dlouhou srstí obývá oblasti střední Asie a žije v nadmořských výškách až kolem 5 500 metrů nad mořem (nepotvrzené údaje uvádí i 6 100 m n. m.). Díky velmi dobře tepelně izolující srsti a mnoha dalším adaptacím pro život na vysokohorských loukách a náhorních plošinách byl tento druh skotu ceněn již ve starověku. Dodnes je domestikovaná forma jaka využívána šerpy k vynášení zavazadel horolezcům v Himálaji. Jak přitom není žádný střízlík – velcí samci přesahují hmotnost jedné tuny a v plecích mohou dosáhnout výšky 2,2 metru. Samice jsou v porovnání se samci asi o třetinu menší. Také domestikovaní jaci zdaleka nedosahují velikosti svých divokých předků, samci váží maximálně 580 kilogramů.
„Nízkohorská“ nemoc
Mezi adaptace, které jakům umožňují obývat nehostinné prostředí vysokých horstev, patří celkově větší plíce a srdce, než jaké má skot žijící v nížinách. Tito kopytníci mají také lepší schopnost přenosu kyslíku v krvi díky fetálnímu hemoglobinu, který u nich zůstává aktivní po celý život. Jaci jsou tak dobře přizpůsobeni svému prostředí, že v nížinách poměrně rychle hynou! Ohrožují je zde běžné nemoci a teploty nad 15 °C.
