Napočtvrté úspěch: Prototyp lodi Starship prošel klíčovým tlakovým testem

29.04.2020 - Stanislav Mihulka

SpaceX konečně uspěli v kryogenním tlakovém testu nové lodi. Prototyp SN4 se blíží k prvním letům

<p>Starship SN4 během příprav na kryogenní tlakovou zkoušku.</p>

Starship SN4 během příprav na kryogenní tlakovou zkoušku.


Reklama

V pondělí 27. dubna ráno poslal šéf SpaceX Elon Musk dlouho očekávaný a velmi důležitý tvít: „SN4 passed cryo proof!“. Nejnovější prototyp vyvíjené kosmické lodi Starship, který nese označení SN4, totiž konečně prošel „obávaným“ kryogenním tlakovým testem. Tento test se přitom stal osudným pro předchozí prototypy ostře sledované kosmické lodi, na jejíž palubě by se lidstvo mohlo vydat na Mars i na další místa Sluneční soustavy.

Při této zkoušce se pohonný systém kosmické lodi naplní kapalným dusíkem. Test simuluje podmínky, jimž je vystavena kosmická loď během skutečného letu do vesmíru. Na první pohled to není až tak komplikované. Přesto kryogenní tlakový test během minulých pěti měsíců odepsal tři prototypy lodi Starship a vyvolal obavy o osud tohoto projektu.

Loď Starship je zpátky ve hře

Úspěšný test, který se odehrál v jihotexaském testovacím zařízení SpaceX v Boca Chica, konečně vrací loď Starship zpět hry. Prototyp SN4 teď čekají testy motoru, které by měly během pár dní vyvrcholit pozemním statickým zážehem jediném motoru Raptor. Pokud tyto testy proběhnou podle plánu, čekají prototyp SN4 již brzy krátké lety či spíše skoky.

TIP: Elon Musk představil prototyp kosmické lodi Starship i své další plány

První z takových „skoků“ by měl dostat prototyp do výšky asi 150 metrů. Loď bude v té době samozřejmě ještě bez posádky. Jestli k tomu opravdu dojde, tak se SN4 stane prvním prototypem lodi Starship v plné velikosti, který se odlepí od země. Prozatím vzlétl jen menší prototyp označený jako Starhopper, který se při své třetím a závěrečném letu dostal do výšky 150 metrů.

  • Zdroj textu:

    Space.com

  • Zdroj fotografií: SpaceX

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Mamuti patří k dávným živočichům, u nichž existuje alespoň teoretická šance, že se nám je podaří naklonovat.

Zajímavosti

Únosů mladých žen a dívek indiány se v historii odehrálo hned několik

Historie

Soustava evropských teleskopů

V provozu od roku: 1998–2001
Průměr: každý ze čtyř dalekohledů 8,2 m

Soustava dalekohledů VLT (Very Large Telescope) představuje vlajkovou loď evropské astronomie pro pozorování vesmíru ze zemského povrchu. Jedná se o největší systém evropských teleskopů: Vyrostl na hoře Cerro Paranal na severu Chile, v centrální části pouště Atacama, která je nejsušším místem na světě. Dalekohledy spravuje Evropská jižní observatoř (European South Observatory, ESO), k jejímž členům se od roku 2007 řadí i Česká republika. 

Základ observatoře tvoří čtyři dalekohledy, každý o průměru 8,2 m: Antu (v provozu od roku 1998), Kueyen (1999), Melipal (2000) a Yepun (2001). Kromě toho do soustavy patří i čtyři pomocné přístroje o průměru 1,8 m. Mohou pracovat všechny společně, a vytvořit tak obří interferometr VLTI, který astronomům umožní sledovat až 25× jemnější podrobnosti než v případě každého teleskopu zvlášť.

Do vybavení dalekohledů jsou zařazovány stále nové a dokonalejší detektory i kamery. Například zařízení GRAVITY pro interferometr VLTI provedlo první přímé pozorování exoplanety prostřednictvím optické interferometrie. Díky této metodě se podařilo odhalit komplexní atmosféru tělesa, v níž oblaka železných a křemičitých částic víří v bouři planetárních rozměrů. Použitý postup nabízí jedinečnou možnost průzkumu dnes známých planet mimo Sluneční soustavu.

Přístroj GRAVITY rovněž přinesl další důkaz dlouho předpokládané přítomnosti superhmotné černé díry ve středu naší Galaxie. Nová pozorování zachycují shluk plynu obíhající po kruhové dráze těsně nad horizontem událostí, a to rychlostí odpovídající až 30 % rychlosti světla. 

Vesmír

Požáry v Grónsku z roku 2017

Věda
Zajímavosti

Karikaturisté ukazovali bitvu jako klání generálů – v zákopech ale trpěly desetitisíce vojáků.

Válka

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907