Narodila se Alžběta z Yorku, královna a současnice čtyř králů

- Redakce 100+1 historie

<p>Alžběta z Yorku (1466-1503) byla anglická královna, manželka Jindřicha VII.</p>

Alžběta z Yorku (1466-1503) byla anglická královna, manželka Jindřicha VII.

11 . 2 . 1466

Reklama

Alžběta z Yorku se narodila 11. února 1466 do rodiny anglického krále Eduarda IV. Přestože vše nasvědčovalo tomu, že urozenou dcerku čeká bezstarostné dětství a poklidné dospívání, smrt otce udělala ženskému osazenstvu dvora čáru přes rozpočet.

Ačkoliv Eduardův syn nastoupil oficiálně na trůn jako Eduard V., stal se třináctiletý chlapec figurkou v mocnějších rukách strýce Richarda. Za zdmi chladného Toweru mladý král za pár měsíců zemřel a Richard si bez ostychu posadil na hlavu korunu.

TIP: Ambiciózní Jindřich VII.: Jak se mu podařilo získat a udržet anglický trůn?

Alžbětina matka neotálela a obrátila se na Margaret Beaufourtovou s cílem spojit jejich potomky a učinit z nich vládnoucí pár. Tak se také po slavné bitvě u Bosworthu stalo a do čela Anglie se postavila nová dynastie zastoupená Alžbětou z Yorku a Jindřichem VII. Tudorem. Nakonec se vydařilo i manželství, z něhož se narodilo sedm dětí. Tím nejslavnějším se stal bezesporu „věčný ženich“ Jindřich VIII.

  • Zdroj textu:

    Živá historie

  • Zdroj fotografií: National Trust Images, Wikimedia Commons

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Spisovatel pečlivě budoval svou image dobrodruha. Vpravo Karel May (1842–1912) jako Old Shatterhand, vlevo na snímku z roku 1905.

Zajímavosti

Červené světlo pomáhá stárnoucím očím

Věda

Ledoví obři Uran a Neptun

Vesmír

Na sklonku života pobýval Václav Eusebius v Roudnici nad Labem.

Historie

Původně Messerschmitt Bf 109, později Avia S-199, která se v roce 1948 dostala do Izraele a bojovala v izraelsko-arabských válkách

Válka

Horal každým coulem

Symbolem horolezectví a života ve vyšších nadmořských výškách by mohl být jak divoký (Bos mutus) a jeho domestikovaná forma jak domácí (Bos grunniens)Tento mohutný sudokopytník s dlouhou srstí obývá oblasti střední Asie a žije v nadmořských výškách až kolem 5 500 metrů nad mořem (nepotvrzené údaje uvádí i 6 100 m n. m.). Díky velmi dobře tepelně izolující srsti a mnoha dalším adaptacím pro život na vysokohorských loukách a náhorních plošinách byl tento druh skotu ceněn již ve starověku. Dodnes je domestikovaná forma jaka využívána šerpy k vynášení zavazadel horolezcům v Himálaji. Jak přitom není žádný střízlík – velcí samci přesahují hmotnost jedné tuny a v plecích mohou dosáhnout výšky 2,2 metru. Samice jsou v porovnání se samci asi o třetinu menší. Také domestikovaní jaci zdaleka nedosahují velikosti svých divokých předků, samci váží maximálně 580 kilogramů.

„Nízkohorská“ nemoc

Mezi adaptace, které jakům umožňují obývat nehostinné prostředí vysokých horstev, patří celkově větší plíce a srdce, než jaké má skot žijící v nížinách. Tito kopytníci mají také lepší schopnost přenosu kyslíku v krvi díky fetálnímu hemoglobinu, který u nich zůstává aktivní po celý život. Jaci jsou tak dobře přizpůsobeni svému prostředí, že v nížinách poměrně rychle hynou! Ohrožují je zde běžné nemoci a teploty nad 15 °C.

Příroda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907