Reklama


Narodila se Kateřina Medicejská, královna a matka králů

Kateřina Medicejská (1519-1589) -<p>Kateřina Medicejská (1519-1589)</p>
Kateřina Medicejská (1519-1589) -

Kateřina Medicejská (1519-1589)

13 . 4 . 1519

Reklama

Jen málokterá evropská panovnice se mohla pyšnit tolika korunovanými dětmi. Když se patricijská dcerka Kateřina 13. dubna 1519 narodila, nemohla ještě tušit, jak důležitou roli ve francouzských dějinách sehraje.

Klement VII., strýc a papež v jedné osobě, měl ale se svou neteří velké plány. Jevila se mu jako vhodný prostředek k utužení vztahů s Francií. A tak roku 1533 zamířila Kateřina na královský dvůr jako nevěsta Jindřicha Orleánského. Manžel ale zemřel již roku 1559 a jejich syn František ho brzy následoval. A tehdy přišla Kateřinina chvíle. Karel byl ještě neduživé dítě a královna vdova se stala regentkou. Nutno říct, že v nelehké době. Francií zmítaly náboženské války, v nichž se angažovala sama Kateřina. Hrůzy vyvrcholily během aktu smíření - svatby Kateřininy dcery Markéty s hugenotem Jindřichem Navarrským. Vraždění nekatolíků posléze vešlo do dějin jako Bartolomějská noc. Než Kateřinina životní cesta skončila, musela ještě přihlížet smrti svého druhého syna. Nicméně okamžiku, kdy její hugenotský nepřítel Jindřich Navarrský nastoupil na francouzský trůn, se již nedožila.

  • Zdroj textu:
  • Zdroj fotografií: Wikipedie

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Věda

Tajemství slavné Dürerovy Růžencové slavnosti už dnes vlastně neexistuje, i když právě tento obraz je českému publiku nejpřístupnější: visí v Národní galerii.

Zajímavosti

Sonda Voyager 2 se již nachází v tzv. mezihvězdného prostoru. Aktuálně ji dělí od Země 120 AU. Její dvojče Voyager 1 se pohybuje ve vzdálenosti 150 AU.

Vesmír
Zajímavosti

Při lovu využívají lvíčci zlatí dlouhých prstů, jimiž snadno dosáhnou do nedostupných děr a skulin. Populace lvíčků zlatých přežívá v malé oblasti nedaleko brazilského Rio de Janeira.

Příroda

LeTourneau: Terénní stonožka

Obří terénní vozidlo se zrodilo v hlavě geniálního amerického vynálezce Roberta Gilmoura LeTourneaua. Délkou i provozním řešením připomíná vlak a jeho základní myšlenka vychází z lokomotivy, která díky dieselelektrickým generátorům produkuje dost energie na uvedení zbylé části soupravy do pohybu. Netřeba dodávat, že zkonstruování takového kolosu nebylo snadné, nicméně v roce 1958 konečně vznikla zcela funkční verze TC-497: poháněly ji čtyři turbínové motory s celkovým výkonem 4 680 koní, její kola měřila 3 m v průměru a celá souprava dosahovala úctyhodných 170 m. V „lokomotivě“ dokonce zbylo místo pro ubikaci, v níž mohlo žít až šest zaměstnanců. Maximální rychlost kolosu ovšem činila pouhých 32 km/h.

Funkční mnohokolka navíc bohužel přišla v době, kdy už se o přepravu těžkých břemen v terénu staraly výkonné transportní vrtulníky. Pozemní vlaky proto skončily na vrakovištích nebo v muzejních expozicích.

Revue

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907