Narodila se Kateřina Medicejská, královna a matka králů

- Redakce Živá historie

<p><strong>Kateřina Medicejská</strong> (1519-1589) byla francouzská královna, manželka krále <strong>Jindřicha II</strong>.</p>

Kateřina Medicejská (1519-1589) byla francouzská královna, manželka krále Jindřicha II.

13 . 4 . 1519

Reklama

Jen málokterá evropská panovnice se mohla pyšnit tolika korunovanými dětmi. Když se patricijská dcerka Kateřina Medicejská 13. dubna 1519 narodila, nemohla ještě tušit, jak důležitou roli ve francouzských dějinách sehraje.

Klement VII., strýc a papež v jedné osobě, měl ale se svou neteří velké plány. Jevila se mu jako vhodný prostředek k utužení vztahů s Francií. A tak roku 1533 zamířila Kateřina na královský dvůr jako nevěsta Jindřicha Orleánského. Manžel ale zemřel již roku 1559 a jejich syn František ho brzy následoval. A tehdy přišla Kateřinina chvíle.

Další syn v pořadí Karel byl ještě neduživé dítě a královna vdova se tak stala regentkou. Nutno říct, že v nelehké době. Francií zmítaly náboženské války, v nichž se angažovala sama Kateřina. Hrůzy vyvrcholily během aktu smíření - svatby Kateřininy dcery Markéty s hugenotem Jindřichem Navarrským. Vraždění nekatolíků posléze vešlo do dějin jako Bartolomějská noc. Než Kateřinina životní cesta skončila, musela ještě přihlížet smrti svého druhého syna. Nicméně okamžiku, kdy její hugenotský nepřítel Jindřich Navarrský nastoupil na francouzský trůn, se již nedožila.

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Ze 144 sekvenovaných vzorků jich 45 – zhruba třetina – obsahovala žraločí DNA. Nejčastěji identifikovanými druhy byli žralok modrý, žralok hedvábný a žralok bělocípý. (foto: Shutterstock)

Zajímavosti

Podle bulharských matematiků je chování Sluneční soustavy je velice stabilní. Jsou proto přesvědčeni, že náš planetární systém vydrží nejméně 100 tisíc let. (ilustrace: NASACC BY-SA 4.0)

Vesmír

(foto: Pexels, cottonbro, CC0)

Reklama

Oficiální výsledky sčítání z roku 1921 nebyly přijaty příznivě příslušníky národnostních menšin. Napočítáno jich totiž bylo méně než v roce 1910. (foto: PixabayCC0)

Historie

Sověti nasadili tanky T-54 (na snímku) a T-55 také během okupace Československa v srpnu 1968. (foto: Wikimedia Commons, František DostálCC BY-SA 4.0)

Válka

Při užívání antibiotik je úmrtnost nakažených břišním tyfem zhruba 1-4 procenta, u neléčených pacientů vzrůstá až na 20 procent. (ilustrace: Shutterstock)

Věda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907