Náš hvězdný domov (2): Mléčná dráha zažila v minulosti gigantické srážky

09.01.2022 - František Martinek

Mléčnou dráhu čekají v budoucnosti velkolepé kolize – kromě galaxie v Andromedě se naše domovská galaxie nachází na kolizním kurzu také s dalším sousedem…

<p>Mléčná dráha rozprostírající se na obloze nad chilskými Andami. Bez srážky Mléčné dráhy s trpasličí galaxií by Slunce možná nevzniklo.</p>

Mléčná dráha rozprostírající se na obloze nad chilskými Andami. Bez srážky Mléčné dráhy s trpasličí galaxií by Slunce možná nevzniklo.


Reklama

Významným pomocníkem astronomů při studiu naší Galaxie se stala evropská astrometrická družice Gaia. Má za úkol získat informace o poloze, jasnosti, rychlosti a směru pohybu více než mi­liardy hvězd. Díky tomu si průzkumník připsal zásadní objev v rozuzlení minulosti Mléčné dráhy: Namísto osamělého vývoje splynula s jinou velkou galaxií, kterou astronomové pojmenovali Gaia–Enceladus. Srážka se udála v rané fázi života našeho hvězdného ostrova, zhruba před deseti miliardami roků.

Předchozí část: Náš hvězdný domov: Co víme o Mléčné dráze a jaká jsou nejnovější zjištění?

Další významnou událost v životě Mléčné dráhy představuje stále ještě probíhající kolize s trpasličí galaxií Sagittarius, vzdálenou nyní 78 300 ly. Podle aktuálních modelů do našeho hvězdného ostrova narazila celkem třikrát: poprvé asi před 5–6 miliardami let, následně zhruba před dvěma miliardami a nakonec před miliardou roků. Vyšší hustota hmoty v regionech kolize pak spustila tvorbu stálic.

Zdá se, že se důležitá část hvězdné hmotnosti Mléčné dráhy utvářela právě v důsledku interakce se Sagittariem. Ve skutečnosti je dokonce možné, že kdyby nebyl zachycen gravitačním polem naší Galaxie a postupně roztrhán při průchodu jejím diskem, Slunce a jeho planety by dnes neexistovaly. 

Ukradené galaxie

Mléčná dráha neputuje vesmírem osamoceně. Společně s malou galaxií M33 v Trojúhelníku a s velkou M31 v Andromedě i jejími souputníky patří do tzv. Místní skupiny. Ta náleží do kupy galaxií v Panně, jež tvoří součást nadkupy Laniakea

Nejbližšími společníky Mléčné dráhy se však staly dvě nepravidelné galaxie označované jako Velké a Malé Magellanovo mračno, spolu s dalšími zhruba 50 trpasličími hvězdnými ostrovy. Podle nových výzkumů představovalo kdysi Velké Magellanovo mračno samostatnou galaxii, která vlastnila přinejmenším sedm satelitních ostrovů včetně Malého Magellanova oblaku. Mléčná dráha ji však svou gravitací před 1,5 miliardy let zachytila a učinila z ní i z jejích průvodců své souputníky. „Ukradený“ trpasličí hvězdný ostrov v současnosti představuje nejjasnější satelit naší Galaxie a dělí jej od nás 163 000 ly. 

Splynutí už začalo

Tím však příběh obou galaktických sousedů nekončí. Podle nedávného výzkumu astrofyziků z Durham University se může Velký Magellanův oblak s naší Galaxií zhruba za dvě miliardy roků srazit. Ještě donedávna se astronomové domnívali, že ji za několik miliard let oběhne nebo díky své rychlosti unikne z jejího gravitačního působení. Nicméně z nových měření vyplývá, že Velký Magellanův oblak obsahuje téměř dvakrát víc temné hmoty, než se předpokládalo. Dle vědců dokonce existuje určitá pravděpodobnost, že by kolize mohla naši soustavu doslova vystřelit z Mléčné dráhy a nasměrovat ji do mezigalaktického prostoru.

Splývání s Magellanovými mračny už vlastně začalo: Náš domovský ostrov z nich vysává hmotu. Vědci zjistili, že v Galaxii již vznikly hvězdy pocházející velmi pravděpodobně z materiálu obou oblaků.

Velké srážky na obzoru

Nejde ovšem o jediný případ galaktického kanibalismu, do něhož se Mléčná dráha zaplete: Podle astronomických výpočtů a simulací ji za víc než čtyři miliardy let čeká splynutí s M31, čímž vznikne obří eliptická supergalaxie. Družice Gaia pohlédla za hranice našeho hvězdného ostrova a prozkoumala jeho dvě zmiňované sousedky, M31 a M33, aby zjistila, kdy nás srážka s první uvedenou čeká.

Přibližně za 4,5 miliardy let se Mléčná dráha srazí s galaxií M31 v Andromedě. (foto: NASA, CC0)

Astronomové nejprve určili, jak se galaxie v Andromedě a v Trojúhelníku pohybují napříč vesmírem, a vypočítali oběžné dráhy pro každou z nich zpětně v čase i do budoucna na několik miliard roků. Ukázalo se, že se M33 nemůže dlouhodobě nacházet na oběžné dráze kolem M31 a že je již na cestě, aby se k ní poprvé přiblížila. 

TIP: Mléčnou dráhu obklopuje obrovský oblak plynu o teplotě 10 milionů °C

Načasování a ničivý účinek vzájemného působení Mléčné dráhy a M31 pak bude zřejmě odlišný, než vědci původně předpokládali. Hvězdné ostrovy se nesrazí čelně, ale dojde spíš k bočnímu setkání. A pravděpodobně se odehraje za 4,5 miliardy roků, tedy o 600 milionů let později, než určily prvotní odhady.

Reklama




Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Počátečním dnem kalendáře se stalo 22. září 1792, kdy se monarchie změnila v republiku. (foto: Wikimedia Commons, CC0)

Historie
Revue

Malý obrněný dinosaurus Jakapil kaniukura (ilustrace: PaleoGDY, Mauricio Álvarez & Gabriel Díaz YantenCC BY 4.0)

Věda

Republic P-47 Thunderbolt se během války stal jedním ze tří symbolů letectva USA (spolu s letouny Lockheed P-38 Lightning a North American P-51 Mustang). (foto: Wikimedia Commons, US Air Force, CC0)

Válka
Vesmír

Do slavnostního průvodu, který každý rok prochází bulharským Kazanlakem, se zapojuje na pět tisíc nadšenců. Kroje jako by podtrhovaly nejen malebnost kraje, ale také růží, které dívky v tradičním oděvu sbírají. (foto: Shutterstock)

Cestování

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907