NASA chystá nový vesmírný dalekohled: Má pátrat po bludných planetách

27.08.2020 - Martin Reichman

V Mléčné dráze se mohou ukrývat stovky miliard bludných planet. Má je vypátrat nový vesmírný dalekohled

<p>Plánovaný dalekohled Roman Galactic Exoplanet Survey (RGES) má mít stejně velké primární zrcadlo jako Hubbleův dalekohled.</p>

Plánovaný dalekohled Roman Galactic Exoplanet Survey (RGES) má mít stejně velké primární zrcadlo jako Hubbleův dalekohled.


Reklama

Nová studie vědců z Ohio State University tvrdí, že v Mléčné dráze se může nacházet více bludných osamělých planet bez hvězd než hvězd samotných. To by znamenalo stovky miliard těles, která se až doposud téměř nedala odhalit. Pátrat po nich má nový vesmírný teleskop americké kosmické agentury.

Projekt vesmírného dalekohledu Roman Galactic Exoplanet Survey (RGES) by měl odstartovat přibližně za pět let – bude neustále sledovat úzkou výseč Mléčné dráhy a na ní hledat tyto osamělé planety, které neobíhají kolem žádné hvězdy.  

Kde se skrývají planety bez hvězd

Hranice lidského poznání by výzkum mohl posunout novým směrem; pro existující techniku jsou bludné planety prakticky neviditelné a astronomům se jich zatím podařilo odhalit jen několik. O jejich vlastnostech, vzniku a osudu toho věda proto ví jenom málo.

Je možné, že se zformovaly kolem hvězd, ale pak je nějaké silné gravitační jevy mohly odmrštit pryč. Astronomové uvažují také o tom, že se planety mohly zformovat zcela bez hvězd, jen z hustých oblaků plynu a prachu, podobným způsobem jako samotné hvězdy. Potvrdí či vyvrátí to ale až mise RGES.

Proč je neumíme najít?

Planety ve Sluneční soustavě se pozorují snadno; lidstvo vidí pouhým okem odraz slunečního světla od jejich povrchu, a může je tak pozorovat v pohybu, který se liší od ostatních těles na obloze. Exoplanety, tedy planety u vzdálených hvězd, se hledají více způsoby: jednak tím, jak gravitačně působí na svou hvězdu, ale i pozorováním toho, jak se pravidelně snižuje jasnost hvězdy, když přes ni planeta přechází.

Nic podobného u bludných planet věda použít nemůže. Jeden způsob tu ovšem je, jmenuje se gravitační mikročočkování. Velmi hmotná tělesa totiž ohýbají časoprostor ve svém okolí a tím se ohýbá také světlo, které se tudy pohybuje. Planeta tedy funguje jako jakási obří přirozená čočka, která světlo z hvězd za sebou zesiluje. Právě gravitační mikročočkování má využívat vesmírný dalekohled RGES.

TIP: Gravitační čočka nabídla unikátní pozorování čtyř obrazů supernovy

Podle hlavního autora studie Samsona Johnsona, bude nový dalekohled mnohem citlivější než ty na zemském povrchu a dokáže obsáhnout celou oblast mezi Zemí a centrem Mléčné dráhy, tedy nějakých 24 000 světelných let.

Mezi klíčové nástroje nového dalekohledu má patřit primární zrcadlo o průměru 2,4 metru (tedy stejný průměr jako má zrcadlo Hubbleova teleskopu). Mezi další důležité přístroje má patřit infračervená kamera Wide Field Instrument a vysoce citlivý spektroskop Coronagraph Instrument. Mise RGES je plánována na pět let s možností jejího prodloužení na dvojnásobně dlouhou dobu.

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Zajímavosti
Revue

Zhruba polovina psů v experimentech odmítla záměrně špatnou radu cizího člověka. Jsou v tom lepší než lidské děti, makaci nebo šimpanzi.

Věda

Lady Caroline Lambová byla anglická šlechtična a spisovatelka. Byla milenkou George Gordona Byrona. Jejich vztah je námětem řady děl, například filmu Lady Caroline Lamb z roku 1972.

Historie

Přestože je zde jistá podobnost s párem Jupiter-Saturn, je třeba si uvědomit, že disk kolem hvězdy PDS 70c je asi 500krát větší než prstence Saturnu. 

Vesmír

Britské tanky Challenger 2 stále zůstávají také ve hře s tím, že je bude třeba modernizovat.

Válka

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907