NASA dala zelenou teleskopu WFIRST: Má mít 100× vyšší rozsah než Hubble

23.02.2016 - Martin Reichman

NASA pokročila v plánech na spuštění nového vesmírného infrateleskopu. Základem má být vyřazená špionážní družice


Reklama

Do teleskopu Jamese Webba, jehož spuštění je plánováno na rok 2018, se vkládají velké naděje. NASA ale musí myslet mnohem dál. Dokladem je i aktuálně schválný přesun plánu na vývoj infračerveného teleskopu Wide Field Infrared Survey Telescope (WFIRST) z kategorie „zvažované“ do kategorie „plánované – k realizaci“. Předběžný plán pro nasazení nového infračerveného dalekohledu počítá s rokem 2020.

Repasovaná špionážní družice

Základem pro nový teleskop má být vyřazená špionážní družice, pro kterou neměl úřad pro národní průzkum (NRO) využití a věnoval ji NASA. WFIRST má být přibližně stejně velký jako Hubbleův teleskop, díky své konstrukci ale nabídne větší úhlové rozlišení a tedy detailnější snímky a měření. Měl by se také věnovat hledání planet u cizích hvězd nebo odpovědět na otázky týkající se zatím nejasnostmi opředené temné energie.

WFIRST má disponovat dvěma přístroji – Wide-Field Instrument (WFI) má být kamera s rozlišením 288 megapixelů. Druhou důležitou částí má být koronograf, který má odstínit světlo mateřských hvězd a má také pátrat po známkách života v atmosférách vzdálených planet. Na expozicích dalekého vesmíru, kde HST zachytil tisíce galaxií, jich WFIRST zaznamená miliony.

Formální posun v plánech neznamená, že WFIRST skutečně vznikne. NASA odhaduje, že náklady na jeho přestavbu se vyšplhají na 90 milionů dolarů.

  • Zdroj textu:
  • Zdroj fotografií: NASA/GSFC/Conceptual Image Lab

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Na koňském hřbetě závodila Lata od roku 1916, Velkou pardubickou však ovládla až v roce 1937.

Zajímavosti

Mapa dávného města Mahendraparvata. Dřívější nálezy zeleně, mapování LiDARem hnědě.

Věda

Sonda Viking během testů na Zemi

Vesmír

Mnohé stroje MiG-17F vietnamského letectva měly dost nápadité kamufláže.

Válka

Nejznámější zemětřesení v Lisabonu vypuklo 1. listopadu 1755 v 9:40 ráno. Považuje se za jedno z nejničivějších a nejvíce smrtících zemětřesení v historii Evropy.

Historie
Revue

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907