NASA dala zelenou teleskopu WFIRST: Má mít 100× vyšší rozsah než Hubble

23.02.2016 - Martin Reichman

NASA pokročila v plánech na spuštění nového vesmírného infrateleskopu. Základem má být vyřazená špionážní družice


Reklama

Do teleskopu Jamese Webba, jehož spuštění je plánováno na rok 2018, se vkládají velké naděje. NASA ale musí myslet mnohem dál. Dokladem je i aktuálně schválný přesun plánu na vývoj infračerveného teleskopu Wide Field Infrared Survey Telescope (WFIRST) z kategorie „zvažované“ do kategorie „plánované – k realizaci“. Předběžný plán pro nasazení nového infračerveného dalekohledu počítá s rokem 2020.

Repasovaná špionážní družice

Základem pro nový teleskop má být vyřazená špionážní družice, pro kterou neměl úřad pro národní průzkum (NRO) využití a věnoval ji NASA. WFIRST má být přibližně stejně velký jako Hubbleův teleskop, díky své konstrukci ale nabídne větší úhlové rozlišení a tedy detailnější snímky a měření. Měl by se také věnovat hledání planet u cizích hvězd nebo odpovědět na otázky týkající se zatím nejasnostmi opředené temné energie.

WFIRST má disponovat dvěma přístroji – Wide-Field Instrument (WFI) má být kamera s rozlišením 288 megapixelů. Druhou důležitou částí má být koronograf, který má odstínit světlo mateřských hvězd a má také pátrat po známkách života v atmosférách vzdálených planet. Na expozicích dalekého vesmíru, kde HST zachytil tisíce galaxií, jich WFIRST zaznamená miliony.

Formální posun v plánech neznamená, že WFIRST skutečně vznikne. NASA odhaduje, že náklady na jeho přestavbu se vyšplhají na 90 milionů dolarů.

  • Zdroj textu:
  • Zdroj fotografií: NASA/GSFC/Conceptual Image Lab

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Mamuti patří k dávným živočichům, u nichž existuje alespoň teoretická šance, že se nám je podaří naklonovat.

Zajímavosti

Únosů mladých žen a dívek indiány se v historii odehrálo hned několik

Historie

Soustava evropských teleskopů

V provozu od roku: 1998–2001
Průměr: každý ze čtyř dalekohledů 8,2 m

Soustava dalekohledů VLT (Very Large Telescope) představuje vlajkovou loď evropské astronomie pro pozorování vesmíru ze zemského povrchu. Jedná se o největší systém evropských teleskopů: Vyrostl na hoře Cerro Paranal na severu Chile, v centrální části pouště Atacama, která je nejsušším místem na světě. Dalekohledy spravuje Evropská jižní observatoř (European South Observatory, ESO), k jejímž členům se od roku 2007 řadí i Česká republika. 

Základ observatoře tvoří čtyři dalekohledy, každý o průměru 8,2 m: Antu (v provozu od roku 1998), Kueyen (1999), Melipal (2000) a Yepun (2001). Kromě toho do soustavy patří i čtyři pomocné přístroje o průměru 1,8 m. Mohou pracovat všechny společně, a vytvořit tak obří interferometr VLTI, který astronomům umožní sledovat až 25× jemnější podrobnosti než v případě každého teleskopu zvlášť.

Do vybavení dalekohledů jsou zařazovány stále nové a dokonalejší detektory i kamery. Například zařízení GRAVITY pro interferometr VLTI provedlo první přímé pozorování exoplanety prostřednictvím optické interferometrie. Díky této metodě se podařilo odhalit komplexní atmosféru tělesa, v níž oblaka železných a křemičitých částic víří v bouři planetárních rozměrů. Použitý postup nabízí jedinečnou možnost průzkumu dnes známých planet mimo Sluneční soustavu.

Přístroj GRAVITY rovněž přinesl další důkaz dlouho předpokládané přítomnosti superhmotné černé díry ve středu naší Galaxie. Nová pozorování zachycují shluk plynu obíhající po kruhové dráze těsně nad horizontem událostí, a to rychlostí odpovídající až 30 % rychlosti světla. 

Vesmír

Požáry v Grónsku z roku 2017

Věda
Zajímavosti

Karikaturisté ukazovali bitvu jako klání generálů – v zákopech ale trpěly desetitisíce vojáků.

Válka

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907