Naši předci strávili miliony let na vrcholu potravního řetězce jako hypermasožravci

09.04.2021 - Stanislav Mihulka

Pokud jde o historii lidského rodu, konzumace rostlinné stravy představuje jen krátkou epizodu. Podle izraelských vědců jsme po většinu času byli vrcholovými predátory a hypermasožravci


Reklama

Zeleninu, ovoce a rostlinnou stravu obecně dnes považujeme za symbol přirozené a zdravé výživy. Z archeologického a fosilního záznamu ale vyplývá, že v historii našeho druhu jde vlastně o novinku. K přechodu na stravu, která obsahovala zásadní množství rostlin, došlo až na konci doby kamenné. A jak se zdá, i předci našeho druhu vyznávali stravu masitou.

Tvrdí to alespoň Miki Ben‐Dor z izraelské Tel Aviv University a jeho spolupracovníci. Ve své nové studii potravních zvyklostí lidí a dalších druhů lidské linie dospěli k závěru, že naši předci byli zhruba dva miliony let vrcholovými predátory v prostředí, které obývali. Určení pozice dávných lidí v potravním řetězci přitom nebylo jednoduché. Takové věci nefosilizují a musíme je odvozovat z nepřímých důkazů. Zároveň nás matou dnešní lovci a sběrači, kteří ale podle všeho nepředstavují typický životní styl našich předků.

Homo hypermasožravec 

Badatelé analyzovali více než 400 výzkumných prací, které pokrývaly řadu oblastí výzkumu, od genetiky, přes fyziologii a morfologii, až po archeologii a paleontologii. Z jejich analýz vyplynulo, že řada našich předků a příbuzných v lidské linii byli nejen predátory a masožravci, ale vyloženě hypermasožravci, kteří byli orientovaní na častý lov.

TIP: Šikovní bratranci: Prastará lovecká kopí neandertálců zabíjela na dálku

Jedním z důkazů je podle badatelů například extrémní kyselost lidského žaludku. Máme ho totiž kyselejší než většina dravců. Ben-Dor s kolegy jsou přesvědčeni, že to ukazuje na častou konzumaci masa a že jde o adaptaci na lovení velké zvěře. Z uloveného slona či mamuta lidé získali ohromné množství masa, které jedli řadu dní a museli to přežít. A to i případech, kdy už maso nebylo úplně nejčerstvější.

Reklama




Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Skořicí se nemusíte jen dusit v rámci šílených výzev na internetu. Podle řady výzkumů má blahodárné účinky na lidské zdraví. (foto: PixabayCC0)

Věda

Jupiter se svým největším měsícem Ganymedem na snímku Hubbleova teleskopu. (foto: NASA, ESA, E. Karkoschka (University of Arizona)CC BY-SA 4.0)

Vesmír

Německý tank PzKpfw VI, dva stroje tohoto typu zničily v Malinavě 15 nepřátelských obrněnců. (foto: Shutterstock)

Válka

Geotermální elektrárna Nesjavellir je druhou největší geotermální elektrárnou na Islandu, produkuje okolo 120 MW elektrické energie. (foto: Wikimedia Commons, Gretar Ívarsson, CC0)

Zajímavosti

New York City I - dílo abstraktního nizozemského malíře Pieta Mondriana z roku 1942.

Revue

Vizualizace landeru Peregrine na Měsíci. (zdroj: Astrobotic Technology, CC0)

Vesmír

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907