Naši předci strávili miliony let na vrcholu potravního řetězce jako hypermasožravci

09.04.2021 - Stanislav Mihulka

Pokud jde o historii lidského rodu, konzumace rostlinné stravy představuje jen krátkou epizodu. Podle izraelských vědců jsme po většinu času byli vrcholovými predátory a hypermasožravci


Reklama

Zeleninu, ovoce a rostlinnou stravu obecně dnes považujeme za symbol přirozené a zdravé výživy. Z archeologického a fosilního záznamu ale vyplývá, že v historii našeho druhu jde vlastně o novinku. K přechodu na stravu, která obsahovala zásadní množství rostlin, došlo až na konci doby kamenné. A jak se zdá, i předci našeho druhu vyznávali stravu masitou.

Tvrdí to alespoň Miki Ben‐Dor z izraelské Tel Aviv University a jeho spolupracovníci. Ve své nové studii potravních zvyklostí lidí a dalších druhů lidské linie dospěli k závěru, že naši předci byli zhruba dva miliony let vrcholovými predátory v prostředí, které obývali. Určení pozice dávných lidí v potravním řetězci přitom nebylo jednoduché. Takové věci nefosilizují a musíme je odvozovat z nepřímých důkazů. Zároveň nás matou dnešní lovci a sběrači, kteří ale podle všeho nepředstavují typický životní styl našich předků.

Homo hypermasožravec 

Badatelé analyzovali více než 400 výzkumných prací, které pokrývaly řadu oblastí výzkumu, od genetiky, přes fyziologii a morfologii, až po archeologii a paleontologii. Z jejich analýz vyplynulo, že řada našich předků a příbuzných v lidské linii byli nejen predátory a masožravci, ale vyloženě hypermasožravci, kteří byli orientovaní na častý lov.

TIP: Šikovní bratranci: Prastará lovecká kopí neandertálců zabíjela na dálku

Jedním z důkazů je podle badatelů například extrémní kyselost lidského žaludku. Máme ho totiž kyselejší než většina dravců. Ben-Dor s kolegy jsou přesvědčeni, že to ukazuje na častou konzumaci masa a že jde o adaptaci na lovení velké zvěře. Z uloveného slona či mamuta lidé získali ohromné množství masa, které jedli řadu dní a museli to přežít. A to i případech, kdy už maso nebylo úplně nejčerstvější.

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Kočky hlazení nevyžadují, ale tolerují ho výměnou za krmení. Ukázalo se, že klíčem je respektovat požadavky malých šelem a nevnucovat se.

Zajímavosti

Ekonomické ztráty kvůli suchu činí na Jihozápadě za rok 2020 11,4 až 23 miliard dolarů (asi 247 až téměř 500 miliard Kč).

Věda
Reklama

Finští vojáci očekávají sovětský útok v krytu na linii VT, červen 1944.

Válka
Revue
Historie

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907