Naši předci strávili miliony let na vrcholu potravního řetězce jako hypermasožravci

09.04.2021 - Stanislav Mihulka

Pokud jde o historii lidského rodu, konzumace rostlinné stravy představuje jen krátkou epizodu. Podle izraelských vědců jsme po většinu času byli vrcholovými predátory a hypermasožravci


Reklama

Zeleninu, ovoce a rostlinnou stravu obecně dnes považujeme za symbol přirozené a zdravé výživy. Z archeologického a fosilního záznamu ale vyplývá, že v historii našeho druhu jde vlastně o novinku. K přechodu na stravu, která obsahovala zásadní množství rostlin, došlo až na konci doby kamenné. A jak se zdá, i předci našeho druhu vyznávali stravu masitou.

Tvrdí to alespoň Miki Ben‐Dor z izraelské Tel Aviv University a jeho spolupracovníci. Ve své nové studii potravních zvyklostí lidí a dalších druhů lidské linie dospěli k závěru, že naši předci byli zhruba dva miliony let vrcholovými predátory v prostředí, které obývali. Určení pozice dávných lidí v potravním řetězci přitom nebylo jednoduché. Takové věci nefosilizují a musíme je odvozovat z nepřímých důkazů. Zároveň nás matou dnešní lovci a sběrači, kteří ale podle všeho nepředstavují typický životní styl našich předků.

Homo hypermasožravec 

Badatelé analyzovali více než 400 výzkumných prací, které pokrývaly řadu oblastí výzkumu, od genetiky, přes fyziologii a morfologii, až po archeologii a paleontologii. Z jejich analýz vyplynulo, že řada našich předků a příbuzných v lidské linii byli nejen predátory a masožravci, ale vyloženě hypermasožravci, kteří byli orientovaní na častý lov.

TIP: Šikovní bratranci: Prastará lovecká kopí neandertálců zabíjela na dálku

Jedním z důkazů je podle badatelů například extrémní kyselost lidského žaludku. Máme ho totiž kyselejší než většina dravců. Ben-Dor s kolegy jsou přesvědčeni, že to ukazuje na častou konzumaci masa a že jde o adaptaci na lovení velké zvěře. Z uloveného slona či mamuta lidé získali ohromné množství masa, které jedli řadu dní a museli to přežít. A to i případech, kdy už maso nebylo úplně nejčerstvější.

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Pazourkové pěstní klínu, objevené před 100 lety v Anglii, zřejmě vyrobili příslušníci druhu člověka heidelberského (Homo heidelbergensis). (ilustrace: University of Cambridge, Gabriel UguetoCC BY 4.0)

Věda

Přemyslovští králové – Vratislav II., Vladislav II., Přemysl Otakar I., Václav I., Přemysl Otakar II., Václav II. a Václav III. (ilustrace: panovnici.estranky.cz)

Historie

Kruh života 

Javier Murcia | Chování  | 2. místo

Útok zachycený na snímku předvídal Javier Murcia dlouho před tím, než k němu došlo. Všiml si totiž zřejmě nemocného pyskouna zelenavého, jak těžkopádně plave směrem k porostu, kde se ukrýval dravý kanic písmenkový. Samotný výpad trval doslova pouhý okamžik a predátor byl poté natolik zaměstnaný polykáním kořisti, že se k němu potápěč dostal takřka na dosah ruky. (foto: Underwater Photographer Of The Year 2022, © Javier Murcia)

Revue

K prevenci psychických potíží vznikla řada opatření, jako posílání různých překvapení, dárků či oblíbených jídel. Na palubě ale nesmějí chybět ani antidepresiva a samozřejmě léky proti nespavosti. (foto: Unsplash, CashCC0)

Vesmír

Americký letoun Douglas TBD Devastator, který se účastnil neúspěšného útoku na Tulagi. (foto: Wikimedia Commons, U.S. Navy, CC0)

Válka

Experimenty ve Francii a ve Španělsku ukázaly, že po kávě se hůře odolává svodům nákupů. (foto: PixabayCC0)

Věda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907